Martin Komárek Knihy

Slábnoucí diktatura, Sametová revoluce, první roky demokracie a rozdělení státu – to všechno v jedinečné knize. Herbert Slavík dnes patří k nejslavnějším českým fotografům. V deníku Mladá fronta působil od roku 1986. Na konci osmdesátých let fotograficky dokumentoval realitu tehdejšího Československa pro zahraniční agentury. Mnohé z fotografií použitých v této knize jsou publikovány poprvé. Martin Komárek je jedním z nejznámějších vnitropolitických komentátorů. Do Mladé fronty nastoupil v roce 1985. Jakožto syn významného protagonisty listopadových událostí Valtra Komárka měl přístup k mnoha zákulisním informacím, které zde poprvé využívá. Společně pronikli pod povrch doby a dali dohromady knihu, která osloví všechny generace. Jedinečná výpověď obrazu a slova. Od slábnoucí diktatury konce let osmdesátých, přes revoluční vzepětí listopadových událostí až k nové demokracii a hořkému dělení republiky.

Není nic záhadnějšího než dvacet let naší takzvané svobody. Už samotný její začátek: Byla to revoluce, nebo akce tajné policie? Jak mohou být odsouzení zločinci přáteli politiků a prohánět se po světě? Proč nepoznáme kriminalistu od kriminálníka? Novináři Mladé fronty Dnes Martin Komárek a Ladislav Verecký už patnáct let ve svých Objevech odhalují absurditu, ve které žijeme. Jejich nejstrašlivější satirické předpovědi o pokrytectví a ziskuchtivosti politiků skutečnost často dokáže naplnit. Nyní tedy přicházejí vedle Objevů i se souborem dvaceti největších záhad naší polistopadové politiky, o nichž se sice v hospodách šušká, ale neodvážil se je sepsat ani Klausův tajemník Hájek. Odnášel si Paroubek domů maso, když byl šéfem restaurací a jídelen? A co kdo ví na Havla? Jaká je Klausova sexuální orientace? A není ruským agentem? Proč tak milujeme normalizační umělce, jako je Gott nebo David? A jaká je vůbec úloha naší země ve světových dějinách?

Nyní předstupuje před čtenáře v odlišné roli – jako člověk tázající se po věcech víry, po Bohu a smyslu života, tedy po něčem, co je v naší kultuře považováno za výsostně osobní, neveřejné, ba intimní. Komárek se záměrně nepokouší o teologický traktát ani o nějaké teoreticko- filozofi cké pojednání. O Bohu, víře, církvi a tzv. posledních věcech člověka, tj. smrti a umírání, posmrtném životě, peklu a ráji, píše jako o něčem vnitřně naléhavém a osobně prožívaném. Jeho metodou je přirozená logika, respektive „zdravý selský rozum“, a zajímají ho jen takové otázky a odpovědi, které mají nějaký živý smysl pro člověka, a nikoli pro teoretické disputace. Netváří se přitom, že zná všechny odpovědi – naopak mnohokrát říká „možná“, „pravděpodobně“, „nevím“. Autorovy úvahy mohou být pro mnohé – jak věřící, tak nevěřící – pohoršující a pobuřující. Opravdu nic mu není takříkajíc svaté, avšak jeho provokativnost v tomto případě není prvoplánová. Vyplývá spíše z upřímnosti a bezpředsudečnosti, s níž k tématu přistupuje. Proto také jeho knížka se čtenářem „hovoří“ – je otevřeným dialogem o nejpodstatnějších věcech lidského života, jeho smyslu, víře, smrti a nesmrtelnosti. --------------------------------------------------------------------------------

Pata není jen tak obyčejný detektiv. Jeho křestní jméno je Horácius. Je to vicemistr země v páce. A je to trpaslík. S čímž jeho družka Woctová nemá žádný problém. Společně – a policejnímu náčelníku Komorousovi navzdory – rozplétají případ, v němž je vrah obětí. Proč a koho chtěl kdo zabít? Jakou roli v tom všem hraje tajná počítačová zakázka prolínající fikci a realitou? Co všechno odhalí druhořadý žurnalista Komárek, než je také zabit? Pan ministr chce výsledky. Policejní náčelník si neví rady. A ačkoli by Horácius Pata raději prodléval na dovolené, řešil genetický původ krásné vesnické dívky Mahuleny a popíjel pivo s jejím údajným, ale značně nevzhledným a natvrdlým otcem Volomilem Vidle – bude muset přijít oběma vraždám na kloub.

