Oldřich Tůma Knihy

aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989 Události, jejichž důsledky poznamenaly dějiny českého národa ve smyslu víceméně negativním. Kontroverzní historické osobnosti a jejich osudy. Poněkud neobvyklý výběr historických událostí, které představují spíše odvrácenou tvář českých dějin. Jedná se o události neslavné, skandály, aféry a události, které vzbuzují pochybnosti, dohady, nedůvěru apod. Tedy ty úseky národních dějin, na které nemůžeme být příliš hrdi, které ovšem tvoří součást naší historie. Podle podobného klíče vybírali autoři i osobnosti. Jednotlivé příspěvky jsou dílem renomovaných historiků.... celý text

Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.

Kniha Dějiny českých zemí podává soustavný výklad naší historie od pravěku až do vzniku České republiky roku 1993. Sleduje vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Poláků a Slováků. Osu výkladu tvoří proměny státu (včetně území patřících k němu jen dočasně) a společnosti v něm žijící, ale vyvážená pozornost je věnována rovněž kultuře, náboženství, populačnímu vývoji a tisíciletému přetváření krajinného prostředí. Za vedení dvojice předních českých historiků - Jaroslava Pánka a Oldřicha Tůmy - knihu zpracoval kolektiv odborníků z Historického ústavu a z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Dílo je určeno nejen studentům historie, ale i širokému okruhu čtenářů, kteří se zajímají o dějinné základy naší současnosti.

Publikace vycházející v edici Česká společnost po roce 1945 představuje pět sociálně-historických studií. Milan Otáhal se věnuje problematice nástupu Gustáva Husáka a jednotlivým klíčovým aspektům „obnovování pořádku“ stejně jako přirozené obraně české společnosti reagující na masové čistky a nové opatření kádrové politiky. Tomáš Vilímek se soustředil na jednotlivé komplexy příčin ekologické, ekonomické, politické a morálně sociální destabilizace režimu v ČSSR a NDR v roce 1989. Květa Jechová přispěla studií o postavení ženy v české společnosti, v níž upozorňuje, že podrobnější poznání úlohy ženy v minulosti je nezbytným předpokladem k tomu, aby výklad dějin překročil rámec politických dějin a zahrnul i dimenzi obyčejných lidí. V pojednání o historii publikace Sedm pražských dnů 21.–27. 8. 1968 se David Weber neomezuje pouze na bezprostřední souvislosti vzniku tzv. černé knihy, zabývá se i postupným zapojením Historického ústavu ČSAV do obrodného procesu a jeho pracovníků do protiokupační rezistence. Poslední studie Martina France o vánočních svátcích v českých zemích v 50. a 60. letech představuje téma jako konkrétní příklad specifické ambivalentní funkce svátků a konsumu za komunistického režimu.

: sociální a ekonomické aspekty Studie rozebírající postavení určitých společenských skupin v komunistickém Československu v čase normalizace. První studie se soustředí na sociální postavení dělníků v ČSSR letech 1969-1989. Druhá pojednává o vývoji Škody Mladá Boleslav v průběhu normalizace. Třetí je zaměřena na postavení žen v Československu ve čtyřech různých oblastech. Poslední studie se zaobírá vztahem československé společnosti a tehdejšího komunistického vedení a také snaze tohoto vedení o zajištění sociálních potřeb obyvatelstva.

Publikace seznamuje s písemnou podobou příspěvků přednesených v září 1999 na VIII. sjezdu českých historiků v Hradci Králové v rámci sekce věnované soudobým dějinám. Záměrem organizátorů sekce, jejímž garantem byl Jiří Kocian, bylo především zprostředkovat širší odborné veřejnosti určitou bilanci a reflexi výsledků bádání o nejnovějších dějinách v rámci posledních deseti let, kdy se obor soudobých dějin ve svobodných poměrech nově konstituoval. Bilanční texty byly doplněny několika příspěvky zaměřenými na výklad nových poznatků a interpretací některých klíčových událostí nejnovějších dějin. Vedle přehledu stavu bádání a jisté sumarizace výsledků v dílčích tematických okruzích se většina autorů dotkla i obecnějších problémů: otázek metodologických či terminologických, vymezení periodizace soudobých dějin apod.

Sborník v návaznosti na dominantní zájmy Jana Křena, kterému je věnován, je tematicky soustředěný na politické dějiny, česko-německé vztahy a problémy moderní historiografie. Dvanáct příspěvků tvoří tři tematické celky.

Katalog ke stejnojmenné výstavě, jejíž vernisáž se uskutečnila 13. září 2010 v konferenčním sále Akademie věd ČR, přináší stručné texty k jednotlivým aspektům trávení volného času v období 1948–1989. Zabývají se mj. tematikou odborových rekreací, závodních klubů, chatařením a chalupařením, sportem a tělovýchovou apod.

Průvodce po archivech, badatelských institucích, knihovnách, sdruženích, muzeích a památnících. Vydavatelé (editoři): Oldřich Tůma, Jitka Svobodová, Ulrich Mählert. Česko-anglický text, překlad: Deanna Woolley.

Bibliografie českých/československých dějin 1918–1995. Výběr knih, sborníků a článků vydaných v letech 1990–1995. První ze dvou svazků.

2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.

4. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Publikace přináší studie sedmnácti evropských badatelů analyzující historii liberalizace a resuscitace občanské společnosti v Československu během Pražského jara z perspektiv přesahujících čistě národní rámec. Zaměřují se na vzájemný vliv mezi procesy v Československu a paralelně probíhajícími změnami v západních společnostech, zejména s ohledem na západoněmecké a francouzské studentské hnutí. Věnují pozornost přímým kontaktům aktérů z Východu a Západu, jejich vzájemnému vnímání, transferům idejí a konceptů a neopomíjejí ani hranice překračující účinky popkultury a konzumu.

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. V regionálním uspořádání přináší přehled pamětních míst, jakými jsou sochy, pomníky, pamětní desky a další artefakty instalované ve veřejném prostoru v průběhu třiceti let od pádu režimu. Pomáhají pochopit, jak probíhal a probíhá proces vytváření kolektivní paměti na období 1948–1989. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury. K orientaci v knize mohou čtenáři využít grafického členění a rejstříků. Tématu pamětních míst a některým významným fenoménům se věnuje také úvodní studie. Pamětní místa na komunistický režim v České republice reflektují obraz doby komunismu v kolektivní paměti. Jsou každodenní a veřejně sdílenou připomínkou a zároveň vytvářejí obraz této doby pro současné a budoucí generace.

Edice vybraných dokumentů k událostem spjatým s prvním výročím intervence armád Vašavské smlouvy v ČSSR. Události srpnových dní roku 1969 (demonstrace, stávky, represivní akce režimu) byly důležitým mezníkem v historii Pražského jara, znamenaly rozhodnutí konfliktu mezi společností a režimem a umožnily nastartování rázné "normalizační" politiky nového Husákova vedení KSČ. Doposud událostem srpna 1969 bylo věnováno poměrně málo pozornosti. Připravovaná publikace obsahuje dosud většinou neznámé (i nepřístupné) dokumenty z Archivu ÚV KSČ, Archivu Ministerstva vnitra aj. Publikace je připravena jako vědecká edice, dokumenty jsou vybaveny poměrně rozsáhlým podpůrným aparátem (textové a věcné poznámky, rejstříky apod.) a úvodní studií.... celý text

Czech