Helena Štáchová Knihy

Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia. Ako hovorí sám autor, „Rodná Európa bola rovnako kázňou misionára medzi divochmi, ako aj pokusom o odpoveď na otázku, kto som. keby som pochádzal z Varšavy alebo Krakova, vysvetľovalo by sa mi to oveľa ľahšie. Ja som však chcel zakresliť do mapy literatúry celý náš východný galimatiáš, cudzí dokonca aj pre väčšinu poľských čitateľov“.

Když v srpnu 1939 Hitlerova vojska přepadla bez varování Polsko, život mladého, talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Władysława Szpilmana se změnil k nepoznání: ztratil práci, rodinu i přátele, přežil strádání ve varšavském ghettu i mnohaměsíční ukrývání v bytech svých varšavských přátel a nakonec i varšavské povstání a totální destrukci města. Hned po ukončení války vylíčil Szpilman své zážitky v knize, nazvané původně Smrt města (1946), která však byla vinou polských stalinistů brzy stažena z oběhu a teprve po více než 50 letech vyšla znovu pod názvem Pianista. Pro mnoho lidí, zejména v Německu, se kniha stala senzací tím, co k ní bylo přidáno: poprvé publikovaný deník důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda, bez něhož by byl Władysław Szpilman nepřežil poslední týdny a dny války. Podle Szpilmanovy knihy natočil stejnojmenný film slavný americký režisér polského původu Roman Polański: jeho Pianista získal v roce 2002 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a byl odměněn dvěma Oskary.... celý text

Výbor z celoživotního díla polského básníka, zpěváka, prozaika a esejisty shrnuje vedle básní, písňových textů, povídek, esejů a básnických poém i jeho reflexívní texty Fabula rasa a Hle a deník, který si vedl krátce před smrtí. Strhující četba díla „básníka psaného života“ umožňuje poprvé u nás poznat v celé šíři dílo jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Literární deník (roky 1953–1956) polského spisovatele žijícího v Argentině patří k nejvýznamnějším dílům polské literatury 20. století. Přeložila Helena Stachová. Úvod z italského originálu přeložil Martin Švehlík.

Byli jsme - a je nás pět, obešli jsme celý svět. Bavíme dospělé i děti téměř jedno století. Jsme rádi, když se smějete, tak naváhejte a čtěte: právě teď 12 povídek a k tomu 6 komiksových příběhů. Vaši kamarádi Hurvínek, Mánička, teta Kateřina, Spejbl a Žeryk

Četné fotografie a kresby doplňují zajímavé vyprávění o práci polsko-mongolské vědecké expedice paleontologů, kteří v letech 1963–1965 hledali v poušti Gobi kosterní pozůstatky obrovitých ještěrů dinosaurů i kostry nejstarších drobných savců. Studium těchto dávno vyhynulých živočichů, jejichž zbytky se nacházejí v křídových a třetihorních usazeninách, je důležité pro výzkum vývoje živočišných druhů. Knížka přináší také zajímavé postřehy o Mongolsku a jeho obyvatelích. 32 stran fot. příl.

Soubor dosud do češtiny nepřeložených povídek od jednoho z nejznámějších polských spisovatelů a dramatiků. Stát se světoobčanem (včetně světového úspěchu dramatické tvorby, např. hry Tango a Emigranti) a přitom zůstat nevyléčitelně polský. Umět vlastní rukou ilustrovat parodický on the road román na každé stránce brilantní kresbou (román Útěk na jih). Odhalit ve svém časopise Hlasatel pokroku, že v polské vesnici Dolnoluhy navštěvuje základní školu Adolf Hitler, který se tam rafinovaně ukryl po svém útěku z dobytého Berlína. Vymyslet svépomocné družstvo, které posílá zákazníkům alkoholiky, aby lidé nepili sami. Vymyslet kočičku, která na sebe bere majitelovy hříchy. Nechat důchodce štrikovat transparenty na Prvního máje.

Gustav Herling-Grudzinski napsal Jiný svět v roce 1950 a poprvé vyšla anglicky o rok později. Zaznamenal v něm svou zkušenost se stalinskými lágry, kam se dostal v roce 1940, poté, kdy si nacistické Německo a Rudá armáda rozdělili Polsko. Jiný svět tak patří k prvním svědectvím, z nichž se západní svět mohl dozvědět o nelidském systému sovětského gulagu. Na východní straně železné opony mohl vyjít až po roce 1990. Herlingovo svědectví je drtivé ale současně má i mimořádnou kvalitu literární. V Polsku, autorově vlasti, patří dnes mezi povinnou školní četbu. A je to kniha, která by neměla zmizet z knihkupectví ani v jiných zemích. Patří mezi několik nejvýznamnějších výpovědí o zločinech komunismu.

Polský spisovatel, žijící od padesátých let v Neapoli a známý u nás svým nedávno vydanými memoáry Jiný svět, je spolu s Czesławem Miłoszem a Witoldem Gombrowiczem nejvýznamnějším polským autorem poválečného exilu i celé moderní polské literatury. V Polsku je dnes považován za klasika. Jeho Deník psaný v noci je strhující četbou spojující napínavé povídky se středověkou tematikou, pronikavé eseje o výtvarném umění, reflexi moderní literatury, aktuální společenské a politické úvahy a osobní zamyšlení o domově a exilu.

Oblíbená dobrodružství Hurvínka, Spejbla, Máničky a jejich čtyřnohého kamaráda Žeryka. Jak to chodí v Oslově, ve městě, o kterém nikdy nikdo neslyšel? Opravdu se tam vůbec nechodí do školy? Kde leží Tramtárie? Kdo tam žije a kdo takové zemi vládne? Co je to Kostitřaska a k čemu asi slouží? Kdo Hurvínkovi pomůže splnit velké přání stát se dospělým? A bude Hurvínek v dospělém těle šťastný? Pokud se to chcete dozvědět, na nic nečekejte a pusťte se do čtení.