Vladimír Medek Knihy

V Bradavicích se bude konat Turnaj tří kouzelníků. Zúčastnit se ho smí jen studenti, kterým už bylo sedmnáct let, a tak Harry Potter zatím alespoň sní o tom, že turnaj jednou vyhraje. Jenže když o Halloweenu Ohnivý pohár vyřkne své rozhodnutí, Harry s úžasem zjistí, že je mezi vybranými. Čekají ho smrtící úkoly, draci a temní čarodějové.

Harry Potter a jeho kamarádi Ron a Hermiona jsou už ve třetím ročníku bradavické Školy čar a kouzel. Harry se nemohl dočkat začátku školního roku, když ale přijede do Bradavic, panuje tam napjatá atmosféra a strach. Proč? Na svobodu uprchl vězeň z Azkabanu, nebezpečný vrah Sirius Black prý nástupce lorda Voldemorta, Pána zla. A stopa vede kam jinam než do školy v Bradavicích.

Harry se vrací po prázdninách do školy a netuší, že tentokrát mu hrozí smrtelné nebezpečí. V Bradavicích se začínají dít prapodivné věci, při kterých tuhne krev žilách, a nikdo z žáků netuší, že pradávná legenda se stala skutečností... Tajemná komnata se znovu otevřela!

Román Sto roků samoty, který vyšel poprvé v roce 1967, je jedním z nejvýznamnějších děl latinskoamerické, ale i světové prózy. Je komponovaný z množství reálných i fantaskních epizod a vypráví půvabné i kruté příhody šesti generací rodiny Buendíů, žijících ve fiktivní tropické obci Macondo. Román se dá číst jako historicko-chronologická zpráva o vývoji jihoamerického kontinentu od doby osvobození a začátku občanských válek (1830 - 1902) až po nástup severoamerického imperialismu (1899 - 1930). Můžeme jej ale také číst jako symbolický popis samoty člověka, který ztratil svou přirozenost, svůj harmonický vztah ke světu, v němž původně měl všechen život na Zemi svou věčnou, kosmickou dimenzi, a který je nyní vydán napospas postupnému umírání všeho. Motiv samoty je v románu úzce spjat s motivem smrti - metafyzická samota (soledad) je chápána jako předstupeň jakési solidarity (solidaridad) se smrtí. Bipolárnost slov soledad a solidaridad má pro Márqueze ovšem i svůj původní, etický, a tím i politický význam. Individuální samotu, jíž trpí všichni obyvatelé Maconda, lze překonat pouze láskou a mezilidskou solidaritou, která jako jediná může zabránit jinak nevyhnutelné zkáze....

Velkolepá freska života v předválečné Alexandrii. Ústředním tématem je konvencemi nespoutaná láska. Tetralogii začal Durrell psát za svého pobytu v Alexandrii za 2. světové války. Alexandrijský kvartet je sebereflexivním dílem, které v sobě obsahuje ucelenou estetiku románu. Ten nepostupuje lineárně chronologicky, ale cyklicky. Obraz Alexandrie a jejích obyvatel autor láme a tříští do různých odrazových ploch „heraldického světa“. Termínem heraldický svět myslí Durrell obrazové vidění. – Justina: 1. román, jeho název je podle románu markýze de Sade Justine. Justina nemá daleko k bohyni. – Balthazar: 2. román, prorok. – Mountolive: 3. román nazvaný podle hlavní postavy. – Clea: 4. román posouvá příběh v čase. Celková kompozice tetralogie je navíc komplikována tím, že zatímco první, druhý a čtvrtý díl vypráví spisovatel Darley, který je účastníkem děje, třetí díl je vyprávěn ve třetí osobě a nejvíc se blíží objektivnímu vyprávění.

