Rudolf Mertlík Pořadí knih (chronologicky)

Vita Caroli (Život Karlův) je autobiografické dílo Karla IV. Ten v něm zachytil zážitky z mládí, kdy žil ve Francii a Itálii, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události následujících let vylíčil už jiný autor. Poslední kapitola pojednává o Karlově korunovaci na římského krále v roce 1346. V díle se prolínají osobní prožitky s císařovým veřejným působením, značný prostor zabírají náboženské a morální úvahy. Z nemnoha citově zabarvených pasáží vyniká líčení návratu do Čech roku 1333. Důvodem sepsání životopisu, který je dodnes základním zdrojem informací o životě Karla IV., byla jeho snaha dát mladému kralevici Václavovi určitý životní vzor, jakýsi model panovnického chování. Karel IV. vědomě navazoval na slavné české tradice. Napsal Legendu o svatém Václavu, v novém Korunovačním řádu našel místo i pro píseň Hospodine, pomiluj ny.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.) byl významný římský básník z období zlaté éry římské literatury, jehož epos Aeneis vznikl na přání císaře Augusta. Toto dílo, psané v hexametru, se skládá z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů. Silně ovlivněné homérskými eposy, vypráví o cestě hrdiny Aenea, mytického předka rodu Juliů, z hořící Tróje do Itálie a jeho bojích s italickými kmeny. Aeneas, považovaný za praotce Římanů, je v eposu zobrazen jako ideální Říman, zosobňující národní ctnosti. Dílo mělo zásadní vliv na římskou i evropskou literaturu a stalo se základem klasického kánonu pro studia latiny a filologie. Inspirovalo také Dantovu Božskou komedii, kde Vergilius představuje umění a lidskou duševní sílu. Překlad Aeneidy do češtiny má dlouhou tradici, přičemž nejcitovanější je překlad Otmara Vaňorného (1933) a modernější překlad Rudolfa Mertlíka (1970). Michal Ctibor se rozhodl vytvořit nový, moderní překlad, který respektuje tradici časoměrného překladu antické literatury v českém prostředí. Ctiborův překlad představuje významný ediční počin, který má oslovit jak odbornou, tak širší čtenářskou obec, jež má zájem o antickou literaturu, historii a kulturu.

Historický román (středověká epopej) české spisovatelky Jarmily Loukotkové, vydaný roku 1957. Příběh se odehrává v 15. století a pojednává o životě francouzského básníka Françoise Villona. Text knihy je proložen Villonovými básněmi v překladu Jarmily Loukotkové a útržky středověké studentské poezie.

Antická knihovna publikuje postupně ve třech svazcích výbor nejznámějších a nejpozoruhodnějších románů, který poskytne výstižný přehled starověké řecké románové tvorby a rozvoje žánru od jeho počátků až do zlomu antiky. Těžištěm prvního svazku je v souladu s jeho názvem román milostný a dobrodružný, reprezentovaný nejstarším úplně zachovaným románem Charitónovým Příběhy Chairea a Kallirhoy, proslulými Efeskými příběhy čili Vyprávěním o Anthei a Habrokomovi od Xenofonta Efeského a dále řadou ukázek z románů dochovaných neúplně či v převyprávěních čili digestech. Dále je ve svazku zastoupen fantasticko-utopický román Theopompa z Chiu a jiných autorů, včetně slavných Slunečních ostrovů od Iambúla, pozoruhodný román v dopisech Spiknutí proti tyranovi od Chiona z Hérakleie a ukázky dalších oblíbených děl.

Umění milovat je série tří knih, jejichž autorem je Ovidius. První kniha se skládá z rad mužům, jak si lásku dotyčné získat. Druhá radí, jak si ji nejlépe udržet. Třetí se skládá z podobných rad ženám (rady ženám napsal až o něco později, prý „aby to nebylo ženám líto“).Básník tvrdí, že láska je „zákeřná a extrémně nakažlivá nemoc“. Lék na ni dává v části „Jak léčiti lásku“. Publius Ovidius Naso vychází z antické mytologie, a proto se v knize objevují jména jako Venuše, Meneláos, Helena, Daidalos, Ariadna atd.

Vrcholné dílo holandského humanisty, který vytvořil satiru na poměry ve společnosti. Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, že všechno štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti.

Dobrodružné příběhy z dávných časů. Autor převyprávěl příběhy ze starých latinských a řeckých spisů. Najdeme zde autentické vylíčení zkázy starověkých Pompejí, romantické příběhy s milostnou zápletkou, humornou historii žabomyší války, fantastické vyprávění o cestě na Měsíc, strašidelné historky o čarodějnicích, příběhy o lupičích i králích...

Výbor z české a latinské světové tvorby epochy středověku a renesance. Vvybral, uspoř. a k vyd. připravil, úvod, pozn. a vysvětlivky naps. Milan Kopecký.

Autor se vrací k česky psané národní literatuře, která začala v našich zemích vznikat okolo roku 1300. Popisuje vznik a obsah Dalimilovy kroniky, Alexandreidy a dalších děl.

Výbor z antické poezie sestavený a přeložený z řeckých a latinských originálů Rudolfem Mertlíkem.