Trpká válečná zkušenost obyvatel Těšínska ani tragické svědectví o mrtvých ze Životic by neměly upadnout v zapomnění. Druhé, upravené a doplněné vydání.
Informace o represivní politice v bývalém Sovětském svazu byly dlouho utajovány. Po pádu komunistického režimu a uvolnění archivů se však otevřela možnost vědeckého výzkumu, který přinesl zásadní fakta o politických represích. Tato publikace se zaměřuje na výsledky výzkumu ruských historiků za posledních dvacet let, většinou bez státní podpory. Cílem je rozšířit informační zdroje o ruských odborných pracích na téma politických represí a upozornit na speciální knižní fond ruské literatury, který se nachází v Knihovně Slezského zemského muzea v Opavě. Fond byl vytvořen cílenými nákupy ruských knih, zejména v Moskvě, a zahrnuje téměř tisíc titulů. V publikaci je tento fond stručně popsán a charakterizován v kontextu ruské historiografie o represích. Pro lepší orientaci jsou knihy rozděleny do skupin podle chronologických a tematických hledisek, zahrnujících rudý teror, gulagy, vyhnanství, období Velkého teroru, represí během druhé světové války a poválečnou perzekuci. Důraz je také kladen na české a československé souvislosti, na které se muzejní výzkum zaměřil.
Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník číslo 29.
Politické represe sovětského totalitního systému postihly i potomky českých emigrantů a občany československého původu na Ukrajině. Během násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídleni na Sibiř. Podobného osudu se dočkali i čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a učitelé, kteří byli považováni za „třídní nepřátele“. V období Velkého teroru (1937–1938) došlo k prudkému nárůstu poprav, často prováděným na základě rozhodnutí bezpečnostních komisí. V této době zahynula většina z více než 600 zjištěných Čechů a československých občanů, kteří byli zastřeleni na Ukrajině mezi lety 1919 a 1941. Publikace zmiňuje zločin ve Vinnycji, kde sovětská bezpečnost zastřelila téměř deset tisíc obyvatel na základě falešných obvinění. Po objevení hromadných hrobů během nacistické okupace v roce 1943 se Vinnycja stala symbolem zločinů sovětského režimu. Mezi oběťmi bylo nejméně třicet Čechů, včetně osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace, kteří byli popraveni 28. září 1938. Nově zpřístupněné archivní materiály ukazují, že důkazy o podvratné činnosti byly zfalšovány a doznání vynucena fyzickým nátlakem. Rodiny obětí dlouho nic netušily, protože úmrtní listy byly úředně falšovány.
Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník č. 27.
Teprve po pádu sovětského režimu a uvolnění bývalých sovětských archivů bylo možné zjistit a prokazatelně doložit, že mezi oběťmi politických represí byli také bývalí českoslovenští občané a obyvatelé českých zemí, stejně jako příslušníci české menšiny v Sovětském svazu. Výzkum již jmenovitě určil 121 osob českého a československého původu, které byly popraveny v Moskvě. Těžištěm knihy jsou životní příběhy popravených, ve většině případů sestavené z vyšetřovacích spisů Správy NKVD pro Moskvu a Moskevskou oblast, převedených z bezpečnostních archivů do Státního archivu Ruské federace.
Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník č. 25.
