Kniha se věnuje energetickým aspektům lidského zdraví ve spojitosti s nemocemi (rakovina, cukrovka) a jejich příčinami, emocemi, psychickými poruchami, stravováním. Autor také odpovídá na dotazy svých žáků a vysvětluje jim příčiny jejich problémů.
V manželském životě má každý své vlastní touhy a každý je má rozvíjet a bránit. Tvrdá a sobecká obrana vlastní touhy však může ponížit partnera a vést k rozvodu. Jestliže však má člověk v duši lásku a je připraven ke kompromisu, pak může dosáhnout naplnění žádaného, aniž by druhého ponižoval nebo nějak omezoval. Silná ukřivděnost na úrovni podvědomí je touhou zabít toho, kdo nám ukřivdil, a při potlačeni takové touhy se mechanizmus zničení obrací proti nám samým. Pokud pochopíme, že pocit křivdy je jen primitivním pokusem o výchovu druhého, můžeme primitivní výchovu nahradit konkrétními činy, které pomohou druhému, aby se změnil.
Pýcha znamená obvykle nadřazení a velebení sebe samého a opovržlivý postoj k ostatním. Ve skutečnosti se jedná jak o nechuť žít, zoufalství, nelásku k sobě, nelásku k lidem, tak i pocit, že svět je nerozumný a krutý… To vše jsou projevy pýchy. Zdálo by se, že k překonání pýchy stačí zbavit se všech těchto vlastností. Ale z nějakého důvodu se to lidem už více než dva tisíce let nedaří… Tato kniha je výsledkem dlouholetého výzkumu a těžkých životních zkoušek. K pravému pochopení nedochází na úrovni vědomí, ale na úrovni citů. City samy o sobě ještě nejsou pochopením. Musí z nich vzniknout obraz, který spojí všechny informace do jediného celku. Tento obraz se vytváří mnohonásobným opakováním. Aby člověk něco pochopil, musí mu být ukázána jedna a tatáž pravda z různých úhlů pohledu, z různých hledisek. Hlubokou a vážnou myšlenku je nutno vysvětlovat ze všech stran a vracet se k ní znovu a znovu.
Naše pocity v daném okamžiku vytvářejí to, čemu říkáme zdraví a osud. Podstatný vliv má na naše pocity dřívější zkušenost. Měníme-li svůj vztah k minulosti, můžeme změnit současnost i budoucnost. Ve své snaze pomoci lidem S.N.Lazarev vychází ze zkušenosti z posledních dvaceti let výzkumů. Knihu Výchova rodičů pojal jako příručku s jasnými doporučeními. Pokud člověk nechápe základní pravdy, potom jakékoliv rituály, přístupy či techniky ho mohou pouze odlákat od správného chápání světa. A na to, že je právě tedˇ, v tomto okamžiku, třeba se začít měnit, že je třeba se naučit milovat a vnímat vůli Stvořitele ve všem, co se kolem odehrává, mnozí zapomínají. Jakmile se však budoucnost pro nás stává důležitější než přítomnost, láska odchází. Tehdy se hroutí jak přítomnost, tak i budoucnost, člověku pak nezbývá, než se pokusit opřít o lásku.
Také druhá kniha nové série "40 otázek o duši, osudu a zdraví" seznamuje čtenáře s odpověďmi S. N. Lazareva na četné otázky týkající se nejdůležitějších oblastí lidského života. Nová kniha prezentuje taková témata jako zdraví, rodina a vztahy, stejně jako mnoho dalších aktuálních témat: virtuální komunikace na internetu, projevení nadpřirozených…
Tato kniha věnuje tolik pozornosti duchovnímu stavu rodičů z toho důvodu, že hlavním faktorem výchovy dětí je právě směr, kterým se rozvíjejí rodiče dětí, cíle, které rodiče dětí upřednostňují, a smysl života, který rodiče vyznávají. To jsou milníky, které určují dětem cestu životem. Dalším důležitým faktorem je to, jak se rodiče chovají jeden k druhému, jaký mají vztah k sobě navzájem. A posledním významným vlivem na život dětí je životní zkušenost rodičů ale i ostatních předků, jejich rodová emocionální a behaviorální genealogie.
Rodina je živý organismus, který se buď rozvíjí, nebo degraduje a umírá. Hlavním zákonem rozvoje je zákon jednoty a boje protikladů. Manžel a manželka jsou protiklady: mají různé názory, každý se snaží dosáhnout svých tužeb a přání. Současně musí oba zohlednit hledisko své „druhé polovičky“ a přizpůsobovat se jeden druhému. Aby manželé mohli společně žít a vzájemně vycházet, musí posilovat jednotu. Jednota je tím základem, na kterém se rozvíjí protiklady. Jednota se posiluje a rozvíjí prostřednictvím upřímnosti, vzájemné péče, soucítění jednoho s druhým, společných aktivit a činností. Aby se rozvíjela rodina, měl by se rozvíjet také každý z manželů. Do jaké míry se člověk rozvíjí, každý den se snaží vylepšovat vlastnosti svého charakteru a usiluje o to, aby se stal ještě více milujícím, duševně pružným a upřímným, do té míry v jeho duši narůstá láska a natolik pevnější a stmelenější bude jeho rodina. Právě ten, kdo usiluje o vlastní rozvoj, může počítat se zdravou a harmonickou rodinou. Pamatujte si, že hlavním cílem není rodinný blahobyt. Hlavním cílem je štěstí a blahobyt v duši. Kdo umí být šťastný ve svém nitru, k tomu přijde i vnější štěstí. Hlavní není to, co máte v rukou, ale to, co je ve Vaší duši.
