Přední chorvatský spisovatel a klíčová postava kulturního života Jugoslávie. Jeho dílo bylo často označováno za největší dílo chorvatské literatury 20. století. Jeho psaní odráží hluboké porozumění lidské povaze a společenským otázkám.
Chorvat Miroslav Krleža, jehož tvorba byla už před druhou světovou válkou oceněna Nobelovou cenou za literaturu, evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev. - Doslov Dušan Karpatský.
Cyklus novel a divadelní hra Halič, v nichž chorvatský spisovatel reflektuje tématiku první světové války očima prostých rakousko-uherských vojáků.
Autor do románu vtělil nezvykle velké množství vlastních filozofických a společensko-politických úvah a představ, což je pro román tohoto typu spíše méně příznačné. Kromě zhroucení rakousko-uherské pseudomorálky, kterou meziválečná jugoslávská společnost v mnoha směrech chtěla převzít, vyčpění náboženských autorit a předpisů a bujení mnoha nových skupin a směrů s „jednoduchými recepty“ na řešení společenských problémů (které se v celé nahotě vyjevily po hospodářské krizi ve 30. letech 20. stol.) se vlastně neobjevoval žádný „návod“ na spravedlivý život. V předválečné Jugoslávii se žádný „prorok každodenní drobné a poctivé práce“ nezjevoval. Celé to samozřejmě v další rovině souvisí s hlubšími pochybnostmi, které Krleža o směřování komunistických stran pod taktovkou Stalina téměř v předvečer 2. světové války v té době měl. Že to nebyly liché pocity, se ukázalo nejen v Jugoslávii, ale v celé východní Evropě již za pár let. Proto lze Na pokraji rozumu vnímat i jako jistou Krležovu rezignaci na smysluplnost klasických „revolučních změn“, na nichž budování „lepších zítřků“ podle představ většiny komunistů stálo. Zároveň ale Krleža zůstával komunistou…
Třetí svazek souborného českého vydání literárního díla významného chorvatského spisovatele obsahuje kompletní cyklus próz a divadelní hru o vzestupu, rozkvětu a pádu fiktivního patricijského rodu Glembayů.
Svazek obsahuje autorovy novely Kedorlaomer Veliký, Velmistr všech darebáků, Primice Alojze Tička, Smrt Florijana Kranjčece, In extremis, Ďábelský ostrov, Smrt Toma Bakrana, Vitr nad provinčním městem, Smrt prostitutky Marije,Smrt Rikarda Harlekiniho, V agonii, Tisíc a jedna smrt, Cvrček pod vodopádem. Kromě cyklu Charvátský bůh Mars a jedenácti novel aj. próz tvořících první díl cyklu o Glembayích představuje tak celou Krležovu novelistickou tvorbu.
Filip Latinovicz, dekadentní, osamocený, sensitivní malíř, vysilovaný tvůrčími vzruchy a napětími a vyčerpávaný mnoha niterními komplexy, se po návratu do rodného kraje dostává do atmosféry, v které žije jeho matka - do světa bigotní šlechty a procovských maloměšťáckých zbohatlíků,do světa přetvařujících se vyděračů, prolhaných podlízavců, zvrácených intelektuálů, degeneriků, hypochondrů a mravních zvrhlíků - a bolestně se s touto atmosférou střetává.
Psychologická novela líčí ostré střetnutí mladého anarchisty, redaktora Kavrana s otcem, kterého nenávidí stejně jako maloměšťáckou společnost, ve které žije a jíž pohrdá
Soubor osmi dramat charvátského spisovatele. Legenda -- Michelangelo Buonarroti -- Kryštof Kolumbus -- Na Štěpána krále -- Adam a Eva -- Zelený prapor -- Golgota -- Aretaios aneb Legenda o svaté Ancille, rajském ptáku
Dva romány významného chorvatského modernisty s výrazným společensko-kritickým posláním vyprávějí příběhy typických "marných buřičů". Román Návrat Filipa Latinovicze líčí duševní život dekadentního malíře, který se po dlouhém pobytu v cizině vrací do rodného kraje, kde se střetává s prostředím maloměšťáckých zbohatlíků. "Na pokraji rozumu" je román o osudu intelektuála, který po padesáti letech konvenčního života řekne náhodou nahlas, co si myslí a vyvolá tím proti sobě zuřivý boj, v jehož etapách zazní ústy zastánců měšťáckého pořádku celá škála nejrůznějších variant lidské hlouposti.
Obsahuje též: Páni Glembayové -- V agonii -- Léda
Hra o třech dějstvích. První ze tří her cyklu zobrazujícího na osudech a profilech příslušníků bohatého bankéřského rodu Glembayů pravou tvář a mravní zbahnělost tzv. lepších vrstev charvátské společnosti. Odehrává se v předvečer první světové války a v krátkém časovém úseku necelé noci, v níž zemře šéf firmy, velmi působivě odhaluje zlo a morální rozklad - zárodky nezadržitelného sestupu a pádu rodu.
