Dušan Tomášek Pořadí knih

Konec 2. světové války v Evropě v květnu 1945 znamenal složité období přeměny tzv. Protektorátu Čechy a Morava, „samostatného“ Slovenského štátu, pohraničí uloupeného Německem i Maďarskem a bez Podkarpatské Rusi, kterou si zabral SSSR, v jednotnou republiku v předválečné podobě. To byl také hlavní úkol nové vlády, složené převážně z emigrantů a jmenované ještě v průběhu bojů v Košicích. Byl to úkol, jaký neměl žádný jiný evropský kabinet. Jak se s ním československá vláda vyrovnala po svém návratu do Prahy, jak řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé, jaké protichůdné tlaky působily v zemi, do které se vraceli lidé vyhnaní válkou z domů…? Nejen odpovědi na tyto otázky nalezne čtenář v nové knize renomovaného autora literatury faktu.

Příběh za druhé světové války ojedinělý - poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili! Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako nejznámější hrdinové odboje Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení se svým vrchním velitelem prezidentem Benešem v Londýně, a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj se svým protivníkem K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl, že tam už je generálů dost. Zatčen byl v den výměny protektora Neuratha Reinhardem Heydrichem koncem září 1941 a německým tribunálem odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina. Odmítl šátek přes oči a díval se upřeně na své vrahy.

Kniha pojednává o válce nevyhlášené, ke které došlo bezprostředně po první světové válce. Poražené Uhersko se nechtělo vzdát Horních Uher. Od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920 trval boj o Slovensko. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailónky hlavních aktérů atd. Seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Unést válečnou loď? V době míru je to představa více než nereálná. Ale unést ji uprostřed války – nikoli zajmout nebo potopit, nýbrž unést – to je představa přímo absurdní. A přesto vám autor Dušan Tomášek nabízí knihu, která o skutečném únosu válečné lodě podrobně pojednává. A samozřejmě i o jeho okolnostech. Došlo k němu 5. října 1917 na Jadranu. Sedmi únoscům, z nichž dva byli Češi, se podařilo překvapit trojnásobnou přesilu německých a maďarských členů posádky, zneškodnit je bez prolití kapky krve, přeplout s lodí přes Jaderské moře a odevzdat ji s plnou výzbrojí a zajatci včetně kapitána protivníkům Rakousko-Uherska v italské Anconě. Tento čin, v novodobých dějinách válek dodnes ojedinělý, popisuje tato kniha. Na pozadí dramatického únosu pojednává nejen o jadranských námořních bitvách, ale i o vývoji války na dalších mořích, frontách či v zázemí. Bohatá dokumentace je zpracována živým stylem literatury faktu. V knize nejdete téměř 70 dobových fotografií, mapky, seznamy všech typů tehdejších válečných lodí s podrobnými údaji, tabulky i přehledy potopených plavidel, počty mobilizovaných i padlých, názvy různých typů lodí, na 40 schematických nákresů plavidel devíti válčících států s technickými a dalšími údaji, vysvětlivky námořních pojmů i další zajímavosti. A také budete prožívat zapomenuté osudy lidí, kteří pro osvobození své země riskovali životy.

Zkušení autoři literatury faktu ve své knize podrobně líčí život člověka, který pod patronací Hitlera a Heydricha usiloval o likvidaci českého národa a začal ji postupně uskutečňovat. Sledují nejen Frankův politický vývoj, ale i jeho soukromý život, a konfrontují ho mimo jiné i s horoskopem, který si na začátku své kariéry dal vypracovat. Podrobně vyvracejí Frankovy poválečné výmluvy o jeho neúčasti na vyvraždění a vypálení Lidic, konfrontují všechna pro i proti. Líčí také jeho neúspěch jako velitele vojenské operace proti partyzánům, stejně jako potyčku s řidičem auta, který údajně nedal Frankovu vozu přednost. Popisují jeho spory s politickými oponenty uvnitř nacistické strany i poslední Frankovo setkání s Hitlerem v rozbombardovaném Berlíně. Odhalují také lži z knihy Frankova bratra, nedávno znovu vydané v Německu. Kniha je zároveň historií tzv. protektorátu Čechy a Morava.... celý text

Příběh zasazený do historického rámce heydrichiády vypráví o muži, který unikl osudu ostatních obětí stanného práva tím, že předstíral duševní chorobu.

Příběh devatenáctiletého Bořka, který byl totálně nasazen v lednu 1944 na práci do rakouského Grazu.

Výklad konfrontuje politické aktivity protektorátní vlády z let 1942 až 1945 s průběhem poválečného procesu. Literatura faktu mapuje nejen životní směřování či kolaborační politiku jednotlivých členů vlády, ale i okolnosti a zákulisí soudního procesu.

Byla to ojedinělost tragická. Jako jediný ministerský předseda zemí okupovaných nacistickým Německem byl generál Alois Eliáš postaven před popravčí četu. Přivezli ho k večeru 19. června 1942 na střelnici v Praze-Kobylisích. Den po dobytí kostela v Resslově ulici, kde padlo v nerovném boji sedm parašutistů. Eliáš se s nimi nikdy nesetkal. Jeho úsilí bylo ale s jejich posláním totožné. Jen způsob boje byl odlišný… Nyní stojí nespoután, s očima nezavázanýma. Navenek mužně, klidně. Potvrdí to později svědci exekuce. Ale to on už nebude žít. Těsně před rozkazem k palbě snímá klobouk a odhazuje ho. Nikoli do dáli, ale jen k východnímu náspu, kde stojí pražský gestapák Fuchs a velitel pankrácké věznice Soppa. Chtěl asi umřít prostovlasý.