1. díl světově úspěšné série z kouzelnického světa. Morrigan Crowová je prokletá. Narodila se v ten nejnešťastnější den a všichni ji obviňují, že má na svědomí každou místní pohromu. A co je horší, kvůli kletbě je odsouzena zemřít v den svých jedenáctých narozenin. Pak ale potká Jupitera Northa, podivného muže, který ji dostane do tajemného světa Nikdyuš. Aby tu Morrigan mohla zůstat v bezpečí před hrozivou kletbou, musí najít způsob, jak úspěšně absolvovat zkoušky. Objeví nakonec svůj mimořádný talent?

Brýlatý chlapec s nachovou jizvou na čele, připomínající blesk – to je Harry Potter. Jedenáctiletého učedníka čarodějných umění stvořila nadaná spisovatelka J. K. Rowlingová a ze své ostrovní britské vlasti jej vyslala pro potěchu všem duším okouzleným fantazií. Až do svých jedenáctých narozenin si o sobě tento hrdina myslel, že je jen obyčejný chlapec. Pak ale dostal soví poštou dopis, kterým byl zván ke studiu na prestižní soukromé Škole čar a kouzel v Bradavicích, a jeho život se rázem změnil. Leccos se dozvídá o minulosti svých zemřelých rodičů, získá pár dobrých kamarádů, naučí se mistrovsky hrát famfrpál a podstoupí souboj se zloduchem Voldemortem…

Román argentinského prozaika a esejisty Julia Cortázara z roku 1963 se stal kultovní knihou a jedním z nejvýznamnějších literárních experimentů 20. století. Zachycuje osudy rozkolísaného a cynického hrdiny Horacia Oliveiry, jenž v Paříži a v Buenos Aires prochází strhujícím vývojem - jeho hledání autenticity a smyslu bytí se zrcadlí v úvahách autorova alter ega Morelliho o poslání literatury a možnostech uměleckého zobrazení světa. Tyto jasné linie knihy jsou prokládány aforismy, novinovými výstřižky, výpisky z četby, esejistickými zamyšleními, ale i popisy milostného vytržení či chladně racionálními analýzami dění. Cortázar ve svém mistrovském díle hledá průsečík fantazie a reality; most do světa, kde všednost získává fantastické obrysy. Nebe, peklo, ráj je příběhem nenaplněné lásky, autor si zároveň pohrává s tvarem běžného románu a vytváří z něj skládačku, jíž evokuje roztříštěnost moderního světa, v němž hraje hlavní roli náhoda.

Kniha patří do stejné kategorie jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Neumíme si představit život bez tohoto fascinujícího artefaktu, který lidé vynalezli, aby slova mohla volně působit v prostoru a čase, a bez kterého by neexistovala civilizace. Viktoru Franklovi zabavili při příchodu do Osvětimi rukopis, který obsahoval jeho výzkumy za dlouhou dobu, a touha napsat to vše znovu ho udržela při životě. Frankl později uvedl, že i když byli mnozí intelektuálové v horší kondici než ostatní vězňové, život v Osvětimi snášeli paradoxně lépe. Dokázali se totiž izolovat od děsivého okolí a uchýlit se do vlastního nitra. Zachránila je jejich představivost a víra v sílu slov. Knihy pomáhají lidem přežít velké historické katastrofy i osobní tragédie. Knihy jsou naším svědomím, spásou zoufalých, inspirací milenců, zdrojem osvobozujícího smíchu. Když porovnáme něco starého s něčím novým – například knihu s tabletem, zdá se, že to nové má větší budoucnost. Ve skutečnosti je to naopak. Čím déle je určitý předmět či nějaká zvyklost mezi námi, tím větší má budoucnost. To nejnovější většinou zanikne nejdřív. I za mnoho let tady budou židle a stoly, lžíce i nůžky, možná však už nebudou tablety a mobilní telefony. Kdoví, jednou třeba nebudou solária, budeme však dál oslavovat zimní slunovrat.

