Spisovatel a malíř si vypráví s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě.
Miroslav Halík Knihy






Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.
Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.
Proslulé povídky z obou kapes bývají někdy označovány za autorovu průpravu k trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. I když leccos z povídek na takový vztah upomíná, je přece jen podstata Čapkových kriminálních příběhů, srovnáme-li je s trilogií, rozdílná, daná už žánrovou dimenší a zdroji, z nichž autor čerpá. Připomeňme si, že tyto příběhy, vždy překvapivě zahrocené, vtipné a útlé, byly psány pro noviny, to znamená se záměrem okamžitého účinu na čtenáře. Čapek v nich využívá rozmanitých prostředků výrazových a tvárných, aby vyvolal cosi z okouzlení z všedního každodenního života u čtenáře, který čte své noviny v tramvaji, cestou z práce, jsa unaven překotným letem moderního života.
Trilogie s autorovým doslovem se skládá z baladického příběhu Hordubal (1933) z Podkarpatské Rusi, z exotického příběhu o zřítivším se letci Povětroň (1934) a z Obyčejného života (1934), civilistického příběhu,ukazujícího bohatství zdánlivě prostého života. Jednotlivé její články spojuje totéž poslání a Čapkova umělecká technika, rozklad reality a její nový sklad z hlediska různých postav. Tento postup umožňuje autorovi ukázat, že co nejdokonalejší poznání člověka je podmínkou lásky k němu, základním bodem praktické mravnosti.
Výpověďmi několika osob prosvětlený život hudebního skladatele, který se žene za uměleckou slávou, ačkoli nemá tvůrčího nadání ani dostatek pevnosti a trpělivosti k práci.
Výběr z překladů francouzské poezie oprostil autor ode všech zastaralých a násilných obratů. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil dr. Miroslav Halík. Desáté vydání, v Československém spisovateli první.
Výběr úryvků z knih Kulhavý poutník, Psáno do mraků a veršů ze sbírky Básně z koncentračního tábora. Doslov napsal Jaromír Pečírka. Výtvarný doprovod tvoří reprodukce obrazů Josefa Čapka.
Čapkovy apokryfy patří k textům, které k nám stále promlouvají současným hlasem. Čapek je příležitostně psal v průběhu celé své literární dráhy, a představují tedy určitý průřez tématy, jimiž se zabýval. Apokryf je specifický literární žánr s dlouhou tradicí – původně se jednalo o texty, které měly vyplnit „mezery“ v biblických příbězích a kanonických životopisech svatých. Čapkovy apokryfy se však nesnaží dobrat toho, „jak to bylo“ nebo dokonce „jak to bylo doopravdy“. Z každého velkého historického či literárního příběhu si autor bere pouze střep – postavu, větu nebo scénu – a zasazuje ho do vlastního rámu. Cílem není poučení, ale hra. V našem vydání jsme se rozhodli v této hře pokračovat a o poněkud netradiční ilustrace jsme požádali současného výtvarníka Mariana Pallu.
Krakatit
- 272 stránek
- 10 hodin čtení
Čapkův utopický román, jehož název je utvořen od názvu indonéské sopky Krakatoa, vznikal v době hrozby války a upozorňuje na nebezpečí zneužití vědy pro válečné účely a získání nadvlády nad světem.
Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.
Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.
Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.
Dva soubory povídek a próz. Námětem prvého (Boží muka: Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň - Lída II, Elegie - Šlépěj II; Utkvění času, Historie beze slov, Ztracená cesta, Nápis, Pokušení, Odrazy, Čekárna, Pomoc!) vznikajícího v období prvé světové války je podle autora "jednak válka a čekání zázraku, že pro nás dopadne dobře, jednak - na základě chybné diagnózy - domnělá smrtelná nemoc a tedy jaksi účtování se životem" Druhý soubor (Trapné povídky:Otcové,Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) napsaný v letech 1918-1920 je rovněž podle autora pokračováním prvého a jde v něm o "hledání snášenlivosti" a o "důraz, jak těžko je člověka soudit". Edice: Výbor z díla Karla Čapka ; 1









