Alena K. Wagnerova Knihy

Obsahem knihy jsou především dopisy Mileny Jesenské, literátce, která pro dnešní dobu je nejzajímavější patrně pro svůj korespondeční styk s významným pražským německým literátem Franzem Kafkou. Zatímco dopisy od Franze Kafky, které adresoval Mileně Jesenské, se dochovaly a byly vydány, tak dopisy Mileny Jesenské Franzi Kafkovi se nezachovaly. Nicméně v této knize najdeme dopisy, které píše Maxi Brodovi o Franzi Kafkovi, a je možno z nich vyčíst její vztah k F. Kafkovi, a její názory na jeho osobu a osobní zkušenosti s ním v těch nejbanálnějších situacích. Kafkologové se shodují v tom, že se jedná o jediné přímé dokumenty týkající se Franze Kafky, které mají hodnotu jak věrohodnou, tak nám přibližují i charakter Franze Kafky. Ostatní ženy, s nimiž byl Franz Kafka zasnouben, nebyly "intelektuálky", tudíž jsou informace od nich méně průkazné. Ovšem pro samotnou Milenu Jesenskou šlo spíše o méně důležitou část jejího života, tedy vztah s Franzem Kafkou, a osobně se setkali pouze třikrát, a větší množství dopisů do knihy chronologicky vložených je adresováno jiným osobám.

Pánská prázdninová jízda v podání dvou bratrů a tří dědečků je zárukou skvělé zábavy! Zatímco se babička balí do lázní, bráškové Ivan a Ondřej se chystají do Hrušan k dědečkům. Lépe řečeno k dědouškovi, dědočkovi a dědnožkovi. I když dědouško skoro neslyší, dědočko má velmi silné dioptrie a je skoro slepý, dědnožka je na vozíčku, protože nemá nohy, prázdniny s nimi jsou jedna lumpárna za druhou. A tohle léto bylo mimořádné, třebaže začalo velkým zklamáním…

Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a "nevěsta před Bohem" Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě. Alena Wagnerová ji ve své knize představuje jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život hluboce poznamenaly všechny proměny a pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu - od rozpadu Rakousko-Uherska přes nacistictickou okupaci, kdy se Vrchotovy Janovice staly součástí cvičiště jednotek SS, až po odchod do exilu po komunistickém převratu v roce 1948 do Anglie, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera ze staré patricijské pražské rodiny, absolventka Minervy, zažívá rozpad Rakouska-Uherska ve Vídni, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní sloh. Ve třicátých letech pak prodělává příklon a tvrdý rozchod s komunistickou stranou a na stránkách slavné peroutkovy Přítomnosti dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a po obsazení druhé republiky pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrük.

Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách (PROSTOR 1993) zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nyní se obrací ke stejné generaci českých obětí zla druhé světové války: ke zpovědím lidí, kteří byli hned po mnichovském diktátu vyhnáni jako první ze svých domovů v pohraničí tehdejšího Československa. Jednotlivá vyprávění skládají mozaiku naplněnou nostalgickým smutkem po časech, kdy v pohraničí bylo jedno, jestli je člověk Čech nebo Němec, protože slušní lidé se mezi sebou vždycky domluvili.

Divadelní diskuse pro herce i diváky o "sváru" Čechů s Němci.

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy jejich pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává většinou v pozadí. Způsob jejího vyprávění nepostrádá esejistické rysy a někdy má i charakter dokumentárního záznamu, jako je tomu v povídce Dopravní přestupky Karla Baumanna či jiným způsobem v textu V zahradě se spisovateli. Někde klade Wagnerová důraz na určité vypjaté osobní situace, například v povídkách Příslib noci či Trpké jablko touhy, jinde leží těžiště v historických a společenských okolnostech, jako u Venkovské lékařky nebo Pomalého umírání monarchie v jejich poddaných. Existenciální rozměr autorčiny umělecké i lidské zkušenosti podtrhává vstupní a závěrečný text cyklu. V Potížích s usednutím pozoruhodným způsobem reflektuje na začátku své spisovatelské dráhy situaci píšící ženy a Půl roku na útěku před smrtí představuje působivou osobní konfrontací s faktem nevyhnutelného konce života psanou ve formě deníkových záznamů.

Alena Wagnerová se více než padesát let věnuje literární reportáži, která získává stále větší pozornost. Knižní výbor nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018. První část obsahuje články z druhé poloviny šedesátých let publikované v časopise Plamen, zaměřující se na tehdejší společensko-politickou situaci a českou historii 20. století. Vynikají zde vyprávění vdov, jejichž manželé a synové padli v Pražském povstání, a analýzy myšlenkového vývoje mladých českých intelektuálů, kteří založili odbojovou organizaci Předvoj. Dalšími tématy jsou dramatické peripetie česko-německého soužití v Sudetech a důsledky kolektivizace, ilustrované příběhy jihočeských vesnic. Druhá část zahrnuje pozdější reportáže, které mapují konkrétní místa a lidské osudy, konfrontující přítomnost s minulostí, například v Košicích, Ravensbrücku nebo Yprách. Autorka se také věnuje tomu, jak Německo čelilo uprchlické krizi. Texty Wagnerové jsou prosyceny lidskostí a pochopením pro slabší a opomíjené. Neuhladí realitu ani neglorifikuje menšiny; usiluje o poznání, porozumění a hledání společných hodnot.

Kniha obohacuje obsáhlou kafkovskou literaturu o zcela nový pohled: v centru pozornosti nestojí jako obvykle spisovatel sám, ale členové jeho rodiny, rodiče Hermann a Julie Kafkovi, jeho tři sestry i další příbuzní. Informace o nich byly dosud pro badatele zajímavé jen tehdy, pokud mohly nějakým způsobem přispět k vysvětlení nebo interpretaci Kafkova díla. Wagnerová ve své práci vychází z Kafkových deníků a dopisů, kromě toho nejenom pečlivě prostudovala archivy, především pražský policejní archiv, v němž našla mnoho zajímavých informací, ale zpovídala i pamětníky. Knížka představuje v tomto smyslu nejen přínos ke kafkovskému bádání, ale i k historii českých Židů ve spektru dějin jedné typické židovského rodiny z níž vzešel jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní světové literatury.

Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nevtíravá působivost knihy je dána mimo jiné tím, že Wagnerová ve svých rozhovorech především citlivě naslouchá životním příběhům druhých lidí.