S hlubokým zájmem odpovídá W. Trobisch v dopisech mladým lidem a nabízí rady, praktické i biblické zároveň. Toužili jste někdy být milováni? Všichni bez výjimky. A podobně jsme také všichni poznali city a zkušenosti, o kterých píší ve svých dopisech otištěných v této knize mladí lidé. Dávají nám tak proniknout do nitra svých nejhlubších tužeb.
Walter Trobisch Pořadí knih







- 1998
- 1997
Láska je cit, kterému se máme učit
- 28 stránek
- 1 hodina čtení
- 1993
Miluj sám sebe
- 37 stránek
- 2 hodiny čtení
Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé lidi i Boha. "Miluj sám sebe" - Tato výzva může mnohé překvapit, ba i šokovat. Avšak "láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje", tvrdí Walter Trobisch. Jestliže to platí, pak stojíme před úkolem, abychom každý přijali nejdříve sami sebe. Tím nabývají aktuality i otázky, které jsou v této knize prakticky zodpovězeny: · Může se člověk naučit sebelásce? · Kde leží hranice mezi sebeláskou a egocentrismem? · Jsou sebeláska a nezištnost vzájemně se vylučující protiklady? · Jaké jsou následky nedostatečné sebelásky? Jedním z vážných důsledků chybějící sebelásky - depresí - se Walter Trobisch zabývá zvlášť důkladně. Jak ji přemoci, nebo jak se naučit s ní žít, ukazuje druhá polovina knihy s názvem Trudnomyslnost.
- 1993
Jaký je muž & co by o tom měla vědět žena
- 74 stránek
- 3 hodiny čtení
Kniha je autentickým svědectvím muže o sobě samém. Popisuje radost i bolest, která se skrývá za povinnou fasádou kamenné tváře tvrdých chlapů.
- 1991
Radost být ženou a čím k tomu může přispět muž
- 101 stránek
- 4 hodiny čtení
Kniha o manželství a o problémech s nimiž se setkává žena v souvislosti nejen s manželstvím, ale se svým ženstvím vůbec.
- 1975
Román z Afriky, který napsal autor při křesťanské misii.
- 1968
Je to román v dopisech, které píše sám autor - duchovní evangelické církve a dva mladí afričané - František a Cecílie. Obsahem dopisů, které si s Waltrem Trobischem František a později i Cecílie vyměňují, jsou problémy a otázky vztahu mezi mužem a ženou. Autor se nebojí odpovídat na otázky velice otevřeně. Možná je trochu překvapující, že problémy mladých Afričanů, kteří žijí v tolik odlišných podmínkách, a problémy naše jsou opravdu tak podobné. Tato knížka poukazuje i na to, že nesmíme utíkat před vlastním přemýšlením, úmyslně jsou v knize ponechány protiklady a dáno slovo všem názorům. Nikdo nemá právo vynutit si na druhém své rozhodnutí. Dveře zůstávají otevřeny, aby se každý sám rozhodl.