Sedmý, závěrečný svazek spisů nejvýznamnějšího představitele charvátské literatury dvacátého století obsahuje výbor z autorových deníkových záznamů, z básnického díla a z esejistické tvorby. V Krležově rozsáhlem díle hrají důležitou úlohu jeho studie a úvahy, které mají charakter osobních vzpomínek a stylem připomínají řetězení deníkových záznamů. Významným počinem z této části jeho tvorby je text "Dětství na začátku 20. století", který je do tohoto svazku zařazen. Krleža v něm hledá kořeny své identity a zamýšlí se také nad psychologickými možnostmi dětského věku. Z poezie jsou v této knize představeny Krležovy básně z let 1918-1937, mezi nimiž zaujímají výsadní postavení "Balady Petrici Kerempuha", jež jsou zde otištěny v plném znění. Sbírka je psána v kajkavském jazyce a Krleža v ní odsuzuje tragiku dějin, v jejímž důsledku byla literární podoba této řeči násilně zlikvidována a dnes už se jí pouze hovoří v severozápadním Charvátsku. Tématicky široký záběr má pak Krležova esejistika, z níž je do této publikace převzato jedenáct autorových statí. Zabývá se v nich například nejen nejrůznějšími osobnostmi z umění, historie a politiky, ale společenským a dobovým vývojem v kontextu s jihoslovanskou problematikou.
Románová alegorie známého chorvatského autora je komponována jako variace na téma vzniku a šíření fašistické psychózy v Evropě ve 30. letech. Ilustrace: mapky Krsta Hegedušiće a Jiřího Fiedlera, karikatury Miljenka Stančiće, Klemy Požgaje a Zulfikara Džumhura. Dílo tvoří tři knihy, které postupně vznikaly v letech 1938, 1939 a 1963.
Šestý svazek Spisů Miroslava Krleži se věnuje dramatické tvorbě tohoto charvátského spisovatele.
První z proponovaných tří svazků Krležových esejů, který soustřeďuje texty věnované historii, filozofii, středověké medicíně a novověké politice.
Miroslav Krleža souborné dílo představuje komplexní a mnohovrstevnaté dílo významného chorvatského spisovatele, dramatika a esejisty Miroslava Krleži. Tento soubor zahrnuje jeho klíčové literární texty, které se zabývají širokým spektrem témat, jako jsou identita, národní otázky, existence, morální dilemata a sociální kritika. Krleža se ve svých dílech často zaměřuje na historické a politické kontexty, které formovaly jeho dobu, a zkoumá psychologii postav, které čelí vnitřním i vnějším konfliktům. Mezi hlavní postavy patří jak jednotlivci, tak kolektivy, které reflektují složitost lidských vztahů a společenských struktur. Autorův styl je charakterizován bohatým jazykem a symbolikou, což přispívá k hloubce jeho narativů. Souborné dílo zahrnuje romány, povídky, dramata a eseje, které společně vytvářejí obraz Krležovy literární vize a jeho kritického pohledu na svět. Tento soubor je důležitým příspěvkem k chorvatské literatuře a nabízí čtenářům možnost nahlédnout do myšlení a uměleckého projevu jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století.
When Miroslav Krleža traveled through Russia for six months between the end of 1924 and the beginning of 1925, the celebrated Croatian writer was there to figure out what it all meant. The sprawling country was still coming to terms with the events of the 1917 revolution and reeling from Lenin’s death in January 1924. During this period of profound political and social transition, Krleža opened his senses to train stations, cities, and villages and collected wildly different Russian perspectives on their collective moment in history.Krleža’s impressionistic reportage of mass demonstrations and jubilant Orthodox Easter celebrations is informed by his preoccupation with the political, social, and psychological complexities of his environment. The result is a masterfully crafted modernist travelogue that resonates today as much as it did when first published in 1926.
book is in very good condition
Gospoda Glembajevi ist der Titel des Dramas von Miroslav Krleža aus dem Jahr 1929. Das Drama ist in 3 Akte unterteilt und beschäftigt sich mit den Ereignissen und dem Zerfall innerhalb der Familie Glembay. Gospoda Glembajevi ist das erste von drei Dramen aus dem Glembay-Zyklus, zu dem auch die Dramen U agoniji und Leda gehören. Die Handlung spielt in Zagreb, im Haus von Ignjat Glembaj in der Nacht nach der Feier des Jubiläums der Bank Glembay Ltd. im Jahr 1913.
Einführung von Lauer, Reinhard Dramen. XIII, 357 S.
Krleža je na štokavici ostvario zaseban ciklus pjesama pod konačnim i jedinstvenim naslovom Simfonije. Neke su nastale još 1914., a prve, Tri simfonije (Pan; Podnevna simfonija: Suton), prvi put su objavljene 1917.
