Dušan Uhlíř Knihy







Ďábel Trenk
- 510 stránek
- 18 hodin čtení
Beletristickou formou zpracovaný život světově proslulého válečného dobrodruha z první poloviny 18. století barona Františka Trenka.
Drama Bílé hory - Česká válka 1618 - 1620
- 164 stránek
- 6 hodin čtení
Bitva na Bílé hoře je vnímána jako velký historický mezník v českých dějinách. České země po roce 1620 už nebyly tím, co předtím. Kniha od předního českého historika předkládá přehledná fakta i zajímavosti o jedné z nejvýznamnějších bitev v naší historii. Zjistíte, jaké byly její příčiny i důsledky, jací aktéři stáli v jejím pozadí i co rozhodlo o jejím výsledku na bitevním poli.
Čas kongresů a tajných společností
- 440 stránek
- 16 hodin čtení
Období od Napoleonova pádu do revoluce 1848 výrazně poznamenal Vídeňský kongres, na němž se vládcové starého kontinentu rozhodli upravit evropské poměry, zaručit Evropě mír a vrátit trůny panovníkům, jež vyhnala revoluce a Napoleon. Zárukou tohoto pořádku byly ve většině zemí policejní režimy kontrolující jakékoli projevy opozice. Opozice se proto musela skrývat v ilegalitě a zvolila cestu tajných společností, spolků a sekt, které si vzaly za cíl podkopat a likvidovat stávající režim. O takovýchto společnostech později vznikala řada legend. Jednou z nejrozšířenějších byla revoluční společnost karbonářů (carboneria), která vznikla v Itálii. Přestože evropské vlády a jejich policejní aparáty stíhaly členy revolučních organizací tvrdými tresty (smutně proslulým vězením se stal například brněnský Špilberk), podařilo se jim v několika zemích uskutečnit úspěšné státní převraty a udržet se po kratší či delší čas u moci. Aby mohly čelit nebezpečí revoluce kolektivně, založily evropské vlády roku 1815 konzervativní spojenectví známé jako Svatá aliance. Její členové se v případě potřeby scházeli na mezinárodních diplomatických kongresech, které hledaly řešení v okamžiku, kdy revoluční výbuch ohrozil evropský status quo. Konaly se např. v Cáchách, Opavě, Lublani a ve Veroně. Končily zpravidla kolektivním rozhodnutím potlačit ohniska vzpoury vojenským zásahem.
Reprezentativní obrazová publikace, jejíž jádro tvoří podrobný vojensko-historický popis "bitvy tří císařů".
Bitva na Bílé hoře 8. 11. 1620
- 112 stránek
- 4 hodiny čtení
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny. A to nejen proto, že přivodila zvrat ve vývoji zemí České koruny, ale také proto, že její důsledky se staly předmětem dlouhodobého zájmu domácích a cizích historiků. Nová edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, bude v širokém záběru mapovat jednotlivé události a mocensko-politické změny, klíčové i opomíjené vojenské akce, známé i méně známé bitvy, zajímavé aktéry a významné osobnosti dlouhého, třicet let trvajícího konfliktu.
Černý den na Bílé hoře. 8. listopad 1620
- 169 stránek
- 6 hodin čtení
Mozaika textu a ilustrací líčící průběh českého stavovského povstání až po jeho vyvrcholení na Bílé Hoře a tragické následky osudové porážky. Pozornost je věnována všem protagonistům i představení nejrůznějších stránek tématu a dobovým reáliím. Bohatě ilustrováno soudobými vyobrazeními.
Křenovice
- 480 stránek
- 17 hodin čtení
Kniha o historii i současnosti obce Křenovice (okres Vyškov) a jejích obyvatel.
Kníže Felix Lichnovský (1814—1848), dědic velkého panství, voják, nadaný žurnalista a literát, duelant, lev salonů a známý politik, prožil krátký a bouřlivý život. Velký zlom v jeho životě přineslo seznámení s bohatou kněžnou Dorotou Zaháňskou. Ze vzájemné náklonnosti a názorové spřízněnosti vznikla vášnivá láska, která oběma zůstala až do konce Felixova života. Revoluční rok 1848 přivedl knížete na scénu frankfurtského parlamentu, kde zasedl mezi reprezentanty krajní pravice. Skončil ve Frankfurtu v čase barikád zlynčován zfanatizovaným davem.
Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.