Jan Otčenášek Knihy

Mladý student Pavel se rozhodl vyrazit na příjemnou večerní procházku. Rozjímal přitom o dospělosti a své myšlenky chtěl okořenit vykouřením cigarety na lavičce v parku. Sice tam seděla nějaká smutná dívka s kufříkem, ale s tou nebyla žádná kloudná řeč. Mírně otrávený Pavel se rozhodne nic neřešit a vykouřit si další cigárko. Škrtne sirkou a … náhle uvidí na jejím kabátku žlutou hvězdu s nápisem JUDE. Jsou časy protektorátu, začaly transporty Židů do Terezína a v Praze byl spáchán atentát na Heydricha. Romeo, Julie a tma je nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie.

Hlavní hrdinka Ludmila je učitelka z Prahy. Formou deníku vypráví kousek ze svého života, kdy následuje hlas svého srdce, romantika a snílka, a následuje trochu nepraktického muže Petra, filozofa s doktorátem) do hlubin šumavských pohraničních hvozdů. Mají vyhlídnutý objekt starého mlýna, který zakoupili a rozhodli se zrekonstruovat a provozovat v něm hospodu a penzion. Na cestu se vydali stařičkým, téměř nepojízdným vozem, kterému důvěrně říkají Samson. Zažijí drsnou horskou zimu a pocit bezmoci, dům je provlhlý, špinavý, plný harampádí a bez přívodu elektrické energie a vody. Musí se spolehnout jen sami na sebe. Jsou závislí na mizivých zásobách potravin, protože sněhové závěje jim nedovolí několik dní vyjít dál než na pár metrů od domu. Setkávání s místními lidmi proběhne místy s humorným podtextem, jindy dojde až k fatální neshodě. Spousta každodenních trampot při dřině s vyklízením a opravováním polorozbořeného domu Lídu s Petrem stmeluje, ale oba si postupně uvědomují, jak jim chybí město, kavárny, telefon – prostě civilizace.

Literární podoba slavného filmu režiséra Karla Kachyni z roku 1979 vypráví osudy obuvníka Bursíka, který nedokáže konkurovat Baťovým výrobkům, a jeho dětí, vyrůstajích mezi žižkovskými činžáky a v šarvátkách s Vršovičáky. Hlavním tématem knihy je ale příběh nejmladšího syna Kajdy, jenž zažívá první lásku s dcerou vetešníka Pájou, kterou mu odloudí starší a přímočarejší bratr Pepan. Ten poruší podmínku navštěvování opuštěné lékarníkovy zahrady, okusí ze zakázaného stromu a donutí Páju utrhnout zapovězené hrozny. Schyluje se k bouři; mezi bratry, kteří se utkají o lásku Páji, i ve společnosti: blíží se březen 1939 a s ním hitlerovská okupace.

Nedokončený román s autobiografickými prvky. Jiří Kolář je filmový režisér ve středních letech, má ženu a dceru a i milenku a před všemi uteče na Istrii, kde se potká s tajemnou Němkou Inge. Jiřího popis pobytu na ostrově Katarina s Inge se prolíná s jeho vzpomínkami na dětství, filmové začátky, seznámení se ženou a jeho život v Praze.

Soubor povídek s různými náměty, vyprávějící půvabné příběhy drobných lidí, je prozaickou prvotinou známé české autorky. Smetanová se ve svých příbězích vrací především do let okupace a do doby těsně po válce. Hrdinové povídek jsou rázovité figurky z Kampy, děvčata z pražských kanceláří, šoféři, studenti, osídlenci v českém pohraničí atd. Všechny povídky, třebaže jsou různorodé tematikou, rozsahem i celkovým laděním, mají společnou neochvějnou autorčinu víru v člověka a život a laskavé pochopení pro lidské slabosti, zprostředkované vytříbenými stylistickými prostředky.

S živelným zaujetím rozvíjí Jan Otčenášek v Kulhavém Orfeovi postavy a scény, aby co nejbohatěji představil, jak generace dvacetiletých trávila jeden krušný rok v době, kdy válka probíhala někde v Evropě v posledním tažení a kdy se skrytě chystaly nové dějny republiky, až bude osvobozena.

Ironický portrét úspěšného stárnoucího muže, který se pokouší o vzpouru proti času, proti kornatění manželství. Začíná nové a nové vztahy a končí je v okamžiku, kdy ho milenky začínají kormidlovat k potvrzení svazku. Nakonec se marně snaží zadržet ubývající síly stykem s mladičkou milenkou a světem její party. Kultovní novela 60. let, v předchozím režimu zakázaná, je pokusem o záznam duše v okamžiku před katastrofou…

Jedná se o tzv. prózu budovatelskou nebo s výrobní tématikou. Šamotka. Závod má mnoho výrobních problémů a průsečíkem téměř všeho dění se stává nezcela třicetiletý Štěpán, vyučený formař, jehož továrna vyslala na studie a učinila úkolářem. Očenášek tu postavil na scénu hrdinu, komunistu, kterému kdejaký čtenář uvěří a jehož problémy se zájmem sdílí.

Román o několika lidech a jejich konfliktech příznačných pro dobu února 1948 a několika měsíců po něm.Je to o tom,jak únor vtrhl do jejich osudů,jak se začaly formovat otázky hamletovského "být či nebýt " Úspěšný pokus o politický román z únorového převratu v roce 1948. Tématem jeosobní rozhodování váhajícího intelektuála, zda přijmout nebo odmítnout poúnorovou situaci,zda emigrovat nebo zůstat ve vlasti a smířit se se stavem věcí.