Osud básníka. Historický román s životopisnou tematikou o osudech středověkého francouzského básníka Françoise Villona. Dějově bohatý román, v němž ožívá středověká Francie s ohromující nádherou šlechtických sídel, špínou chudinských uliček a s nevázaným uličnictvím studentů i vznešeností církevních hodnostářů. V tomto světě žije básník Villon - podivuhodný člověk, darebák s duší dítěte, věčný rebel.
Obsáhlý soubor starých řeckých bájí, pověstí a mýtů, citlivě přetlumočený znalcem antického kulturního odkazu, nás zavádí do světa řeckých bohů, hrdinů a králů, jejichž osudy se staly nevyčerpatelným zdrojem inspirace evropského umění. Řecké pověsti jsou doplněny nejznámějšími bájemi z římských dějin o Herculovi, Aeneovi, Romulovi a Removi aj. Druhé vydání autor rozšířil o vyprávění z řeckých dějin.
Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním překladu. Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem.Obsah: Příčinou války byl únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi. 01-083-80
Výbor z antické poezie sestavený a přeložený z řeckých a latinských originálů Rudolfem Mertlíkem.
Překladatel R. Mertlík zpřístupnil v této knížce českému čtenáři nejživotnější část středověké latinské literatury, jejímž zdrojem byl na poč. 12. stol. středověký universitní student, nejvzdělanější člen tehdejší společnosti.
Antická knihovna publikuje postupně ve třech svazcích výbor nejznámějších a nejpozoruhodnějších románů, který poskytne výstižný přehled starověké řecké románové tvorby a rozvoje žánru od jeho počátků až do zlomu antiky. Těžištěm prvního svazku je v souladu s jeho názvem román milostný a dobrodružný, reprezentovaný nejstarším úplně zachovaným románem Charitónovým Příběhy Chairea a Kallirhoy, proslulými Efeskými příběhy čili Vyprávěním o Anthei a Habrokomovi od Xenofonta Efeského a dále řadou ukázek z románů dochovaných neúplně či v převyprávěních čili digestech. Dále je ve svazku zastoupen fantasticko-utopický román Theopompa z Chiu a jiných autorů, včetně slavných Slunečních ostrovů od Iambúla, pozoruhodný román v dopisech Spiknutí proti tyranovi od Chiona z Hérakleie a ukázky dalších oblíbených děl.
Latinsky psané satiry měly od doby středověku do stol. 18. (takový rozsah má náš výbor) zvláště vděčný předmět pro svou útočnost: církev, která se odchýlila od svého poslání náboženského a stala se mocí světskou. Její představitelé, od papeže až po drobné kněžstvo, ve své hrabivosti a lakotě, rozmařilém a nevázaném životě defilují tak zde v nejrůznějších zesměšňujících literárních projevech: parodiích otčenáše či katechismu, dialozích učených i neučených, fiktivních dopisech, útočných verších a j. Vedle hodnotných satir anonymů jako byly na př. "Dopisy tmářů", objevují se ve výboru známá jména: Poggio Braciolini, Ulrich v. Hutten, humanista Erasmus Roterdamský - i náš josefinský Ignác šl. Born.
Reedice jednoho z nejúspěšnějších a nejžádanějších titulů Antické knihovny přináší úplný soubor milostné poezie proslulého starořímského "pěvce lásky". V básnických sbírkách Lásky, Listy milostné, Umění milovat a Jak léčit lásku probírá básník rozmanité podoby lásky. Pro toto vydání byl soubor doplněn prvním českým překladem dochovaného zlomku Ovidiovy básně Prostředky k pěstění ženské tváře, která se tradičně řadí k autorově milostné poezii, a také moderní předmluvou.... celý text
Nový překlad životního díla Publia Vergilia Marona (70– 19. př. n. l.), hrdinského eposu, který tvoří jeden z vrcholů římské literatury. Slavný básník v postavě bájného Aenea ztělesnil římský ideál osobní dokonalosti a epos líčící jeho dramatické osudy představuje základní mýtus o vzniku římského národa a říše – v proslulé podsvětní scéně je prorokována římská budoucnost a velikost až do panování císaře Augusta. Příběh navazuje na děj Homérovy Iliady: po dobytí Tróje vynesl Aeneas z hořícího města na zádech svého otce Anchísa a zachránil i svého syna Askania. Jeho posláním je založit jinde novou Tróju. Po dramatickém putování Středozemím, jehož nejznámější epizodou je tragicky ukončený milostný vztah s kartáginskou královnou Didonou, dorazí do Itálie, podstoupí těžký boj s vládcem kmene Rutulů Turnem a sňatkem s Lavinií, dcerou krále Latinů, získá vládu nad Latiem, územím, na němž později vznikne Řím. Aeneis byla bohatým zdrojem inspirace pro nespočet výtvarných, hudebních i literárních děl od antiky až téměř do současnosti. Přeložil Rudolf Mertlík na základě překladu Otmara Vaňorného; doslov napsal Martin C. Putna.
Vrcholné dílo holandského humanisty, který vytvořil satiru na poměry ve společnosti. Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, že všechno štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti.
