Hana Žantovská (4. května 1921, Praha – 17. srpna 2004, Praha), rozená Eislerová, byla česká redaktorka, spisovatelka a především překladatelka z angličtiny a němčiny. Jejím synem je překladatel a politik Michael Žantovský.
Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybíonen welsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.
Veselý, nevšední příběh dvou devítiletých dívek Luisy a Lotky, které se náhodně poznají o prázdninách na táboře a spiklenecky se hned dohodnou na záměně. Luisa a Lotka jsou dvojčata, která žila po rozvodu rodičů odděleně, a teď se rozhodly vzít osud do svých rukou. Každá tedy odjíždí k druhému rodiči s nadějí na jejich smíření, a z toho vzejdou humorné a spletité situace. Luisa a Lotka jsou sice stejná děvčata, ale přece jen tak jiná Oblíbená knížka mnoha čtenářek byla pro svou nápaditost, vtip i nestárnoucí námět několikrát zfilmována.
Svazek obsahuje výbor z veršů klasika anglické i světové poezie.
Životopis anglického bohémského básníka, předního představitele romantismu George Gordona Byrona (1788-1824).
Autorka zachycuje americkou rodinu, která se nedovede vyrovnat s tragickou smrtí jednoho ze svých členů a dostává se do krize. Komorní příběh jedné zdánlivě „docela obyčejné“ středostavovské finančně zajištěné rodiny vypráví o komunikaci a schopnosti slyšet své nejbližší. Dospívající Conrad žije pod dohledem korektního a spravedlivého otce, daňového poradce Calvina Jarretta, a své vždy pečlivě upravené a spořádané matky Beth. Proč tedy dojde k jeho nervovému selhání a téměř zhroucení? Kde vlastně začalo trauma, které s chlapcem postupně na svých sezeních rozkrývá otcem doporučený psychiatr? Conradův těžký pocit viny pramení z rodinné tragedie, skládající se před divákem střípek po střípku z jeho výpovědi. Tragedie však může odkrýt i nové a dosud nepoznané emoce. Právě tak se může proměnit jedna docela obyčejná rodina.
Historický román o Françoisu Villonovi Americký autor líčí ve svém románu s určitou dávkou osobitého humoru osudy Françoise Villona, jednoho z největších středověkých francouzských básníků. Villon, věčný darebák a neustále pronásledovaný rebel, jehož život byl ve skutečnosti možná daleko tragičtější, tvořil poezii plnou lásky k životu a lidem. Svým obsahem jsou jeho verše stále moderní a podmaňují si čtenáře hlubokým citem pro spravedlnost, lidskou důstojnost a solidaritu s utlačovanými. V románu se autorovi podařilo vytvořit plnokrevnou postavu, která odpovídá nadčasovému duchu Villonových básní a zároveň čtivý příběh, zasazený do reálných historických souvislostí.
Chestertonovi se připisují v literatuře dva objevy: tím prvním je katolický kněz otec Brown, který se na rozdíl od Sherlocka Holmese řídí zásadně znalostí lidských postav a nikdy dedukcí. Druhým objevem, v literatuře i v životě mnohokrát napodobovaným, je klub gentlemanů, kteří musí k získání členství vykonávat co nejpodivnější zaměstnání. Dvojjazyčné vydání s gramatickým a jazykovým komentářem pod čarou.
Ucelené vydání tří povídkových souborů významné rakouské básnířky a spisovatelky. První sbírka povídek Třicátá léta (1961) je ještě poznamenána autorčinou básnickou minulostí, kterou na přelomu šedesátých let opustila. Texty jsou metaforické, filosofující a poetické. Mezi první a druhou sbírku jsou v souboru vloženy dvě povídky, ironická povídka Přijde smrt, v níž zhuštěně na obraze jedné rodiny charakterizuje rakouský osud a historická traumata posledního půlstoletí, a otevřeně satirická Prohlídka starého města, kde se pod frázovitými anglickými floskulemi průvodce vídeňské turistické kanceláře skrývá nejen jazyková nevybavenost a neznalost historie, ale i silný komplex méněcennosti. Další povídková sbírka Simultánně (1972) je vrcholem autorčiny tvorby. Vybalancované, promyšlené texty, v nichž nic není řečeno zbytečně, patří k nejvýznamnějším výtvorům novější německé prózy.
Soubor povídek je kronikou osidlování Marsu pozemšťany. Popisuje první neúspěšné pokusy o přistání a navázání kontaktu, přes konflikty mezi marťany a pozemšťany, až po definitivní ovládnutí planety lidmi poté, co zničili svou předchozí planetu.
