Jurij Tupicyn

Jurij Gavrilovič Tupicyn, rusky: Юрий Гаврилович Тупицын (7.12.1925 — 23.12.2011) byl ruský sovětský spisovatel žánru sci-fi, žil ve Volgogradu. Do literatury vstoupil sbírkou povídek Sinij mir (Modrý svět, 1972). Román Dalijskij variant (Dalijská varianta, čas. 1974) je pokusem o alegorii světa, kterému vládne nadřazená kasta lékařů, rozhodující o vlastnostech každého jedince již při jeho narození. Román Pered dalněj dorogoj (Před dalekou cestou, 1978) je rozsáhlý a není dostatečně vnitřně sjednocený. Tento román rozšířil a vydal pod názvem Dalňaja doroga (Daleká cesta, 1984; s. 1989). Další autorova kniha Na voschodě solnca (Při východu slunce, 1977) zkoumá možnou existenci jiných forem života. V r. 1979 vydal Tolko odin start (Jenom jeden start). Krasnyje žuravli (Rudí jestřábi, 1982) s titulním románem a některými reeditovanými povídkami čerpá náměty převážně z letectví a kosmonautiky. Děj románu V děbrjach Dal Geja (V houštinách Dal Geji, 1978; č. jako Krok do propasti, 1988) se odehrává v postkatastrofické společnosti na vzdálené planetě. Jeho povídky vyšly česky a slovensky v antologiích Výprodej kosmických snů (1979), Maják na útesu delfínů (1983) a Sonáta hada (1987). Výb. bibl.: Tajna inženěra Grejvsa (Tajemství inženýra Gravese, 1981).