Miloš Kareš

Redaktor deníku Tribuna (1919-1920), volný novinář (1920-1922), úředník tiskového odboru předsednictva ministerské rady (1922-1930). Autor několika činoher, operních libret a celé řady rozhlasových her, resp. kompozic, dramatizací a překladů. Od 1. dubna 1927 do 31. března 1942 šéf slovesného odboru Čs. rozhlasu a jeho první dramaturg, po roce 1939 programový intendant odpovědný za celý rozhlasový program. Vytvořil základy rozhlasové dramaturgie v oblasti slovesného vysílání, za jehož hlavní cíl považoval výchovu a vzdělávání nejširších vrstev posluchačů. Dokázal pro rozhlas získat vynikající autory a režiséry a zprostředkovat rozhlasovým posluchačům klasická díla českého a světového divadla.

Při tematickém výběru her k adaptaci se u Miloše Kareše nezřídka projevovalo jeho zaměření na období národního obrození, jehož byl velkým znalcem a ctitelem. Byl přesvědčen, že hlavním úkolem rozhlasu je zvyšování kulturní úrovně posluchačů, kteří se ale musí nejprve seznámit s kulturním odkazem minulosti a až poté se současnou dramatickou tvorbou. Z tohoto důvodu byly jeho rozhlasové scény velmi často komponovány poněkud staromilsky jako náladové staropražské obrázky, zachycující dobovou atmosféru národně obrozeneckého období a oživené bohatým využitím hudby a zpěvu (např. Velikonoce, Jak se za starodávna slavíval masopust, Svatojánský večer, Fidlovačka). Popularitu mezi posluchači si získaly zejména Karešovy scénky, v nichž byly hlavními aktéry postavy pana důchovního a pana berního, které představovali Alois Charvát a Jaroslav Hurt.

V dubnu 1927 byl Miloš Kareš jmenován programovým šéfem Radiojournalu, a to poté, co Miloš Čtrnáctý podal výpověď k 31. březnu 1927.