Spisovatel a malíř si vypráví s dětmi o nejrůznějších věcech a poznatcích, se kterými se setkávají v okolním světě.
Miroslav Halík Knihy






Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.
Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.
Povídky z jedné kapsy. Povídky z druhé kapsy
- 315 stránek
- 12 hodin čtení
Detektivní povídky končící vždy zajímavou pointou, ale ne vždy jsou vyřešené. Příkladem může být povídka Modrá chryzanténa. Zahradník Fulinis dostane od bláznivé Kláry vzácnou modrou chryzanténu, ale nemůže se dopátrat, kde ji našla. Pátrají spolu s knížetem a pořád se jim to nedaří. Nakonec ji najde růst u kolejí. Povídka Básník. Básník vidí, jak auto přejede starou babičku a ujede. Napíše o tom báseň a druhý den si nic nepamatuje. Společně s policejním inspektorem z té básně rozluští důležité informace.
Románová trilogie z let 1934-35 je trojím pokusem spisovatele a filosofa o hlubší a pravdivější pochopení člověka v jeho citech a činech. Edice: Slunovrat. Velká řada ; sv. 5 Medailón o autorovi napsal Jiří Opelík. 37000 výt.
Život a dílo skladatele Foltýna
- 112 stránek
- 4 hodiny čtení
Zákruty lidského tajemna se otevírají i v posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna. Je to snad nejdiskutovanější Čapkova práce, vyprovokovala řadu názorů i výkladů. Před čtenáře snad poprvé postavil překvapivě hlavního hrdinu jako člověka nečestného, přesvědčeného o své velikosti a nalhávajícího uměleckou upřímnost svému okolí. Autor sice na několika místech připomene jeho lepší stránky, například se stává, že cítíme nefalšovanou Foltýnovu víru ve vlastní genialitu. Ale tím se jeho životní cesta stává ještě tragičtější, je směšná a málo politováníhodná. Zesilující se slabošství, neschopnost si je přiznat, jako by rezonovalo s náladami některých v pomnichovské době.
Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.
Polemický filozofický esej z roku 1936, který spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.
Kniha apokryfů shrnuje drobné povídky z téměř dvacetiletého období Čapkovy tvorby.
Čapkův román Krakatit (časop. Lidové noviny, 25. 12. 1923 15. 4. 1924, O. Štorch-Marien 1924) vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množstvíenergie. Vyrobí látku zvanou "krakatit", nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami...
Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.
Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.
Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.
Dva soubory povídek a próz. Námětem prvého (Boží muka: Šlépěj, Lída, Hora, Milostná píseň - Lída II, Elegie - Šlépěj II; Utkvění času, Historie beze slov, Ztracená cesta, Nápis, Pokušení, Odrazy, Čekárna, Pomoc!) vznikajícího v období prvé světové války je podle autora "jednak válka a čekání zázraku, že pro nás dopadne dobře, jednak - na základě chybné diagnózy - domnělá smrtelná nemoc a tedy jaksi účtování se životem" Druhý soubor (Trapné povídky:Otcové,Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) napsaný v letech 1918-1920 je rovněž podle autora pokračováním prvého a jde v něm o "hledání snášenlivosti" a o "důraz, jak těžko je člověka soudit". Edice: Výbor z díla Karla Čapka ; 1









