Ivan Antonovič Jefremov Knihy

Příběh hétery ve 4. století p.n.l. Příběh dívky, která byla vychována jako svobodná a svobodomyslná bytost s nadáním a talentem, který dokázala rozvíjet. Setkala se za svůj život s mnoha filosofy, stála po boku velkému Alexandrovi, byla zasvěcena do tajů duchovna... Hrdinkou historického románu sovětského autora je životní družka Alexandra Makedonského Thais, která s ním sleduje šíření řeckého vlivu od Malé Asie, Egypta až po západní Indii a usiluje o harmonizaci poměrů mezi dobyvateli a obyvatelstvem. Nejlépe vyjádřeno citáty z knihy: - o náboženství "Čím je víra primitivnější, tím více se jí přidržují lidé nevzdělaní, a čím temnější je jejich duše, tím jsou fanatičtější." - symbol kola - kříž se zahnutými rohy, ovšem záleží na směru zahnutí, podle toho je symbolem dobra nebo zla... - nebo jeho postoj k podstatě ženství a mužství "Neklidný a sebevědomý mužský duch změnil světový pořádek, jenž panoval za vlády žen. Kněží vyhlásili všemu ženskému boj. Mužům je bližší rozum než paměť, cit, srdce a duše. Stalo se tak již dávno, kdy člověk ztratil víru v sebe a začal spoléhat na vynálezy nástrojů, čímž se postupně vzdaloval své přirozenosti a oslaboval své vnitřní síly. Ženy žily jinak a zachovaly si víc ze sebe sama, mají silnější duši než muži a taky je v nich víc lásky a vědomí vlastní podstaty..."

Příběhy o hrdinství, podnikavosti a obětavosti sovětských námořníků ve velké vlastenecké válce i v oceanografických výzkumech. Četné vědeckofantastické motivy z výzkumné práce v hlubinách světovych moří jsou objasněny doslovem s mnoha ilustracemi a popisem hlavních metod i přístrojů používaných oceanografií.

Vědeckofantastický román, navazující na knihu Mlhovina v Andromedě, je dílem sovětského vědce, doktora biologických věd a předního spisovatele vědeckofantastické literatury. Formou popisu promítaného historického filmu meziepilogem a prologem vypráví se školákům v daleké kosmické budoucnosti o někdejší expedici pozemšťanů, jež se v kosmické lodi Temný Plamen vydávají na planetu Tormans, kterou kdysi osídlili pozemští kosmonauti. Účastníci expedicese pokoušejí poznat životní podmínky na planetě, narážejí však na odpor jejích vládců a za drastických okolností musí bojovat o vlastní život.. -- zdroj: www.legie.info --

Příběhy o hrdinství, podnikavosti a obětavosti sovětských námořníků ve velké vlastenecké válce i v oceanografických výzkumech. Četné vědeckofantastické motivy z výzkumné práce v hlubinách světovych moří jsou objasněny doslovem s mnoha ilustracemi a popisem hlavních metod i přístrojůpoužívaných oceanografií. Výběr zajímavostí sest. Jiří Růžička.

Děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho existuje komunistická společnost. Jefremov se snažil popsat formy lidských vztahů v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filosofický, sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenal ve vývoji sovětské SF kvalitativní skok.

Ve "Stínu minulosti" sleduje autor, sám paleontolog, vědeckou výpravu, objevujicí v sibiřských krajinách mnoho kostí předpotopních zvířat. Druhá povídka "Bílý roh", vypravuje o expedici, která najde v Himalajích nejen pohádkový zlatý meč, ale i bohaté rudné ložisko.

Podtitul Zápisky z Gobi. Kniha o sovětské paleontologické expedici do pouště Gobi, se zmínkou o olgoj chorchojovi. Výprava objevila celé kostry veleještěrů a primitivních savců, kteří žili v bažinaté krajině nynější pouště před 60 milióny let. Zároveň se věnovala zeměpisnému a geologickému průzkumu. Fotografická příloha.

Román lidského a uměleckého růstu mladého řeckého sochaře z doby asi 1000 let př. n. l., který v přání poznat řecké umělecké památky cestuje po Helladě, je však Féničany zavlečen do Egypta, kde prožije několik let jako faraonův otrok. Za cenu nesmírných útrap získá nakonec svobodu pro sebe a několik jiných cizozemských zajatců, a putuje pak s nimi Afrikou k západ. pobřeží, odkud se dostává do vlasti. Na této osnově seznamuje autor s řec. a egypt. starověkou kulturou, s jejím společ. zřízením a přír. zvláštnostmi. Ústy mladého řec. umělce, svobody milovného člověka, toužícího po prostých a přirozených pravdách, vyslovuje marx. názor na postavení tehd. egypt. státu jako velmoci, pohrdající malými národy, na jeho umění, zaměřené k oslavě smrti, a při hrdinových setkáních s afric. kmeny upozorňuje na inteligenci, píli a odvahu lidí, pokládaných za barbary. Po prožitých útrapách a život. zkušenostech nachází pak řec. sochař i způsob, jak zachytit živou přírodu, a svým prvním skuteč. umělec. dílem vyslovuje myšlenku bratrství, která jej spojuje i s lidmi, kteří žijí třeba až "na konci světa".

Do románu Lezvije britvy (Ostří břitvy, 1964; č. 1967) vložil autor množství hypotéz z oboru biologie, psychologie, etiky, estetiky atd. Dobrodružný román nabízející exotiku, tajemství a napětí. Příběh, jehož děj je motivován honbou za černou korunou – starobylou památkou indické země. Napínavé vyprávění o cestě skupiny dobrodruhů, kteří se snaží indický poklad nezákonně získat a dostávají se na této cestě až do ticha indických klášterů.. -- zdroj: legie.info --