Richard Powers v tomto strhujícím chorálu velebícím kořeny života přivádí na světlo vášnivé zaujetí proti světu plnému obav, chladu a lhostejnosti. Líčí rizika dobromyslně zápecnického i krvavě kořistnického života a ukazuje, že spokojené konvenční žití musí být vyváženo vzpurnou obětí druhých. Oba postoje jsme zdědili po předcích a jsou pro přežití nepostradatelné, přičemž obě skupiny platí za své přesvědčení. Jaké příklady máme v našem okolí? Co když jsme všechna zaujatá slova poslali do vyhnanství, takže se stala cizí a nesrozumitelná? Román přináší několik úchvatných milostných příběhů o nevysvětlitelných jiskrách lásky a síle citu, který převrátí svět. Obsahuje dobrodružný thriller i tragédii o vině a trestu, a také přesné popisy sezení v ordinaci klinického psychologa či povahu policistů. Přijímáme dědictví Dostojevského, Thoreaua a Camuse, ale nejde o literární herbář, nýbrž o živé, krvácející kusy tkáně obětované z těl našich předků. Kniha nenabízí absolutní pravdu, ale souznění a citové zaujetí, a ukazuje problematickou cestu za dobrem, zákonitý výsledek osudu lidského jedince i generací. Tento příběh se dostane pod kůži, možná až hluboko do srdce.

Jestlipak znáte skřítka Hodináříčka? Tak to je mužíček v šedivém kabátku, v zelených kalhotkách, se zelenou čepičkou a je rádcem klukovi Filipovi. Pomůže mu získat výuční list hodinářského mistra a vydá se s ním na zkušenou do světa, dokonce až do Ameriky. Na zpáteční cestě Filip s Hodináříčkem prožijí mnohá dobrodružství, ocitnou se i v Africe mezi lidožrouty, ale šťastně se vrátí domů. Tím však všechny příhody obou přátel nekončí. Co následuje a co se stane s Hodináříčkem, si už musíme ovšem přečíst sami v nové knížce Vladimíra Medka.

Autorský výběr nejlepších sci-fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J. K. Rowlingové.

Město s rázovitým předměstím Mangacherií na okraji peruánské pouště, kde se večer co večer snáší písečný déšť a stíny neslyšně kloužou k osvětleným oknům Zeleného domu, nevěstince, odkud se občas ozývají tklivé tóny harfy, i to je Piura v jednom okamžiku svých dějin, v dobách následujících po příjezdu tajemného cizince dona Anselma. Piura je však i město s moderními třídami, kam sotvakdy zabloudí slepý harfeník Anselmo a jeho nerozluční přátelé Mladík Alejandro a Chlapák nebo čtveřice povalečů, kteří se hrdě nazývají frájové. Na východ odtud, za hřebeny And, se potom rozkládá „zelené peklo“ tropického pralesa v povodí Maraňonu, jednoho z přítoků Amazonky, kde dosud domorodí Huambisové, Aguarunové a Shaprové žijí na úrovni doby kamenné, třebaže v jejich blízkosti rachotí motorové čluny obchodníků, vojáků a policistů, ale i lidí prchajících před zákonem. Do těchto dvou míst nás zavádí autor ve svém složitém, mnohovrstevném toku vyprávění, aby na pestré mozaice lidských osudů zachytil příběhy Indiána Juma, kdysi obávaného Japonce Fushíi či bývalé klášterní chovanky Bonifacie a seržanta, kteří mohou, ale nemusí být totožní s piurskou nevěstkou Divoškou a povalečem Litumou.

Známý kolumbijský spisovatel vybral dvanáct povídek, v nichž se skutečné příběhy hrdinů prolínají s autorovou fantazií a naopak.

