Milada Nedvědová Pořadí knih (chronologicky)

Ústředním tématem sedmi kapitol/příběhů je smrt. Kiš sleduje revoluční bojovníky, kteří se pod vlivem ušlechtilých ideálů stávají účastníky a strůjci událostí, jež jejich ideály obracejí v pravý opak. Vypravěčský postup je založen na fiktovní dokumentárnosti.

Výbor z lidové poezie bosenských a hercegovských muslimů.

Antologie povídek a náboženských textů ze středověku.

Historický román o rozvratu zdegenerovaného rodu bohatých bosenských begů Abazovićů z let 1823–⁠⁠⁠1851. Ústřední postavou je domněle zaostalý a němý sluha a otrok, který pozoruje život svých pánů a v okamžiku, kdy nabývá jasné mysli i řeči, snaží se přervat všechny vztahy k pánům a uchránit před kletbou jejich zlé krve, před předtuchou trestu za spáchané hříchy. Románová prvotina významného představitele současné střední generace bosensko-hercegovských prozaiků byla zdramatizována pro rozhlas a televizi.

Zaorálkova Lidová rčení byla poprvé vydána těsně před autorovou smrtí v roce 1947. Jaroslav Zaorálek (1896-1947) byl do té doby znám především jako překladatel, jehož rozsáhlá činnost nemá v české literatuře obdoby. Přivedl k nám moderní francouzskou literaturu, včetně autorů jako Balzak, Flaubert, Proust a Apollinaire, a překládal také z italštiny, němčiny a španělštiny. Jeho překlady, například Chevallierovy Zvonokosy, se staly populárními. Zaorálek se při překládání řídil zásadou, že překlad musí vyvolat stejné dojmy jako originál, což se mu díky jeho mistrovství v češtině podařilo. Kromě překladatelské činnosti vytvořil unikátní sbírku Lidových rčení, která obohatila českou literární tradici. Lidová rčení byla dosud vydána třikrát – poprvé v roce 1947, podruhé v roce 1963 a potřetí v roce 1996, kdy se oslavovalo 100. výročí Zaorálkova narození. Čtvrté vydání, které je rovněž reprintem prvního vydání, opět přináší jeho cenný příspěvek české kultuře.