Radislav Hošek Knihy

Druhý svazek rozsáhlého díla o řecké mytologii představují syntézu autorova bádání v tomto oboru.

Jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Prémie Antické knihovny 1986-1987.

Opomíjené, ale lákavé a tajemné téma starověkých obřadů, při kterých jedinci navazovali přímý vztah s nadpřirozenem, autoři kladou do souvislostí s kořeny velkých náboženských hnutí doby helénské a římské, především s křesťanstvím, ale také s magií a astrologií.

Úvodní studie profesora Radislava Hoška. Soubor rozprav a korespondence svatého Augustina – největšího myslitele křesťanského starověku. Cílem pořadatele a zároveň překladatele je ukázat složitou osobnost Augustinovu co možná nejkomplexněji, a to jako filosofa, teologa, moralistu i církevního představitele. Proto zde najdeme jak úvahy o svobodě vůle, o roli milosti či o manželství, tak polemiky proti těm, kdo tehdy pravověrnost křesťanů ohrožovali – – tedy donatistům – – či proti mohutnému proudu mimokřesťanskému – – manicheismu – – jenž tehdy byl nejvážnějším konkurentem Kristova učení a ke kterému se sám Augustin v mládí hlásil.

Podtitul: Pohledy do řeckého dávnověku Pohled do každodenního života obyvatel antického Řecka umožňuje lepší pochopení složitého a dlouhého vývoje, jímž řecká společnost prošla. Autor vypráví o řecké krajině a jejím místě v životě člověka, popisuje tehdejší města, všímási společenské organizace jednotlivých městských států, zaměstnání obyvatel, politického a rodinného života. Značnou pozornost věnuje náboženskému životu, postavení ženy, hrám a zábavám, divadlu, vědě aj. Zajímavé vyprávění uzavírají přehledné chronologické tabulky.

Se starověkou historií a složitými osudy celého černomořského pobřeží a kmenů, které je tehdy obývaly, s jejich zvláštními zvyky a způsobem života, s jejich výboji a válkami i s jejich kulturou a uměním v celé šíři a bohatosti chce popularizačním způsobem seznámit tato kniha dvou vědeckých pracovníků filozofické fakulty Univerzity Karlovy, známých už z mnoha jiných historických prací...

Nejstarší řecká lyrika předkládá čtenáři Antické knihovny reprezentativní výbor poezie (s výjimkou eposu a sborové lyriky) vzniklé v archaickém a klasickém období straé řecké společnosti. Tehdy lyrika zahrnovala širší paletu námětů, než jak je tomu dnes. Čtenář se tu setká s vlastními lyrickými projevy, ale také s projevy útočnými, kritickými, s básněmi k vínu, epigramy aj. Svazek obsahuje nejen poezii básníků, kteří se stali součástí světové kultury – za všechny jmenujme Sapfu a Anakreonta –, ale i těch, kteří měli ohlas jen v antice; z veršů poznáváme jejich dobu, společenské a kulturní prostředí, v němž tvořili. Tak např. první "prokletý" básník Hippónax nám ukazuje pestrou a rozmařilou společnost řecko-lýdskou z Malé Asie, Xenofanés nám odráží zajímavý myšlenkový posun od mytického myšlení k racionálnímu. Do souboru byly pojaty i projevy anonymních autorů, ať už lidové poezie či veršovaných nápisů, které ukazují na široký proud, z něhož vyústil výkvět starořecké poezie. Na tento svazek navazují Obrázky z řeckého života (Antická knihovna č. 48).

Výbor z antického humoru poskytuje zábavné čtení a poví leccos zajímavého o životě a zvycích starých Řeků a Římanů. Ukazuje i, že základní lidské charaktery se v průběhu staletí nijak zvlášť nemění a že humor a vtip je v podstatě napájen ze stále stejných zdrojů, takže leckterý dnešní domněle aktualní vtip má předobraz v pradávné minulosti.