Nejoblíbenější dětský pořad na české obrazovce Večerníček slaví letos 40 let od svého vzniku, a protože jeho příběhy mají u dětí velký úspěch i v knižní podobě, připravili jsme výbor toho nejlepšího, co se za dlouhých 40 let dětem nejvíc líbilo. V barevné a bohatě ilustrované knížce najdete dvacet příběhů těch nejoblíbenějších postaviček, jako jsou Mach a Šebestová, Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka, Malá čarodějnice, Bob a Bobek, Runcaje s Mankou i Cipískem, Štaflík a špagetka, Maková panenka a motýl Emanuel nebo Víla Amálka či neposedná koťata Macourek, Camfourek a Pacička.
Hajný Robátko byl spravedlivý myslivec, o les i zvířata se dobře staral. A jelen Větrník mu věrně pomáhal. Komu se to však vůbec nelíbilo, byl pan Kotrč. A tak Robátkovi znepříjemňoval život, jak mohl nejdřív na něj poslal medvěda Hromburáce, pak krtky, aby mu rozryli les, a jednou dokonce sám zasedl hajnému hájovnu. A co bylo dál? To už si přečtete v pěkné knížce plné lesa a zvířátek.
Třináct příběhů o ovčácích Ondrovi a Jurovi, kteří zažívají plno dobrodružství - skamarádili se s medvědem, učili vílu dojit ovečky, přeskakovali vatru, hráli na fujaru aj. Pro začínající čtenáře.
Dědečka Večerníčka možná znáte z televizní obrazovky, kde rozsvěcuje hvězdičky na obloze. Ale i jinak má plno práce v domečku, na zahrádce a se svými zvířátky, o která se stará na dvoře. A právě v této knížce si přečtete o dobrodružstvích, jež dědeček zažil ve svém životě hospodáře od jara až do zimy.
Středověké jižní Čechy mnoha čtenářům splývají především s Vítkovci a Rožmberky, nesprávně považovanými za „odvěké nepřátele“ královských Přemyslovců. Pro plnější poznání středověkých základů jihočeského kulturního prostoru je však nutné věnovat pozornost i zdejším zakladatelským aktivitám českých králů, zejména pak Přemysla Otakara II. Tato kniha přesvědčivě ukazuje, že až do poloviny sedmdesátých let 13. století vytvářeli čeští panovníci s místní mocnou šlechtou symbiózu. Bohatě fotograficky vybavená kniha zkoumá přemyslovské hrady, města a kláštery na základě pestrých pramenných zdrojů, od písemných (zejména listin) a ikonografických (veduty, mapy, plány, staré fotografie) až po hmotné, ať již dodnes viditelné v celcích či částech architektur, anebo nacházených pomocí archeologických metod. Nejvýznamnější objekty jsou v knize přiblíženy pomocí 3D rekonstrukce. Hlavní důraz byl přitom položen na hrady Zvíkov, Písek a Hradiště u Tábora, města Písek a České Budějovice a klášter Zlatá Koruna. Připomenuta však jsou i dnes téměř zapomenutá místa (např. dnes již neexistující hrad Myšenec). Doložena je i souvislost jihočeské gotické architektury s kulturně vyspělým Podunajím.
