Knihobot

Ivan Šedivý

    Ivan Šedivý
    T.G.M. : k mytologii první československé republiky
    Češi, české země a Velká válka 1914-1918
    Československo 1918-1938 II.
    Pražské děti - 300 let 28. pěšího pluku
    Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století
    Napoleonské války a české země
    • Napoleonské války a české země

      • 300 stránek
      • 11 hodin čtení
      4,8(4)Ohodnotit

      V úvodu knihy se píše, že napoleonské války patří do pomyslného katalogu "věčně zelených" historických témat. Sborník historických prací v tomto svazku vznikl jako součást dlouhodobějšího badatelského úkolu, v jehož rámci vznikla i nedávno zahájená dlouhodobá výstava na stejné téma ve Slavkově u Brna. Sborník obsahuje statě o napoleonských válkách v širším evropském kontextu, či jejich ohlasu v českých zemích. Některé statě jsou věnovány napoleonskému vedeni válek, stejnokroji a výstroji i zbraním užívaným v napoleonských válkách. Důležitá je kapitola o napoleonikách v českých zemích, tedy o předmětech dochovaných v zámcích, hradech, muzeích a archivech.

      Napoleonské války a české země
    • První světová válka stála u kolébky „krátkého“ 20. století. Přestože to byla válka našich dědečků a pradědečků, tedy událost relativně nedávná, v českém historickém povědomí byla záhy překryta vzpomínkou na vznik Československé republiky. I v českých zemích však za války žili lidé, a čeští vojáci poznali dokonce tvář konfliktu z obou stran – jako vojáci „za císaře pána“ i jako legionáři. Ovlivnila válka i českou společnost tak, že to mělo vliv na její další vývoj ve 20. století? Na tuto a podobné otázky se snaží autor odpovědět v knize, v níž části chronologické – od sarajevského atentátu až po rozpad monarchie a vznik samostatného státu – kombinuje s kapitolami, které přibližují hlavní stránky života tehdejší společnosti, hospodářství, kulturu, politickou a sociální každodennost. Jádro práce spočívá v rozboru událostí v zázemí, všímá si také české účasti na válečných operacích.

      Češi, české země a Velká válka 1914-1918
    • Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se již záhy po vzniku republiky stala značkou, jakýmsi národním brandem, magickou formulí, něčím, co mělo platnost mytického symbolu. Ta tři písmena promlouvala na titulní straně Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem právě tak sdělně a zřetelně, jako když v roce 1991 užil režisér Oliver Stone ve svém filmu jiná tři emblematická písmena: JFK.Předkládaná studie není biografií Tomáše Garrigue Masaryka. Nepřibližuje na základě pramenů historický obraz jeho osobnosti, ale naopak rekonstruuje jeho mytickou podobu. „Masarykovský mýtus“ neoznačuje v této práci více než pouhý název konkrétního osobnostního mýtu, i když především v pozdějších diskuzích jako by se jeho sémantické pole rozšiřovalo. Masarykovský mýtus je mýtem historickým i národním; snad nejvíce je však mýtem politickým: jde o „zakladatelský“ mýtus, spjatý se zrodem československé státnosti, demokratického parlamentního systému i nového národnostního uspořádání.

      T.G.M. : k mytologii první československé republiky
    • Představy o "holubičí povaze" českého národa a jeho negativním vztahu k válkám, válčení a armádě, stejně jako o "švejkovství" českých odvedenců patří k tradičně udržovaným rysům české národní sebestylizace minulých století. Autoři systematicky sledují vztah k válce a armádě z hlediska celé společnosti, národa i jednotlivce. Vycházejí ze širokého okruhu vzájemně se doplňujících pramenů včetně obrazových materiálů, které tvoří nedílnou součást jejich knihy.

      Válka a armáda v českých dějinách : sociohistorické črty
    • Sborník obsahuje odborné studie věnované dějinám české společnosti v průběhu první a druhé světové války. Autoři své příspěvky koncipovali zejména jako komparaci vybraných oblastí politického, hospodářského a každodenního života ve výjimečných podmínkách obou světových konfliktů.

      Česká společnost za velkých válek 20. století. Pokus o komparaci.
    • 2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.

      1938: Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech XX.století.