Punková romance o osudové lásce obyčejného muže k nevšední ženě se odehrává v nádherných kulisách Prahy od osmdesátých let do dneška. Nejkrásnější vrch světa nad nejkrásnějším městem světa skrývá tajemství, které je klíčem k osudu onoho obyčejného muže. A jiné tajemství občas činí z femme fatale bezbrannou holku. Dokáže ji hrdina zachránit?

Glosy politického dění v Čechách posledních let.

„Člověk nemá umírat. Je to největší nespravedlnost na světě. Přesto táta umřel,“ píše Komárek mladší ve své emotivní vzpomínce. Politický odkaz Valtra Komárka – jedné z nejvýraznějších postav Sametové revoluce, ekonoma, prognostika, ale v posledních letech především přesvědčeného humanisty. Připravovali jsme tuto knihu více než rok a bohužel se rozhovor již nepodařilo dokončit, přesto přináší mnoho zajímavého (viz. následující citáty): O Klausovi v době normalizace „On nikdy sebemenším způsobem neprotestoval… Nepochybuji, že někde po straně si pak postěžoval na nějakou nedostatečnou moderní vědeckost a nedostatečné znalosti, ale rozhodně do žádného konfliktu nešel.“ O zlodějích „Já bych řekl, že Klaus nekrade, jeho motivací je obrovská ješitnost. Takoví jednodušší lidé, praktičtí, jako Gross, bývalý strojvůdce, mají jako motivaci peníze. Rath je taková povaha – bonviván, frajer, dobrodruh, rádoby James Bond. On má rád sladký život a nutně potřebuje k životu velké peníze.“ O Havlovi „On se stal nakonec obětí pokřiveného vědomí svého historického poslání a soustředil se na to nejpříjemnější – vytvářet image v zahraničí, tomu věnovat svůj pobyt na Hradě, domácí starosti nechat jiným.“ Rozhovor je doplněn emotivními vzpomínkami Martina Komárka na tátu a dokresluje tak onu nesmírně lidskou dobrou povahu Valtra Komárka, kterou jsme z jeho vystupování mohli tušit. Nechybí fotografie z rodinného archivu i z ČTK.

Blížil se Hono Fadel s argentinskou dogou Becky. Hono vesele halekal: "Tak nám tu někdo zdechnul. Kdo se hlásí na zítřejší rvaní koulí místo toho zmrda?"Ticho. Hono se rozeřval: "Vy smradlavá bando žiďácká, já vás mám povzbuzovat?Jestli se, než napočítám do tří, nikdo nepřihlásí, nechám Becky, ať se nažere vaší zavšivený krve. Stejně po ní bude mít zprdelenou sračku." " Já, já se hlásím." Pan Bergr se sesoukal z pryčny a stanul před mordou Honova psa. Hono hmátl panu Bergovi do rozkroku. "Máš tam hovno, šmejde, zasraný hovno."Novinář Martin Komárek je v Mladé frontě Dnes a nyní v Deníku autorem výrazných komentářů. Proslul i jako satirik i fejetonista. O románu Kniha Bergr říká: „Je tam veškerá úzkost, kterou jsem pociťoval od dětství. Je tam úzkost židovského národa. Stažené hrdlo mého otce. Teprve, když jsem to psal a prožíval, pochopil jsem tátu. A musel jsem celou tu hrůzu vyjádřit obrazem dosud nevídaným.“

Satirický román o mravech zbohatlíků polistopadové doby. Příběh prozření a katarzního očištění bohatého hrdiny díky falešnému nařčení ze znásilnění, přes soud a jeho smrtelnou chorobu. Sardonické líčení zhýralostí, zvráceností a cynickosti nových bohatých. Autor se zálibou líčí zbohatlické rozkoše, vybavení, postavy a oblečky zbohatlických dam a s chutí zveličuje nechutné detaily a drobné ošklivosti a abnormality. Autor prohlašuje, že příběh je pravdivý, změněna jen jména.