Žít, abych mohl vyprávět je kompendium klíčového období života kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze a zasvěcený průvodce jeho románovou tvorbou. Tento „román o životě“ odhaluje různé aspekty postav a příběhů, které naplnily jeho světoznámá díla, jako jsou Sto roků samoty nebo Láska za časů cholery. V bohatě vystavěném vyprávění nositele Nobelovy ceny za literaturu (1982) se čtenářům otevírá pohled na jeho dětství a léta dospívání, kdy se formoval jeho životní příběh a objevoval talent vášnivého literáta a reportéra. Léta strávená psaním glos a komentářů pro kolumbijské noviny a působením v zahraničních tiskových agenturách se odrážejí v jeho vyprávěních, která se stala základními díly moderní literatury 20. století. Paměti mísí fantazii s realitou a odvíjejí se v kontextu politických událostí v Kolumbii v letech 1927–1957. Začínají vzpomínkami na dětství v rodné Aracatace, nostalgickými vzpomínkami na rodinu a babiččino vyprávění. Vzpomínání končí rokem 1955, kdy vychází román Spadané listí, v němž se objevuje fiktivní městečko Macondo, kde se odehrávají neuvěřitelné příběhy jeho proslulých děl.

Satirický román si bere na mušku byrokratické řízení v armádě i pokryteckou morálku celé společnosti.

Pokleslé povídky malostranské. Většina příběhů rozehrává motiv setkání obyčejného člověka s nadpřirozenem. Objevují se zde vlkodlaci (povídka Iza), lidé žijící zároveň víc životů (San Marco, Dívka z Maltézského náměstí), upíři (Druhý osud Huga ď), přízrak mrtvé ženy (Neznámá z Kampy), sekta nesmrtelných bdící nad osudem lidstva (Humoristův dům), v humorné formě dokonce i SF motiv – teleportace (Mějte se na pozoru). Povídky se nevyznačují originalitou, ale zato vykazují autorovu schopnost vystavět příběh a vyspělý styl psaní. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction

Z chudého děvčátka se Teresa Mendosová vypracovala na šéfku zločinecké organizace. Jenže je trnem v oku jak kolumbijské, tak i ruské mafii. Kolem Teresy zůstávají mrtví, navíc se o ni zajímá zvláštní agent DEA Rangel. Výměnou za její beztrestnost chce, aby vypovídala v procesu proti mafiánovi Epifaniovi. Právě ten jí však kdysi zachránil život - a Teresa ví, že teď o něj může přijít...

Když Siervu Maríi pokousal v den jejích dvanáctých narozenin pes nakažený vzteklinou, a ona přežila, byla označena za posedlou. Církev zná jediný prostředek proti všem představitelným nemocem: vyhánění ďábla neboli exorcismus. V klášteře svaté Kláry však začíná osudná milostná zápletka dvanáctileté dívky s šestatřicetiletým knězem, který namísto Satana objevuje lásku. Márquez popisuje nádherný, nicméně nenaplněný vztah dvou lidí. Láska je podle autora jistým druhem šílenství a šílenství bývá trestáno smrtí.

Dějově bohatý příběh se odehrává v Seville XVI. století, nejbohatším městě světa, kudy protéká zlato ze zámoří a jehož podsvětí vládne Král zločinu Poberta. Sem přichází mladičký sirotek Sancho, který unikl moru. U trpaslíka Bartola se učí „ušlechtilému umění krást“, a když Bartola Pobertovi lidé zabijí, přísahá jim pomstu. Ocitne se na galejích, ale s obrovitým černochem Josuém z nich unikne a vrací se. Chce skoncovat s Pobertou, najít Vargase, kdysi chudáka, dnes boháče, jenž si objednal Bartolovu vraždu, a také krásnou indiánskou otrokyni Claru.

Aby se vybila vrozená lidská agresivita, normálně kulminující ve válkách, vlády povolily udělovat licence k lovu lidí, s cenami pro ty, kteří dosáhnou deseti obětí. Caroline Meredithová, se svou kovovou střelnou podprsenkou, má na kontě devět zabitých, a tedy šanci stát se první ženou, která kdy dosáhne vytoužené desítky. Její další oběť neví, kdo je Lovcem. Ví jen, že každé setkání, každý kolemjdoucí, každé zákoutí může skrývat nebezpečí náhlé smrti…

