Eugen Helmlé Pořadí knih (chronologicky)

Jacques l’Aumône wächst als Sohn eines Schuhfabrikanten in Rueil bei Paris auf und flüchtet aus seinem ereignislosen Alltag ins Kino, wo er die Welt der Stummfilme entdeckt. In seiner Vorstellung ist der exzentrische Dichter Louis Philippe Des Cigales sein Vater, was ihn dazu inspiriert, Gedichte zu schreiben. Als Erwachsener strebt er eine Karriere als Profiboxer an, heiratet jedoch Suzanne und zieht mit ihr in die Provinz, wo er als Chemiker wahrgenommen wird und waghalsige Experimente im Labor durchführt. Jahre später trifft er einen Freund aus der Kindheit, was ihn dazu bringt, Suzanne und ihren gemeinsamen Sohn zu verlassen, um sich neuen Abenteuern zu widmen. Die Geschichte thematisiert die Tagträume des Helden, der zahlreiche Lebensformen ausprobiert und sich in glanzvolle Karrieren stürzt, während er sowohl Niederlagen als auch Triumphe erlebt. Queneau erforscht die Natur menschlicher Sehnsüchte in einem mitreißenden Roman über das Erwachsenwerden und die Kraft der Fantasie. Mit filmischen Szenen und einem humorvollen, bisweilen bissigen Stil zeigt Queneau bereits in diesem Werk seinen Erfindungsreichtum, der auch in seinen späteren Arbeiten wie Stilübungen und Zazie in der Metro zum Ausdruck kommt.

Georges Perecs Roman „Das Leben Gebrauchsanweisung“ begeistert durch seine Vielfalt und Kreativität. In einem Mietshaus mit 99 Zimmern entfalten sich 107 Geschichten, die zusammen ein einzigartiges Leseerlebnis bieten. Kritiker loben das Buch als Meisterwerk der Fabulierkunst, das tiefgründig und unterhaltsam ist.

Tuto prózu Borise Viana bychom mohli bez nadsázky nazvat mejdanovou. Jediným tématem knihy jsou nesčetné mejdany a takzvané surprise-party, které organizoval Vian a jeho přátelé v době následující krátce po osvobození Paříže. Hlavním hrdinou a tahounem mejdanů je Vianův kamarád z dětství Jacques Loustalot zvaný Major. Majorovy překvapivé akce a happeningy byly magnetem na holky, kvůli nimž se nakonec všechny mejdany konaly. Jeho nejzářnějším číslem bylo vyjmutí a polknutí skleněného oka, které bylo pozůstatkem Majorova úrazu z mládí. V neposlední řadě se čtenář dozví i zaručený plán, jak postupovat při balení holek a odrovnávání vyskytnuvších se soků v lásce.

Krátký román je parodií na „drsné“ americké detektivky. Vypráví o muži jménem Lee Anderson. Lee je mohutně stavěný muž bílé pleti, ve skutečnosti však pochází z rodiny míšenců a protože mu jeho mladšího bratra zabili rasističtí sousedé, nese si v srdci hlubokou nenávist vůči bílým lidem. První román francouzského spisovatele Borise Viana (1920-1959). Vian knihu napsal za pouhé dva týdny a prezentoval ji jako překlad románu černošského amerického spisovatele Vernona Sullivana, ač ve skutečnosti je Vian autorem románu a Sullivana si spolu se svým přítelem, vydavatelem románu Jeanem d'Halluinem vymysleli. Román vyvolal bouři nevole mezi francouzskými kritiky pro své sadistické a pornografické motivy, ale zároveň se v roce 1946 stal jednou z nejprodávanějších francouzských knih. Ačkoli bylo brzy odhaleno, že Vian je skutečným autorem románu, Vian v mystifikaci pokračoval a pod Sullivanovým jménem vydal ještě další tři romány. Vydávání románu bylo několikrát zakázáno francouzskými úřady.

V prvém plánu lze tento román číst jako příběh tragické lásky. Vianova fantazie z něj však vytvořila vícevrstevný příběh s mnoha jinotaji a symboly (symbol Boha či Osudu, symbol sebevraždy, života a smrti), bizarní logikou a humorem založeným na jazyce. Vian shromáždil na poušti podivnou, různorodou společnost, na níž demonstruje svévoli lidského osudu: svět, kde se může stát vše, a hlavně cokoli.

Der Herzog Joachim von 1264 und der moderne Cidrolin, ebenfalls Joachim, leben in völlig unterschiedlichen Welten. Während der Herzog ein aktiver Kämpfer ist, genießt Cidrolin das süße Nichtstun. Ihre Schicksale scheinen miteinander verwoben zu sein, was Fragen über Identität und Traum aufwirft.

Crazy crimi erotic science politic fiction, koktejl namíchaný Transcendentním satrapou Patafyzického kolégia, milovníkem, znalcem a tvůrcem černého humoru, lyrickou duší, nepřítelem a obětí měšťáctví. BORIS VIAN (1920–1959) filozof, technik, spisovatel a básník, jazzový trumpetista a zpěvák, autor šansonů, herec, novinář a filmový experimentátor, přední postava pařížské existencionální avantgardy, střídá v této persifláži americké „tvrdé školy“ prostředí a žánry a skvěle se baví a my s ním. Není to tabu, není to Saint-Germain-des-Prés, je to legrace a hra fantazie, jak si jen můžeme přát.

Ünlü İspanyol yazar Juan Goytisolo, Yasak Bölge’nin devamı niteliğindeki bu kitabında özellikle 1960 ve 1970’li yıllara ilişkin anılarını anlatıyor. Dönemin Paris edebiyat çevrelerinden Küba’ya ve Sovyetler Birliği’ne yaptığı yolculuğa, Franco’nun İspanya’sından Cortazar, Genet, Sartre ve Beauvoir gibi yazarlara kadar, Goytisolo’nun gözünden ve kaleminden sancılı yıllar. “Akşam yemeğinde sohbetin dönüp dolaşıp Franco’ya karşı somut bir suikast olasılığı üzerinde yoğunlaşması beni hayretler içinde bırakmıştı. Böylesi bir suikastı herhangi bir boğa güreşi alanında gerçekleştirmek onlara mümkün görünüyordu: Misafirlerden biri diktatörün baş köşeye kurulduğu bir boğa güreşini seyretmişti ve ona göre hedefi tutturmak çocuk oyuncağıydı...”