Knihobot

Radislav Hošek

    13. březen 1922 – 27. duben 2005

    Radislav Hošek (13. března 1922 Brno – 27. dubna 2005 Brno) byl český klasický filolog. Působil jako vysokoškolský pedagog v Brně, v Praze a Trnavě. Je autorem několika samostatných monografií a odborných časopiseckých studií o různých stránkách kulturního a společenského života ve starověkém Řecku a Římě. Překládal z klasické řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny.

    Radislav Hošek
    Ústava
    Epikúros a jeho bohové
    Aurelius Augustinus. Říman, člověk, světec
    Apologie aneb Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví
    Antická mystéria
    Řecké mýty II
    • Druhý svazek rozsáhlého díla o řecké mytologii představují syntézu autorova bádání v tomto oboru.

      Řecké mýty II
    • Opomíjené, ale lákavé a tajemné téma starověkých obřadů, při kterých jedinci navazovali přímý vztah s nadpřirozenem, autoři kladou do souvislostí s kořeny velkých náboženských hnutí doby helénské a římské, především s křesťanstvím, ale také s magií a astrologií.

      Antická mystéria
    • Jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Prémie Antické knihovny 1986-1987.

      Apologie aneb Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví
    • Úvodní studie profesora Radislava Hoška. Soubor rozprav a korespondence svatého Augustina – největšího myslitele křesťanského starověku. Cílem pořadatele a zároveň překladatele je ukázat složitou osobnost Augustinovu co možná nejkomplexněji, a to jako filosofa, teologa, moralistu i církevního představitele. Proto zde najdeme jak úvahy o svobodě vůle, o roli milosti či o manželství, tak polemiky proti těm, kdo tehdy pravověrnost křesťanů ohrožovali – – tedy donatistům – – či proti mohutnému proudu mimokřesťanskému – – manicheismu – – jenž tehdy byl nejvážnějším konkurentem Kristova učení a ke kterému se sám Augustin v mládí hlásil.

      Aurelius Augustinus. Říman, člověk, světec
    • Epikúros a jeho bohové

      • 125 stránek
      • 5 hodin čtení
      3,9(8)Ohodnotit

      Pět kapitol o náboženských aspektech epikúrejské filosofie z pera francouzského znalce filosofických a náboženských proudů hellénistické doby.

      Epikúros a jeho bohové
    • Ústava

      • 428 stránek
      • 15 hodin čtení
      4,1(1043)Ohodnotit

      Dialog Ústava (řecky πολιτεία, latinsky De republica - odtud mezinárodně užívané označení Rep), napsaný kolem roku 370 př. n. l., je jedním z vrcholných Platónových děl a jedním z nejdůležitějších a nejslavnějších textů západní filosofie vůbec. Ústava má formu velice rozsáhlého dialogu, ovšem nepřímého: Sókratés zde vypráví o rozhovoru, jehož se účastnili také Glaukón, Polemarchos, Thrasymachos, Adeimantos, Kefalos a Kleitofón. Má deset knih a hlavním tématem díla je spravedlnost na úrovni jedince i státu, kniha se však dotýká i mnoha dalších oblastí, včetně umění, výchovy, práva, vědy atd. V sedmé knize, věnované hlavně vědám a vzdělávání, je jeden z nejslavnějších Platónových textů, Mýtus o jeskyni (517a-518a). Spolu s jedním z posledních Platónových děl, Zákony, zakládá Ústava zvláštní žánr utopie, myšlenkového experimentu s možnostmi spravedlivého uspořádání lidských společností.

      Ústava
    • Výklad o antickém řeckém náboženství je jedním z klasických témat evropské kulturní historie. Autor postupuje při výkladu tohoto námětu odlišně od přístupů běžných, a to tak, že hlavně sleduje souvislosti mezi náboženskými představami starověkých Řeků a náboženstvím ostatních národů především východního Středomoří.

      Náboženství antického Řecka