Knihobot

Agnieszka Barbara Ciepłowska

    Aforyzmy wiersze rymowanki
    Pod kupolí
    Tchyně
    • 2020

      Lucy svou tchyni poznala před pěti lety. Ačkoli se k ní Diana tehdy chovala přátelsky a zdvořile, Lucy okamžitě poznala, že nesplňuje její představy. I přesto se jí snažila vždycky zavděčit. Teď se našlo Dianino tělo a vedle něj dopis na rozloučenou. V něm se píše, že raději zemře hned, než aby sváděla únavný boj s rakovinou. Jenže při pitvě se žádná rakovina nenajde. Místo toho patolog odhalí stopy jedu a dušení. Navíc je zřejmé, že každý člen rodiny něco tají. Ale co? A kdy už konečně všechno to tajnůstkaření skončí?

      Tchyně
    • 2017

      Podmiot liryczny zwraca się ku swojemu wnętrzu, by podzielić się z czytelnikiem, co aktualnie przeżywa, jak odnajduje się w życiu, wśród innych ludzi. I tak czytelnik poznaje uczucia Autorki względem ukochanego (utwory „Mąż”, „Wtuleni”) czy też przyjaciela („Uwierzyłeś”, „Przyjaciel”). Podmiot liryczny wyraża w tekstach wdzięczność i wielkie przywiązanie. Kolejnym dotykanym w wierszach tematem jest rodzina („Mamo”, „Moja córeczko”, „Transgresja”). To liryczne dowody miłości, jaką podmiot darzy najbliższych. W tomiku dominują utwory, które dotyczą stosunku Autorki do otaczającego świata. Odnajdujemy tam pełną paletę zagadnień: od takich prozaicznych jak problemy rodzicielstwa („Chociaż dzieci dają mi w kość. / Nie mam ich miłości dość”) poprzez powszechną świadomość upływu czasu („Póki czas”) czy też rymowankę „Zegar tyka tyk, tyk, tyk. / Czas mija myk, myk, myk” aż po pomoc bliźniemu („Ziemskie Anioły” czy „Przyjaciel”). Priorytetowe jest dla Autorki przekazanie emocji, przemyśleń, podzielenie się wnioskami. I w tej bezpośredniości, a co za tym idzie autentyczności tkwi siła recenzowanego utworu. (z recenzji)

      Aforyzmy wiersze rymowanki
    • 2010

      Pod kupolí

      • 942 stránek
      • 33 hodin čtení
      3,9(274629)Ohodnotit

      Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni sami sobě. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze zvenčí přihlížet. Místní radní s diktátorskými sklony si uvědomí příležitost konečně vyniknout a prokázat svému městečku dobro, samozřejmě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Začne je řídit pevnou rukou – v této mimořádné situaci přece nemůže nic lepšího udělat, lidé silné vedení jistě ocení! Další reálie příběhu - syn radního s nádorem na mozku, ilegální výrobna drog a jediná slyšitelná radiostanice, vtloukající lidem do hlavy jen boží lásku - to jsou přísady, které působí jako katalyzátor už beztak výbušné situace. Můžeme sledovat postupný rozklad lidského společenství, kde přestávají platit pravidla civilizace. Výsledkem je mistrná studie lidské bezmoci, arogance a násilí.

      Pod kupolí