Ferenc Karinthy Pořadí knih (chronologicky)

A mindannyiunkat így vagy úgy érintő évtizedek hazai történelme és napjaink változásai inspirálták e két kisregényt.A Skizofrénia aktuális társadalmiságával 1988-ban az év egyik publikációs szenzációja volt. A főszereplő, Fabriczky akadémikus látszatra sikeres világpolgár. Valójában lelkiismereti válság gyötri, elbizonytalanodott, fél…A Man overboard hajózási vészkifejezés, értelme: ember a vízben! A fordulatos, izgalmas cselekmény egy atlanti üdülőhajón játszódik. Szereplői magyar emigránsok. A mélységek felsejlenek a csillogó luxusfelszín, az elegáns elbeszélőmodor alatt.

Karinthy a 1949-ben hatalomra került kommunisták dogmatikus idealizmusához vonzódott, és megcáfolta korai írásait. Ezt követően, első nagyobb regényében, Karinthy visszatért egy korábbi témához. Főszereplője, Pintér Zoltán, egy apolitikus, tudós ifjú, egy zsidó lány iránti szerelem hatására a Ellenállás tagjává válik.

Nové, podstatně zkrácené vydání románu zobrazuje na osudech studenta a horníka několik posledních týdnů života Budapešti před osvobozením v r. 1945. Oba protagonisté opouštějí své jednotky a stávají se přesvědčenými bojovníkyzaosvobození vlasti.

Román sprítomňuje vzrušujúce chvíle a udalosti okolo obliehania Budapešti, ktoré sa začalo na Štedrý deň 1944 a poznačilo jednu z dunajských metropol svojimi krvavými stopami. Cez osudy dvoch vojakov, ktorí sa ocitnú v obliehanom veľkomeste, sa podarilo autorovi priblížiť celú atmosféru obliehania, vojnové hrôzy, ľudské vzťahy, túžby a nádeje, zlobu držiteľov moci, ktorí sa kŕčovite pridržiavali svojej pochybnej idey, i draho zaplatené oslobodenie.

Kdo je nebo co je Epepe? Na to kniha nedává okamžitou odpověď, a tak se čtenář zprvu ocitá ve stejné nejistotě jako hrdina příběhu lingvista Budai, když jeho letadlo omylem přistálo v jakémsi cizím velkoměstě, jehož jazyk i písmo mu byly naprosto neznámé. Co je to za město, kam Budaiho jeho neblahý osud zavál? Neví o něm nic, ani zda je na našem kontinentě nebo aspoň na naší planetě. Mluví se zde jazykem, který vzdělaný lingvista není s to rozluštit. Jak by se za takových okolností necítil osamělý v té kamenné džungli, kde se nemůže dorozumět, kde mu nikdo nedopřeje sluchu. V té trýzni osamocenosti se objevuje ona, Epepe, podle níž Budai ve svých představách pojmenovává i neznámou řeč, neznámé město.