Hana Žantovská (4. května 1921, Praha – 17. srpna 2004, Praha), rozená Eislerová, byla česká redaktorka, spisovatelka a především překladatelka z angličtiny a němčiny. Jejím synem je překladatel a politik Michael Žantovský.
Román o tom, jak neznámý úkaz způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen welsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. 23-034-72
Veselý, nevšední příběh dvou devítiletých dívek Luisy a Lotky, které se náhodně poznají o prázdninách na táboře a spiklenecky se hned dohodnou na záměně. Luisa a Lotka jsou dvojčata, která žila po rozvodu rodičů odděleně, a teď se rozhodly vzít osud do svých rukou. Každá tedy odjíždí k druhému rodiči s nadějí na jejich smíření, a z toho vzejdou humorné a spletité situace. Luisa a Lotka jsou sice stejná děvčata, ale přece jen tak jiná Oblíbená knížka mnoha čtenářek byla pro svou nápaditost, vtip i nestárnoucí námět několikrát zfilmována.
Stále svěží poezie básníka,jehož osud bývá srovnáván s osudem Karla Hynka Máchy V nepřekonaném překladu Hany Žantovské znovu vychází výbor z básnického díla anglického romantického básníka Johna Keatse (1795–1821), opatřený poznámkami překladatelky a doslovem. Ne náhodou bývá jeho život a dílo i přijetí, jehož se mu dostalo od kritiků, srovnáván s osudy a dílem K. H. Máchy, byť se tito mimořádní básníci nikdy nemohli setkat. Výbor představuje nejznámější a nejpůsobivější Keatsovy básně, z nichž jmenujme alespoň Předvečer svaté Anežky, Óda na slavíka, Homérovi, Endymion (úvodní verše) jako připomínku básníkova obdivu k řecké mytologii i jedinečných poém, balad a sonetů, jež jeho dílo neodmyslitelně vřadily do světového písemnictví.
Životopis čelného představitele druhé generace anglických romantických básníků. Beletristicky zpracovaná biografie významné postavy světového romantismu. Autor líčí příběh básníkova života od dětství, přes získání šlechtického titulu, výstřední a bouřlivé lásky a umělecké úspěchy, slavné Byronovy cesty do oblasti Středozemního moře a účast ve vzpouře Řeků proti Turkům až po poslední okamžiky jeho života v Řecku a pohřeb v Anglii. (www.mlp.cz)
Autorka zachycuje americkou rodinu, která se nedovede vyrovnat s tragickou smrtí jednoho ze svých členů a dostává se do krize. Komorní příběh jedné zdánlivě „docela obyčejné“ středostavovské finančně zajištěné rodiny vypráví o komunikaci a schopnosti slyšet své nejbližší. Dospívající Conrad žije pod dohledem korektního a spravedlivého otce, daňového poradce Calvina Jarretta, a své vždy pečlivě upravené a spořádané matky Beth. Proč tedy dojde k jeho nervovému selhání a téměř zhroucení? Kde vlastně začalo trauma, které s chlapcem postupně na svých sezeních rozkrývá otcem doporučený psychiatr? Conradův těžký pocit viny pramení z rodinné tragedie, skládající se před divákem střípek po střípku z jeho výpovědi. Tragedie však může odkrýt i nové a dosud nepoznané emoce. Právě tak se může proměnit jedna docela obyčejná rodina.
Historický román o Françoisu Villonovi Americký autor líčí ve svém románu s určitou dávkou osobitého humoru osudy Françoise Villona, jednoho z největších středověkých francouzských básníků. Villon, věčný darebák a neustále pronásledovaný rebel, jehož život byl ve skutečnosti možná daleko tragičtější, tvořil poezii plnou lásky k životu a lidem. Svým obsahem jsou jeho verše stále moderní a podmaňují si čtenáře hlubokým citem pro spravedlnost, lidskou důstojnost a solidaritu s utlačovanými. V románu se autorovi podařilo vytvořit plnokrevnou postavu, která odpovídá nadčasovému duchu Villonových básní a zároveň čtivý příběh, zasazený do reálných historických souvislostí.
Chestertonovi se připisují v literatuře dva objevy: tím prvním je katolický kněz otec Brown, který se na rozdíl od Sherlocka Holmese řídí zásadně znalostí lidských postav a nikdy dedukcí. Druhým objevem, v literatuře i v životě mnohokrát napodobovaným, je klub gentlemanů, kteří musí k získání členství vykonávat co nejpodivnější zaměstnání. Dvojjazyčné vydání s gramatickým a jazykovým komentářem pod čarou.
Ucelené vydání tří povídkových souborů významné rakouské básnířky a spisovatelky. První sbírka povídek Třicátá léta (1961) je ještě poznamenána autorčinou básnickou minulostí, kterou na přelomu šedesátých let opustila. Texty jsou metaforické, filosofující a poetické. Mezi první a druhou sbírku jsou v souboru vloženy dvě povídky, ironická povídka Přijde smrt, v níž zhuštěně na obraze jedné rodiny charakterizuje rakouský osud a historická traumata posledního půlstoletí, a otevřeně satirická Prohlídka starého města, kde se pod frázovitými anglickými floskulemi průvodce vídeňské turistické kanceláře skrývá nejen jazyková nevybavenost a neznalost historie, ale i silný komplex méněcennosti. Další povídková sbírka Simultánně (1972) je vrcholem autorčiny tvorby. Vybalancované, promyšlené texty, v nichž nic není řečeno zbytečně, patří k nejvýznamnějším výtvorům novější německé prózy.
Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii. 23-003-63
