Josef Pachmayer
Josef Pachmayer (16. května 1864 Dnešice — 31. července 1928 Praha) byl český novinář, básník, překladatel a literární kritik, redaktor deníku Národní listy. Úspěšně se věnoval překladatelské činnosti, především z angličtiny a francouzštiny.
Narodil se v Dnešicích u Přeštic v západních Čechách v rodině Josefa a Alžběty, rozené Havlíčkové. Zde se také narodily jeho sestry: Adelheid (1862) a Maria (1865). 3. června 1888 se oženil s Annou Bergmannovou (1869), měli spolu syny Julia (1890) a Edvarda (1895). Manželství se posléze rozpadlo a manželé žili odděleně. Rozvedeni byli roku 1919. Po studiích v Klatovech pokračoval na karlínské reálce, kde již jako student od roku 1878 přispíval do Brousku a Světozoru. V osmnácti zanechal studií a začal pracovat jako redaktor v deníku Národní listy vydavatele Julia Grégra. Zároveň redigoval samostatně Nové Listy a karlínskou Stráž pod Vítkovem.Jako český vlastenec hájil Pachmayer protirakouské postoje, za jeden ze svých textů r. 1883 byl roku 1893 obviněn v tzv. procesu s Omladinou a odsouzen na 4 měsíce těžkého žaláře, ale byl amnestován (všeobecná amnestie Badeniova). Jeho radikální názory se objevovaly ve venkovských listech, zvláště v Lidových novinách, i cizích jmenovitě v pařížském Journalu.Po cestách po Slezsku, Slovensku, Německu, Švýcarsku a Francii, redigoval v Národních listech zahraniční rubriku mimoslovanskou. Vedle žurnalistiky se věnoval také beletrii, zvláště překladové, a kritice, a to také v Květech, Lumíru, Zlaté Praze, Světozoru, České Revui, Českém světě aj. Z Národních listů odešel roku 1905. Jeho překladatelský rozsah byl nezměrný, překládal díla z francouzštiny, angličtiny, italštiny, španělštiny, němčiny, norštiny, portugalštiny, švédštiny, ruštiny a polštiny. Byl autorem překladů děl například soudobých francouzských spisovatelů Émila Zoly, Andrého Laurieho či Pierra Louÿse. Roku 1906 se rovněž stal autorem prvních českých překladů detektivních románů Arthura Conana Doyla o Sherlocku Holmesovi.Kvůli svým postojům byl v období první světové války perzekvován. Koncem života se potýkal s existenčními problémy. Roku 1926 byl stižen záchvatem mrtvice. Zemřel 31. července 1928 v Praze. Pohřben byl v hrobě na Olšanských hřbitovech, který zdobí jeho busta.