Erik Adolf Saudek Knihy

Pět stěžejních dramat autorovy tvorby – Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Makbeth, Král Lear – které načrtávají celistvý oblouk lidského života. Tragický životní pocit a neodvratné vědomí smrti se zde snoubí s humorem a nevázanou legrací, dobro se zlem či individuální prospěch se společenským prospěchem.

Přednáška o překládání přednesená anglicky ve Stratfordu nad Avonou a soubor překladů. Poznámky a doslov napsal Aloys Skoumal.

HAMLET: Hamlet je tragédie o dánském královském rodu, kde po smrti krále Dánska jeho ovdovělá žena, Královna, provdá se za králova bratra Claudia, nyní Krále. Příběh začíná dva měsíce po králově smrti, kdy Horacio, jeden z nejvěrnějších služebníků, přivolá Hamleta na cimbuří, kde stráž viděla ducha, jenž vypadá jako bývalý král. Hamlet se dozvídá, že Claudius jeho otce zabil tím, že mu nakapal jed do ucha ve spánku. Hamlet slibuje pomstu za otcovu smrt. Hra ukazuje, jak touha po moci nezná mezí; ušlechtilí zabíjejí, poddaní se klaní a čest či ctnost jsou výsadami hrdinů. KRÁL LEAR: Král Lear je jednou z největších Shakespearových tragédií, kde se drama lidského údělu odehrává na obrovských pláních země i nebe. Hra je konkrétní, s důrazem na fyzické detaily, a zároveň univerzální, zkoumá svět otřásající se v základech. V srdci této tragédie je obraz poutníka a cesty; Lear putuje ze svého sídla do Doveru, ale jeho cesta má hlubší význam. Putuje od svých dcer Regan a Goneril k Kordelii, od pýchy k pokoře, od autoritářství k soucitu a od koruny, symbolu moci, k odpuštění.

Titulní postava benátského kupce Antonia rozhodně není nejvýznamnější postavou hry. Tato hra bývá řazena mezi komedie, ale její síla je především v tragické postavě Žida Shylocka. Silným konfliktem hry, která ovšem obsahuje i onu tzv. komediální linku až pohádkových milostných příběhů, je „spor o libru masa“ mezi kupcem Antoniem a lichvářem Shylockem. Spor vyhrává nakonec až násobně Antonio, ale hořkost spojená s tragickým koncem je součástí „šťastného konce“ hry. Vychází v překladu Břetislava Hodka jako 154. svazek edice D.

Divadelní program k inscenaci Činohry Národního Divadla, obsahuje také kompletní text hry poslední Shakespearovi tragédie z počátku 17. stol zasazené do starověkého Říma. Příběh římského generála Coriolana, odhodlaného k pomstě proti městu Řím.

Shakespearova komedie o šílenství lásky a moudrosti bláznů., v níž je vše dovoleno a nakonec všem odpuštěno.

Páté vydání 154 Shakespearových sonetů, tentokrát v překladu Jana Vladislava. Prémiový svazek 8. ročníku edice Máj.

Martin Hilský píše: „Děj Othella lze převyprávět s větší či menší stručností jako příběh Maura, který ze žárlivosti uškrtí svou bílou ženu Desdemonu. Děj každé Shakespearovy hry samozřejmě lze převyprávět, ale každá taková dějová parafráze zastírá prostou, ale významnouokolnost, že každá Shakespearova hra obsahuje přinejmenším děje dva: děj v tradičním slova smyslu a děj řeči. (...) Zvláštností Othella je, že moc slova má v této hře zcela výjimečnou důležitost. Othello si získá lásku Desdemony silou svého slova. Jago Othellovu lásku promění v žárlivost opět silou slova. (...) Vítězství Jaga nad Othellem spočívá mimo jiné v tom, že Jago dokáže Othellovi vnutit svou rétoriku, svůj jazyk. Othello se v druhé polovině hry nenakazí jenom žárlivostí, ale také Jagovým jazykem. Othello vypovídá o rozpadu osobnosti, který se projevuje rozpadem jazyka.“