Zlá hodina (1962) vznikla jako pokusné dílo, jímž se budoucí nositel Nobelovy ceny připravoval na slavný román Sto roků samoty. Téma je prosté: na vsi se v noci objevují na domovních dveřích hanopisy prozrazující tajemství těch, kdo tam žijí. Jde o pomluvy, avšak potvrzení jedné z nich přinese první oběť... Příběh jako jiná Márquezova díla sleduje i politickou rovinu, i když jen v náznacích. Zlá hodina je dílko střídmé, s filozoficko-morálním základem, kdy zdánlivě nedůležité letáky naruší poklidnou atmosféru kolumbijského venkova - prostředí jako stvořené pro mistrné vykreslení různých typů postav. Zlá hodina sice nepatří mezi nejznámější autorova díla, své čtenáře si mezi vyznavači magického realismu určitě najde. Čeština je dvacátým jazykem, v němž dílo vychází....

Temné tajemství, záhada plátna, do něhož bylo kdysi zavinuto tělo Ježíše Nazaretského, se zrodila v Palestině a prochází Byzantskou říší, středověkými templářskými hrady v Palestině, Francii a Portugalsku, aby se v současnosti stala předmětem krvavého sporu mezi tajnou křesťanskou sektou z turecké Edessy a ještě utajenějšími pokračovateli a dědici více... templářských tradic. Autorka nás s úžasnou schopností vykreslit nejen prostředí, ale i charaktery postav provede prakticky po celém světě, celými moderními dějinami. Příběh vyvrcholí v turínských katakombách, kde se nenávratně (a naprosto nečekaně) uzavřou osudy několika hlavních hrdinů. Fascinující thriller, který se stal bestsellerem již v celé Evropě a právě si podmaňuje Ameriku....

Fantasy román vypráví o zapomenutém království Maronna, které vzešlo a trvalo na samém počátku Čtvrtého světa, v dobách, kdy po Zemi ještě chodili Mágové ze severu. Harad - tajný král z rodu Jézu - pozvedl zbraň proti Říši a jejímu temnému Vládci, aby obnovil Maronnu. Téměř dva tisíce let nadvlády nelidí, velkých ghúrů z Angyalu a jejich odporných zabijáckých krunů, mělo být u konce. Podle slov starého pergamenu však největší díl Síly Země v sobě skrývá meč Š´ív, proto Harad musí nejprve nalézt sedm klíčů, jež by otevřely Jeskyni pod Věží. On a jeho druhové putují po celém Známém světě, a přitom se musejí vyhýbat důmyslným nástrahám nepřátel. Král pozná i pravou moudrost a dostane se až do Zapovězeného kraje k mágům. Jednotlivé nitky příběhu se nakonec slévají do jednoho: v krvelačné Poslední bitvě se rozhodne, kdo bude vládnout Zemi. Harad ovšem netuší, jakou cenu za to zaplatí.

Dobrodružný román na pomezí detektivky a thrilleru o pátrání po potopené lodi se záhadným nákladem. Hlavní hrdina námořník Coy, po disciplinárním trestu nuceně na souši, vstoupí do služeb krásné podivínské dívky posedlé myšlenkou najít loď, která těsně před zrušením jezuitského řádu zmizela po napadení piráty v hlubinách Středozemního moře nedaleko španělských břehů. Není však sama, kdo po tajemství pase, a Coy se spolu s ní ocitá ve vzrušujícím dobrodružství. Ze strhujícího vyprávění plného napětí na čtenáře dýchne kouzlo starých map a dávných příběhů o pirátech, s jejichž krutostí si drsné způsoby moderních hledačů pokladů věru nezadají.

