Oldřich Tůma Knihy

aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989 Události, jejichž důsledky poznamenaly dějiny českého národa ve smyslu víceméně negativním. Kontroverzní historické osobnosti a jejich osudy. Poněkud neobvyklý výběr historických událostí, které představují spíše odvrácenou tvář českých dějin. Jedná se o události neslavné, skandály, aféry a události, které vzbuzují pochybnosti, dohady, nedůvěru apod. Tedy ty úseky národních dějin, na které nemůžeme být příliš hrdi, které ovšem tvoří součást naší historie. Podle podobného klíče vybírali autoři i osobnosti. Jednotlivé příspěvky jsou dílem renomovaných historiků.... celý text

Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.

Dějiny českých zemí podávají soustavný výklad naší historie od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Sledují vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Slováků a Poláků. Osu výkladu tvoří proměny státu (včetně území, která k němu patřila jen dočasně) a společnosti v něm žijící, ale pozornost je věnována rovněž kultuře, náboženství, populačnímu vývoji a tisíciletému přetváření krajinného prostředí. Za vedení dvojice předních českých historiků – Jaroslava Pánka a Oldřicha Tůmy – knihu zpracoval kolektiv odborníků z Historického ústavu a z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Kniha je určena nejen studentům historie, ale i širokému okruhu čtenářů, kteří se zajímají o dějinné základy naší současnosti.

Publikace vycházející v edici Česká společnost po roce 1945 představuje pět sociálně-historických studií. Milan Otáhal se věnuje problematice nástupu Gustáva Husáka a jednotlivým klíčovým aspektům „obnovování pořádku“ stejně jako přirozené obraně české společnosti reagující na masové čistky a nové opatření kádrové politiky. Tomáš Vilímek se soustředil na jednotlivé komplexy příčin ekologické, ekonomické, politické a morálně sociální destabilizace režimu v ČSSR a NDR v roce 1989. Květa Jechová přispěla studií o postavení ženy v české společnosti, v níž upozorňuje, že podrobnější poznání úlohy ženy v minulosti je nezbytným předpokladem k tomu, aby výklad dějin překročil rámec politických dějin a zahrnul i dimenzi obyčejných lidí. V pojednání o historii publikace Sedm pražských dnů 21.–27. 8. 1968 se David Weber neomezuje pouze na bezprostřední souvislosti vzniku tzv. černé knihy, zabývá se i postupným zapojením Historického ústavu ČSAV do obrodného procesu a jeho pracovníků do protiokupační rezistence. Poslední studie Martina France o vánočních svátcích v českých zemích v 50. a 60. letech představuje téma jako konkrétní příklad specifické ambivalentní funkce svátků a konsumu za komunistického režimu.