Druhý svazek rozsáhlého díla o řecké mytologii představují syntézu autorova bádání v tomto oboru.
Radislav Hošek Knihy
Radislav Hošek (13. března 1922 Brno – 27. dubna 2005 Brno) byl český klasický filolog. Působil jako vysokoškolský pedagog v Brně, v Praze a Trnavě. Je autorem několika samostatných monografií a odborných časopiseckých studií o různých stránkách kulturního a společenského života ve starověkém Řecku a Římě. Překládal z klasické řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny.







Opomíjené, ale lákavé a tajemné téma starověkých obřadů, při kterých jedinci navazovali přímý vztah s nadpřirozenem, autoři kladou do souvislostí s kořeny velkých náboženských hnutí doby helénské a římské, především s křesťanstvím, ale také s magií a astrologií.
Jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Prémie Antické knihovny 1986-1987.
Úvodní studie profesora Radislava Hoška. Soubor rozprav a korespondence svatého Augustina – největšího myslitele křesťanského starověku. Cílem pořadatele a zároveň překladatele je ukázat složitou osobnost Augustinovu co možná nejkomplexněji, a to jako filosofa, teologa, moralistu i církevního představitele. Proto zde najdeme jak úvahy o svobodě vůle, o roli milosti či o manželství, tak polemiky proti těm, kdo tehdy pravověrnost křesťanů ohrožovali – – tedy donatistům – – či proti mohutnému proudu mimokřesťanskému – – manicheismu – – jenž tehdy byl nejvážnějším konkurentem Kristova učení a ke kterému se sám Augustin v mládí hlásil.
Epikúros a jeho bohové
- 125 stránek
- 5 hodin čtení
Pět kapitol o náboženských aspektech epikúrejské filosofie z pera francouzského znalce filosofických a náboženských proudů hellénistické doby.
Ústava
- 428 stránek
- 15 hodin čtení
Dialog Ústava (řecky πολιτεία, latinsky De republica - odtud mezinárodně užívané označení Rep), napsaný kolem roku 370 př. n. l., je jedním z vrcholných Platónových děl a jedním z nejdůležitějších a nejslavnějších textů západní filosofie vůbec. Ústava má formu velice rozsáhlého dialogu, ovšem nepřímého: Sókratés zde vypráví o rozhovoru, jehož se účastnili také Glaukón, Polemarchos, Thrasymachos, Adeimantos, Kefalos a Kleitofón. Má deset knih a hlavním tématem díla je spravedlnost na úrovni jedince i státu, kniha se však dotýká i mnoha dalších oblastí, včetně umění, výchovy, práva, vědy atd. V sedmé knize, věnované hlavně vědám a vzdělávání, je jeden z nejslavnějších Platónových textů, Mýtus o jeskyni (517a-518a). Spolu s jedním z posledních Platónových děl, Zákony, zakládá Ústava zvláštní žánr utopie, myšlenkového experimentu s možnostmi spravedlivého uspořádání lidských společností.
Výbor z antického humoru, členská prémie Antické knihovny. Obsahuje anekdoty.
Výklad o antickém řeckém náboženství je jedním z klasických témat evropské kulturní historie. Autor postupuje při výkladu tohoto námětu odlišně od přístupů běžných, a to tak, že hlavně sleduje souvislosti mezi náboženskými představami starověkých Řeků a náboženstvím ostatních národů především východního Středomoří.



