Pavel Vilikovský
27. červen 1941 – 10. únor 2020
Pavel Vilikovský se ve své tvorbě zaměřuje na přepisování reality do jazyka, což považuje za náročnější než překlad mezi dvěma jazyky. Jeho psaní je výsledkem pečlivé práce, nikoli pouhé inspirace. Popisuje sebe jako citlivou emulzi, která zaznamenává vnější svět, aniž by se zaměřoval na vlastní osobní zkušenosti. Přestože čerpá z vjemů a zážitků, jeho cílem je mluvit o obecné lidské zkušenosti, o všech a za všechny.
Slovenský prozaik, překladatel a publicista Pavel Vilikovský se narodil 27. června 1941. V roce 1958 nastoupil na pražské FAMU, o dva roky později přešel na Univerzitu Komenského v Bratislavě, kde vystudoval obor čeština - angličtina. Na přelomu 60. a 70. let působil v redakci časopisu Slovenské pohľady. Jako redaktor a později šéfredaktor pracoval v letech 1976-1996 v legendárním časopise Romboid. Nyní je redaktorem slovenské mutace časopisu Reader's Digest a věnuje se překladatelské činnosti. Prozaické prvotiny vycházeli Vilikovskému v Mladé tvorbe, knižně debutoval v roce 1965 sbírkou povídek Citová výchova v marci. Další opusy se dočkaly několika literárních ocenění: sbírka povídek Krutý strojvodca (1996) získala cenu Dominika Tatarky a cenu vydavatelství Slovenský spisovateľ. Próza Čarovný papagáj a iné gýče (2005) byla nominována do finále Anasoft litera. K překladům si Vilikovský vybírá prozaická díla Williama Faulknera, Josepha Conrada či Kurt Vonnegut. Příležitostně však překládá i eseje a básně. Pavel Vilikovský žije v Bratislavě.