Román plný žáru emocí a vůně rozpáleného prachu, velice privátní příběh odehrávající se na pozadí Mexické revoluce. Starý, životem unavený americký spisovatel odjíždí užít poslední a asi největší dobrodružství svého života – chce zemřít jinak, než v pohodlí své domoviny. Vyhledává proto úmyslně špatné místo ve špatném čase – divoké Mexiko v době protiamericky zaměřeného konfliktu. Právem očekává, že by mu zde mohlo být dopřáno poměrně nevšední smrti. Jeho protihráčem se stává živelný a násilnický mexický generál, který je mu soupeřem v podivném a po všech stránkách nevyváženém světonázorovém sporu, promítajícím se zřetelně ve vztahu obou k mladé americké učitelce, pracující na mexickém statku. Krvavě smyslný příběh byl inspirován skutečným příběhem Ambrose Bierce, novináře, který v roce 1913 prohlásil, že nehodlá zemřít stařeckým pádem ze schodů, ale raději se nechá zastřelit popravčí četou. Vzápětí odjel do Mexika, aby o něm už nikdy nikdo neslyšel...

Nejúspěšnější autorovo dílo z 80. let vypráví o zestárlých členech studentské party z waleského městečka. Do poklidně nudného života několika manželských dvojic dramaticky zasáhne příjezd atraktivního páru bývalých spolužáků, kteří všem připomenou nevyřízené účty z mládí a tak poněkud rozbouří ustálené vztahy. Románem se autor zřejmě vyrovnává se stářím, ale činí tak s obvyklým humorem a bezprostředností. Druhým pólem jeho osobité ironie je velšský nacionalismus.

Márquezův první román, který nakladatel nechtěl zpočátku ani vydat. Děj, vymezený lety 1903–1928, se odehrává v mytickém a v pozdější autorově tvorbě legendárním městečku, za něž si však můžeme dosadit kterékoli jiné místo v Latinské Americe. Příběh je vyprávěn třemi postavami zastupujícími tři různé generace: starý generál (dědeček), Isabel (jeho dcera) a Isabelin syn....

Sbírka sedmnácti povídek oscarového herce Toma Hankse je ve všech ohledech různorodá. Díky autorovi se setkáváme s plejádou pečlivě propracovaných postav, sledujeme jejich osudy zasazené do nejrozličnějších míst (dokonce i mimo tuto planetu) a časů (v jednom příběhu se také přímo časem přesunujeme). Hanks proslul svým oduševnělým a procítěným herectvím – a tytéž kvality vnáší do své literární prvotiny. Je vtipný, ale umí přejít k melancholii; píše lehkým perem, ale dotýká se velkých témat. Je zjevné, že se svými postavami žije, a snad právě proto mu čtenář věří, podléhá a užívá si každou větu. Je lhostejné, jestli právě čteme povídku o soužení válečného veterána, o vášnivém milostném vzplanutí dvou přátel, nečekaném objevu mladého nadšeného surfaře nebo o sloupkaři z maloměsta, který starosvětsky komentuje moderní svět. Každý příběh nás přenese do zcela jiného světa, jedno je jim však společné: nevyslovené připomenutí, že i když zdánlivě stojíme nohama pevně na zemi, je dobré mít na zřeteli, že země umí být zrádně vratká.

Sada zahrnuje první čtyři díly populární série od J. K. Rowlingové, které sledují příběh mladého čaroděje Harryho Pottera. Děj začíná, když Harry, sirotek vychovávaný svými nepřátelskými příbuznými, obdrží dopis, který ho zve do školy čar a kouzel v Bradavicích. V průběhu těchto prvních čtyř let se Harry seznamuje s magickým světem, navazuje přátelství s Hermionou Grangerovou a Ronem Weasleym a čelí různým výzvám, včetně souboje s temnými silami, které ohrožují jeho život a bezpečnost jeho přátel. Hlavními tématy jsou přátelství, odvaha, identita a boj mezi dobrem a zlem. Postavy jako Albus Brumbál, Severus Snape a Lord Voldemort hrají klíčové role v Harryho vývoji a v jeho snaze pochopit své místo v kouzelnickém světě. Kniha zkoumá také hodnoty rodiny, loajality a morální dilemata, která postavy čelí. Celkově tato souborová edice poskytuje komplexní pohled na Harryho cestu a jeho růst v prostředí, kde magie a realita splývají.