Přední chorvatský spisovatel a klíčová postava kulturního života Jugoslávie. Jeho dílo bylo často označováno za největší dílo chorvatské literatury 20. století. Jeho psaní odráží hluboké porozumění lidské povaze a společenským otázkám.
Chorvat Miroslav Krleža, jehož tvorba byla už před druhou světovou válkou oceněna Nobelovou cenou za literaturu, evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev. - Doslov Dušan Karpatský.
Autor do románu vtělil nezvykle velké množství vlastních filozofických a společensko-politických úvah a představ, což je pro román tohoto typu spíše méně příznačné. Kromě zhroucení rakousko-uherské pseudomorálky, kterou meziválečná jugoslávská společnost v mnoha směrech chtěla převzít, vyčpění náboženských autorit a předpisů a bujení mnoha nových skupin a směrů s „jednoduchými recepty“ na řešení společenských problémů (které se v celé nahotě vyjevily po hospodářské krizi ve 30. letech 20. stol.) se vlastně neobjevoval žádný „návod“ na spravedlivý život. V předválečné Jugoslávii se žádný „prorok každodenní drobné a poctivé práce“ nezjevoval. Celé to samozřejmě v další rovině souvisí s hlubšími pochybnostmi, které Krleža o směřování komunistických stran pod taktovkou Stalina téměř v předvečer 2. světové války v té době měl. Že to nebyly liché pocity, se ukázalo nejen v Jugoslávii, ale v celé východní Evropě již za pár let. Proto lze Na pokraji rozumu vnímat i jako jistou Krležovu rezignaci na smysluplnost klasických „revolučních změn“, na nichž budování „lepších zítřků“ podle představ většiny komunistů stálo. Zároveň ale Krleža zůstával komunistou…
Cyklus novel a divadelní hra Halič, v nichž chorvatský spisovatel reflektuje tématiku první světové války očima prostých rakousko-uherských vojáků.
Třetí svazek souborného českého vydání literárního díla významného chorvatského spisovatele obsahuje kompletní cyklus próz a divadelní hru o vzestupu, rozkvětu a pádu fiktivního patricijského rodu Glembayů.
Svazek obsahuje autorovy novely Kedorlaomer Veliký, Velmistr všech darebáků, Primice Alojze Tička, Smrt Florijana Kranjčece, In extremis, Ďábelský ostrov, Smrt Toma Bakrana, Vitr nad provinčním městem, Smrt prostitutky Marije,Smrt Rikarda Harlekiniho, V agonii, Tisíc a jedna smrt, Cvrček pod vodopádem. Kromě cyklu Charvátský bůh Mars a jedenácti novel aj. próz tvořících první díl cyklu o Glembayích představuje tak celou Krležovu novelistickou tvorbu.
Filip Latinovicz, dekadentní, osamocený, sensitivní malíř, vysilovaný tvůrčími vzruchy a napětími a vyčerpávaný mnoha niterními komplexy, se po návratu do rodného kraje dostává do atmosféry, v které žije jeho matka - do světa bigotní šlechty a procovských maloměšťáckých zbohatlíků,do světa přetvařujících se vyděračů, prolhaných podlízavců, zvrácených intelektuálů, degeneriků, hypochondrů a mravních zvrhlíků - a bolestně se s touto atmosférou střetává.
Psychologická novela líčí ostré střetnutí mladého anarchisty, redaktora Kavrana s otcem, kterého nenávidí stejně jako maloměšťáckou společnost, ve které žije a jíž pohrdá
