Krásná kniha autora, kterou věnoval všem dětem. Formou pohádek a příběhů přibližuje dětem běžné domácí činnosti i povinnosti.
Miroslav Halík Knihy
Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.
Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.
Povídky z druhé kapsy otiskoval Karel Čapek v Lidových novinách od ledna do září 1929. Téhož roku vyšly poprvé knižně, společně s Povidkami z jedné kapsy, s nimiž mají také většinou podobnou tematiku: odhalování zločinů a hledání spravedlnosti či její vykonávání. Mají však dalekoširší dosah než první kniha povídek. Čapek v nich zdůraznil význam vzájemných vztahů mezi lidmi, vztahů dobrých a účastných a vyslovil svoji pevnou víru v člověka opravdu lidského.
Trilogie s autorovým doslovem se skládá z baladického příběhu Hordubal (1933) z Podkarpatské Rusi, z exotického příběhu o zřítivším se letci Povětroň (1934) a z Obyčejného života (1934), civilistického příběhu,ukazujícího bohatství zdánlivě prostého života. Jednotlivé její články spojuje totéž poslání a Čapkova umělecká technika, rozklad reality a její nový sklad z hlediska různých postav. Tento postup umožňuje autorovi ukázat, že co nejdokonalejší poznání člověka je podmínkou lásky k němu, základním bodem praktické mravnosti
Zákruty lidského tajemna se otevírají i v posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna. Je to snad nejdiskutovanější Čapkova práce, vyprovokovala řadu názorů i výkladů. Před čtenáře snad poprvé postavil překvapivě hlavního hrdinu jako člověka nečestného, přesvědčeného o své velikosti a nalhávajícího uměleckou upřímnost svému okolí. Autor sice na několika místech připomene jeho lepší stránky, například se stává, že cítíme nefalšovanou Foltýnovu víru ve vlastní genialitu. Ale tím se jeho životní cesta stává ještě tragičtější, je směšná a málo politováníhodná. Zesilující se slabošství, neschopnost si je přiznat, jako by rezonovalo s náladami některých v pomnichovské době.
Výbor ukázek z novodobé francouzské poezie, jejž K. Čapek sestavil a přeložil uprostřed první světové války a rozšířil v polovině let třicátých. Vydán poprvé r. 1920 zapůsobil jak novostí poezie, tak překladatelským uměním, jež českému překladatelství odkrylo i stanovilo nové cesty. S předmluvou Vítězslava Nezvaka, doslov napsal Milan Blahynka, ediční požnámku napsal a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Vydání deváté, v Česloslovenském spisovateli první.
Polemický filozofický esej z roku 1936, který spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.
Soubor apokryfních próz napsaných v letech 1920-1938. Autor v nich vtipně a naléhavě reaguje s využitím motivů, zejména antických, legendárních, biblických i historických na problémy své doby, uplatňuje v nich svou filosofii, usiluje o překonání vad člověka i společnosti, volá po pravdě,spravedlnosti a míru v lidstvu.
Baladická próza o pronásledování dvou pytláků-vrahů hajného v hlubokých lesích, kteří štváni svědomím i vykonavateli spravedlnosti v sebeobraně dále zabíjejí... Ve vyprávění vyniká líčení duševních stavů obou štvanců, opojených nejprve krásou lesa a pocitem svobody a postupně propadajících beznaději. Medailón o autorovi napsal Milan Pávek. 9. vydání, v nakladatelství Československý spisovatel 4. vydání.
