Ennio Flaiano byl italský spisovatel a novinář, jehož dílo se vyznačuje sarkastickou ironií a melancholickým pohledem na realitu. Jeho próza, často zasazená do Říma, který miloval i nenáviděl, ostře komentuje městský život, jeho ctnosti i neřesti. V jeho dílech se zrcadlí pocit vnitřní prázdnoty a marnosti, zejména v kontextu historických událostí, jako byla italská koloniální agrese. Flaiano mistrně zachycoval napětí mezi jednotlivcem a společností, často s nadčasovou platností.
Román se odehrává v exotickém prostředí po obsazení Habeše italskými vojsky. Hrdina příběhu, mladý důstojník, člověk z intelektuálních kruhů nepřipravených na válku, se vyspí s domorodou dívkou a nešťastnou náhodou ji smrtelně zraní, Když se mu později na ruce udělá vřed, který se nehojí, začne se obávat, že se nakazil leprou a v rozrušení pociťuje i jiné příznaky malomocenství. Dopustí se mnoha ukvapených činů...
Giorgio Fabro, ein Drehbuchautor in den besten Jahren, kommt nach New York, um dort Milieustudien für sein neuestes Projekt zu treiben, und fängt, wie könnte es anders sein, ein Verhältnis an mit der ihm vom Produzenten zur Verfügung gestellten Sekretärin. Die sucht aber einen Mann zum Heiraten, und als sie den findet, läßt sie Giorgio im Stich - unter Hinterlassung ihres Hundes Melampus. Giorgio will den Hund loswerden: kein leichtes Unterfangen, das ihn zielsicher in die Arme des jungen, schönen und auch reichen Mädchens Liza treibt. Man bezieht ein Häuschen auf dem Land, um in Ruhe schreiben und malen zu können. Da entdeckt Giorgio eine beunruhigende Verwandlung an Liza: Sie wird immer mehr zur Hündin.§
Ein archaischer Roman über Schuld, Sühne und die Dualität von Gut und Böse. Ein italienischer Offizier gerät nach einer Autopanne in Äthiopien in eine Katastrophe, als er versehentlich eine Frau tötet. Auf seiner Flucht durch die afrikanische Natur kämpft er mit Selbstvorwürfen und existenziellen Fragen. Ein eindrucksvolles Porträt eines moralisch gefallenen Menschen.
