Helena Štáchová Knihy

Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia. Ako hovorí sám autor, „Rodná Európa bola rovnako kázňou misionára medzi divochmi, ako aj pokusom o odpoveď na otázku, kto som. keby som pochádzal z Varšavy alebo Krakova, vysvetľovalo by sa mi to oveľa ľahšie. Ja som však chcel zakresliť do mapy literatúry celý náš východný galimatiáš, cudzí dokonca aj pre väčšinu poľských čitateľov“.

Knihu Smrt města (Śmierć miasta,1946, č. 2003 pod názvem Pianista) nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak začít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství pokoušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: „Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.“

Výbor z celoživotního díla polského básníka, zpěváka, prozaika a esejisty shrnuje vedle básní, písňových textů, povídek, esejů a básnických poém i jeho reflexívní texty Fabula rasa a Hle a deník, který si vedl krátce před smrtí. Strhující četba díla „básníka psaného života“ umožňuje poprvé u nás poznat v celé šíři dílo jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Literární deník (roky 1953–1956) polského spisovatele žijícího v Argentině patří k nejvýznamnějším dílům polské literatury 20. století. Přeložila Helena Stachová. Úvod z italského originálu přeložil Martin Švehlík.

Velká obrazová kniha plná povídek o Spejblovi, Hurvínkovi, Máničce a bábince, s komiksovými příběhy našich „známých“ a veselými Hurvínkovo básničkami na každý měsíc v roce. V závěru knihy jsou uvedeny užitečné informace o Divadle S+H.

Četné fotografie a kresby doplňují zajímavé vyprávění o práci polsko-mongolské vědecké expedice paleontologů, kteří v letech 1963–1965 hledali v poušti Gobi kosterní pozůstatky obrovitých ještěrů dinosaurů i kostry nejstarších drobných savců. Studium těchto dávno vyhynulých živočichů, jejichž zbytky se nacházejí v křídových a třetihorních usazeninách, je důležité pro výzkum vývoje živočišných druhů. Knížka přináší také zajímavé postřehy o Mongolsku a jeho obyvatelích. 32 stran fot. příl.

Soubor dosud do češtiny nepřeložených povídek od jednoho z nejznámějších polských spisovatelů a dramatiků. Stát se světoobčanem (včetně světového úspěchu dramatické tvorby, např. hry Tango a Emigranti) a přitom zůstat nevyléčitelně polský. Umět vlastní rukou ilustrovat parodický on the road román na každé stránce brilantní kresbou (román Útěk na jih). Odhalit ve svém časopise Hlasatel pokroku, že v polské vesnici Dolnoluhy navštěvuje základní školu Adolf Hitler, který se tam rafinovaně ukryl po svém útěku z dobytého Berlína. Vymyslet svépomocné družstvo, které posílá zákazníkům alkoholiky, aby lidé nepili sami. Vymyslet kočičku, která na sebe bere majitelovy hříchy. Nechat důchodce štrikovat transparenty na Prvního máje.

Autentické svědectví o sovětském gulagu z pera polského autora. Podle překladatelky Heleny Stachové jde o jednu z nejdůležitějších knih o sovětském koncentráku vůbec.

Polský spisovatel, žijící od padesátých let v Neapoli a známý u nás svým nedávno vydanými memoáry Jiný svět, je spolu s Czesławem Miłoszem a Witoldem Gombrowiczem nejvýznamnějším polským autorem poválečného exilu i celé moderní polské literatury. V Polsku je dnes považován za klasika. Jeho Deník psaný v noci je strhující četbou spojující napínavé povídky se středověkou tematikou, pronikavé eseje o výtvarném umění, reflexi moderní literatury, aktuální společenské a politické úvahy a osobní zamyšlení o domově a exilu.

Oblíbená dobrodružství Hurvínka, Spejbla, Máničky a jejich čtyřnohého kamaráda Žeryka. Jak to chodí v Oslově, ve městě, o kterém nikdy nikdo neslyšel? Opravdu se tam vůbec nechodí do školy? Kde leží Tramtárie? Kdo tam žije a kdo takové zemi vládne? Co je to Kostitřaska a k čemu asi slouží? Kdo Hurvínkovi pomůže splnit velké přání stát se dospělým? A bude Hurvínek v dospělém těle šťastný? Pokud se to chcete dozvědět, na nic nečekejte a pusťte se do čtení.