Gott v psychoúlohách
- 90 stránek
- 4 hodiny čtení
Život a kariéra Karla Gotta zpracované do psychologických úloh a cvičení, kdy se čtenář nejenom dozví řadu zajímavostí ze života Karla Gotta, ale bude mít i možnost porovnat svůj život s jeho.
Petr Bakalář (* 27. ledna 1970, Praha) je český publicista a psycholog. Kromě toho je šachista, mistr FIDE od roku 1990. Jeho otcem byl psycholog Eduard Bakalář.







Život a kariéra Karla Gotta zpracované do psychologických úloh a cvičení, kdy se čtenář nejenom dozví řadu zajímavostí ze života Karla Gotta, ale bude mít i možnost porovnat svůj život s jeho.
Publikace, jejímž cílem není v žádném případě romantizace dobrovolného odchodu ze života, ale snaha pomoci lidem, jejichž život dospěl ke svému konci. První část knihy se zabývá etickými, medicínskými a právními aspekty eutanazie. Druhá část – Manuál autoeutanazie – obsahuje návody k tzv. dobré smrti; návody byly sestaveny týmy odborníků (farmakology, lékaři, kriminalisty) z aktivistických skupin, které usilují o legalizaci eutanazie. Příliš často se z lidí stávají bezmocné oběti nejenom své nemoci, ale i zdravotnického systému, který jim nedovolí důstojně zemřít. Tato kniha by je měla vybavit silou, přinést klid mysli a dát jim odvahu pokračovat. Mít možnost kontroly je účinná pomoc proti strachu a vrátí sílu k tomu, aby člověk mohl dělat rozhodnutí. Jde o obohacení života tím, že člověk získá kontrolu nad procesem umírání. Znalost je účinným antidotem proti úzkosti. Autor si přeje, aby tyto informace nikdo ze čtenářů nikdy nepotřeboval, ale pokud snad ano, bude připraven – jsou únikovou cestou, klíčem k zavřeným dveřím. (Kosmas)
Publikace se skládá ze tří částí. V první nazvané Teorie nonkonformismu se čtenář seznámí se základními myšlenkami kontrariánství. Jedná se o stručný příspěvek ke klasifikaci a typologii nonkonformismu a konformismu. Některé z těchto myšlenek jsou rozvedeny v části Psychologická cvičení, která nabízí možnost osobní sebereflexe této problematiky. Část Z deníku kontrariána obsahuje několik příkladů – a možná i inspirací – ze života autora. Mnoho především mladých lidí v sobě cítí jakýsi pud k rebelii a překračování konvencí. Cílem knížky je tuto oblast zmapovat a nabídnout jim možnost, aby se v sobě lépe vyznali a dokázali se zařadit.
Autor mapuje několik aspektů součastné české jazykové kultury, především pak tendence na jedné straně k zhovadění a takzvané buranizaci (hovězí čeština), na druhé pak k feminizaci a infantilizaci (zdrobněliny, afektovanost, medovitost). Zároveň se zamýšlí nad diagnostickou hodnotou jazyka, který se vší bohatostí významů, symbolickými odkazy, zažitými metaforami a šifrou ironie je tím nejdůležitějším klíčem, který nám otvírá vnitřní svět druhého. Jako určité antidotum k tomu, čím čtenář musí projít, je na závěr knihy uveden seznam krásných slov. Heslem doby je prakticky bezbřehá tolerance a filosofie, že každý životní styl je dobrý a žádný není lepší než jiný. Autor se s tímto neztotožňuje – jsou věci, kterým je třeba se vyhnout a varovat před nimi přinejmenším ty, na kterých nám záleží.
Kniha obsahuje dvě stě otázek. Jejich cílem je přivést čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad partnerským životem. To pochopitelně nemusí nutně vést k tomu, že bude harmoničtější, dokonce se může snadno stát, že se zkomplikuje, nicméně přinejmenším ten fantazijní by měl být obohacen a myšlenkově utříděn. V knize nalezne čtenář myšlenky a motivy ze života a tvorby tak rozdílných osobností jako Hrabal, Lada, Bukowski, Čapek, Zagorová, Seifert, Baudelaire, Rudiš apod. Specifikem této publikace je, že čtenář se stává aktivním činitelem; tím, že si na otázky odpoví, de facto jejím spoluautorem.
