Jiří Štefl

Lékař a spisovatel,romány,detektivky a divadelní hry.

Jiří Štefl - * 07.10.1904 † 15.12.1961 V letech 1932–37 docent farmakologie na lékařské fakultě v Brně, 1937–59 profesor tamtéž. Autor několika populárně pojatých knih o lékařství, např. Lékař hovoří se ženami (1944). Napsal detektivní romány Vražda ze slušnosti (1946) a Případ profesora Rocha (1944). V poválečném období byl "odstaven na vedlejší kolej" pro své politické názory.

Štefl byl zastáncem kompozitivních léčiv, jejichž složení předepisoval „magistraliter“ individuálně – a vedl k tomu i studenty lékařství. (Protože si byl dobře vědom, jak nesnadné je pro ně zapamatovat si jejich předepisované dávky, zveršoval jim je svými bujarými a studentům blízkými formulacemi.) Trval na tomto individualizovaném, širokospektrém pojetí terapeutických postupů i v době, kdy farmaceutický průmysl již chrlil v různých podobách a pod různými názvy mnoho galenických specialit pro řadu diagnóz. Jak už řečeno, Štefl působil jako odborný poradce farmaceuticých podniků; byl i spoluvlastníkem firmy Remedia Moravica, jež vyráběla m.j. jeho specialitu Atronal – směs atropinových alkaloidů rulíku zlomocného (Atropa belladona) a narkotika Luminalu, pro pacienty s lithiázou.

Prof. J. Štefl byl  široké veřejnosti znám a oblíben jako popularizátor mediciny a jejích novinek; udělal přitom nesmírně mnoho pro lékařskou osvětu. Postupně navázal přátelství s mnoha brněnskými kulturními osobnostmi. Přispěla k tomu jeho živá spolupráce s brněnskými redakcemi Lidových novin a měsíčníku Věda a život. Byl jedním ze zakladatelů  slavné brněnské tradice popularizace biologických věd. Bohatě autorsky spolupracoval  i s jinými deníky a časopisy, mj. s Vesmírem, pravidelně přednášel v brněnském rozhlase. A poslouchal ho – s ohromným zájmem – celý národ, protože jeho zdravotnickou osvětu potřeboval a on k němu uměl mluvit, nejen o otázkách medicinských. Byl citován v beletrii (B. Golombek, E. Valenta) i na divadelním jevišti (J. Werich a  M. Horníček). K jeho přátelům patřil i J. Tomeček. Ohromnou popularitu si získaly i jeho knihy - sborníky, v  nichž  své přednášky a úvahy uložil: O nemocech (1944), Lékař hovoří se ženami (8 vydání, 1944 – 1948), Lékař hovoří s muži (5 vydání, 1946 – 1948), Lékařovy odštěpky (s obálkou E. Miléna, 2 vydání, 1947 a 1948) a Lékař hovoří s dětmi (s ilustracemi O. Sekory, 1958, slovensky 1960). R. 1958 vydal knihu povídek Medicinské historky. 
         Filozofii života, stárnutí a smrti  věnoval knihu vtipných kauzerií Život a smrt (2 vydání, 1941 a 1945). Významný je jeho rozsáhlý podíl na výpravné knize Jak se rodí lék (s ilustracemi V. Fialy, 1944). Jeho znalost lidí i různých prostředí, vysoký intelekt s vytříbeným smyslem pro logiku, již zmíněná duchaplnost a formulační pohotovost ho přivedly k psaní detektivních románů. Napsal jich šest, téměř všechny s ústřední postavou komisaře Saláka, s tituly: Případ profesora Rocha (1944, původně pod pseudonymem Matěj Straka, což bylo jméno jeho dědečka), Vražda ze zdvořilosti (v grafické úpravě E. Miléna, 1945, 1946, 1995, polsky 1960), Vrah duší (s obálkou E. Miléna, 1947, 1998, polsky 1959), filmová povídka Vražedný polibek (1948), novela Mor v Egyptě (1949) a nevydaný rukopis z Lanžhotska Neštěstí chodí po horách. 
Prof. J. Štefl byl Bohem nadaným přednašečem i na Lékařské fakultě. Při jeho přednáškách byla posluchárna nabitá k prasknutí. Šteflovy přednášky byly nejen maximálně zasvěcené, informativní a přitom srozumitelné, ale navýš duchaplné, přímo sršely vtipem.