Petr Bakalář není tak snadno k rozlousknutí. Je ale mnohem zajímavější tvor, než jak ho představuje dobrovolný útvar ideových odpůrců, kteří nestrávili zejména Bakalářův provokativní titul Tabu v sociálních vědách (2003). A jak se nyní ukazuje, jeho „vnitřní tvář“ je barvitější, než jakou nám ve svém životě i v dosavadních textech nastavoval dokonce on sám. Kdybychom měli uvěřit všemu, co o sobě Bakalář šíří a co také s gustem předvádí, nabyli bychom snadno dojmu, že jde o egocentrického sociopata s řadou patologických rysů. Jenže skutečnost je opravdu jiná… a tahle zvláštní kniha, poskládaná z nejosobnějších deníkových miniatur, to ukazuje.
V užším smyslu se dá kniha chápat jako alternativní poradenství pro umírající a pozůstalé, v širším pak jako pomoc smrti k lepší reputaci. Ke smrti je třeba mít zdravý přístup. Problémem ovšem je, jak to chtít po lidech, kteří nemají zdravý přístup téměř k ničemu. Umírat je umění tak jako všechno ostatní. Každý by měl být na tuto fázi připraven – mj. proto, že druhou příležitost již většinou nedostane. Kniha obsahuje sto dvacet otázek a je rozdělena do těchto kapitol: 1. Před smrtí, 2. Pohřeb aneb Útok funerálního klauna, 3. Po smrti, 4. Sebevražda 100x jinak. 5. Nebeská pošta. V knize nalezne čtenář myšlenky a motivy ze života a tvorby tak rozdílných osobností jako Pratchett, Grossmann, Nezval, Vančura, Lenin, Čapek apod. Specifikem této publikace je, že čtenář se stává aktivním činitelem; tím, že si na otázky odpoví, de facto jejím spoluautorem.
V první části knihy nalezne čtenář sto čtyřicet otázek a témat, které mu pomohou reflektovat cestování per se, zamyslet se nad jeho psychologickými a filosofickými aspekty, a především zrekapitulovat své dosavadní zkušenosti a probrat se svými cestovatelskými fantaziemi. Obsahem druhé části je Cestovatelský manuál, tj. rady a varování. Knihu uzavírá Cestovatelský dotazník – soubor otázek, které mohou být dobrým pomocníkem pro zvědomění toho, co člověk na cestě právě prožil. V knize nalezne čtenář myšlenky a motivy ze života a tvorby tak rozdílných osobností jako Steibeck, Jung, Čapek, Bradbury, Ota Pavel, Orwell, Andersen apod. Specifikem této publikace je, že čtenář se stává aktivním činitelem; tím, že si na otázky odpoví, de facto jejím spoluautorem.
Otázky uvedené v této knížce mohou být nadějným úvodem k inteligentní a dušezpytné konverzaci, eventuelně v případě absence vhodného protějšku k sebeanalýze. Velká část z nich je jednořádkových, v jiných případech se jedná o tzv. psycholity (vytěžení psychologických témat z literatury či filmu), které vyžadují o něco delší úvod. Publikace navazuje na dvě obdobné, totiž na Knihu otázek (Portál, 2001) a Kurz sebepoznání (Triton, 2009), přesto se však v něčem liší. Do výběru jsem zařadil převážně – ovšem ne výhradně – takové otázky a úlohy, které mají potenciál čtenáře navést na řekněme pozitivní asociační řetězce. Takže například namísto otázky „S kým jste se dali dohromady z nouze, ale už jste si na něj zvykli?“, čtenář narazí spíše na „Co byste udělali s tisícikorunou, kterou byste našli na večerní procházce?“, a to přesto, že ta první má k žitému životu blíže a je o stupeň zajímavější. Tento přístup plyne z autorem nově adoptované životní filosofie, že totiž k dobrému pocitu se člo
Autor charakterizuje dnešní chápání psychologické vědy a vědecké metody, psychologických teorií a modelů, představuje projekty psychologického výzkumu, metody získávání empirických dat a jejich interpretace. Kniha může sloužit jako učebnice pro studenty psychologie a sociálních věd, ale i jako příručka pro odborníky v praxi, jimž poslouží při plánování vlastní výzkumné práce, zpracování dat a formulování výsledků. Text je doplněn řadou konkrétních příkladů, které pomáhají porozumění a schopnost aplikování probírané látky.