Egon Hostovský, významná postava české literatury od 30. do 60. let, proslul svými romány, které se často zabývají tématy exilu, identity a morálky. Jeho styl je charakteristický pronikavým vhledem do lidské psychiky a mistrným vyprávěním, které čtenáře vtáhne do složitých morálních dilemat. Díla Hostovského, ovlivněná jeho životními zkušenostmi a pobytem v zahraničí, si udržela široké publikum i po druhé světové válce a byla hojně překládána, což svědčí o jejich univerzální přitažlivosti.
Biurko do pracy, łóżko i spokój – to przecież tak niewiele. Lecz cudzoziemiec
w obcym kraju, w burzliwych czasach, nawet za pieniądze nie jest w stanie tego
zdobyć. Trzymający w napięciu metafizyczny thriller nieznanego klasyka
literatury czeskiej. Gorąco polecam! Andrzej S. Jagodziński
Svazek přináší dílo Egona Hostovského (1908—1973), předního autora psychologických a existenciálních románů a novel. Představuje autora charakteristickými prózami obou nejvýznamnějších období jeho tvorby — doby mezi světovými válkami, kdy se stal jedním z předních exponentů vlny psychologické prózy (Dům bez pána, 1937), a doby po druhé světové válce, v níž dospívá k reflexi absurdity lidské existence v moderním světě rozpadající se mezilidské komunikace a jednoznačné hodnotové orientace lidského života (Půlnoční pacient, 1959). Edici k vydání připravila Štěpánka Pašková, komentář napsal Václav Vaněk.
A kind, blundering Czech engineer is pressured by the Nazi government to hand over his invention, which could be key to their military operations. He flees to Paris, hoping to sell his invention to the French government instead; yet when the Germans invade France, he is forced into hiding, and spends months in a dark, damp cellar. Alone, he dwells on his memories - of his troubled marriage, and his decision to leave his wife behind in Czechoslovakia. When he is given the unexpected chance to redeem himself, both to his wife and history, he seizes it with utter determination - even though this heroic act will be his last. A powerful and moving novel about one man's final, fatal, heroic act of resistance in Nazi France.
Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází šedesát let od prvního vydání, které bylo ovšem v dánštině. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…
Cizinec hledá byt začíná v roce 1947 v New Yorku, kde český emigrant marně hledá byt, v němž by našel útočiště a konečně se mohl vyrovnat sám se sebou, s válečnými událostmi, ztrátou vlasti a přizpůsobit se novému prostředí. Je to román o nestálosti a nenaplněnosti lidského pozemského údělu a vyjadřuje bezvýchodné pocity a únavu člověka bez domova. Dobročinný večírek se odehrává v 50. letech během jednoho večera v salóně jistého newyorského hotelu, kde je pořádán večírek ve prospěch východoevropských emigrantů. Večírek probíhá ve znamení několika skandálů a vrcholí krádeží, vraždou a sebevraždou, přičemž se autor zaměřil na groteskní a shovívavou charakteristiku několika účastníků. Kniha je ve své celkové podobě kultivovaným podobenstvím o odlidštěném poválečném světě a jeho nevinných obětech.
Kniha líčí osudy profesora s komplexem méněcennosti, který se snaží překonat volbou přátel a manželky, vyhledává silnější osobnosti. Jeho snaha ztroskotá a on podléhá ještě větším depresím.
Hry a sny - tak by také šlo nazvat soubor devíti zdánlivě nesourodých krátkých próz, jejichž psaním si Egon Hostovský krátil čas mezi rozsáhlejšími díly. Ač vznikly zhruba v rozmezí patnácti let (1934-1948), dvě povídky z knihy Cesty k pokladům (Pan Lorenz a Modré světlo), novelistický triptych Tři starci a pováleční Osamělí buřiči (Pomsta, Záhada, Poslání a Návrat) představují svéráznou galerii portrétů snílků, tak typických pro Hostovského literární tvorbu. Jako by nikdy nevyrostli z dětských let, hledají tito snílkové ve snech vykoupení z reality skutečného života. Pro hrdiny těchto próz je charakteristické úsilí vymanit se z prostředí, v němž žijí, z jednotvárnosti své existence a z pocitu nicoty, touží vykonat čin, který by dal smysl jejich životu. Jedenáctý svazek Spisů Egona Hostovského tak dokládá i nepominutelné místo, které tento autor zaujímá v oblasti moderní české novely.... celý text
Poslední autorův román a poslední autorova literární práce jsou v tomto svazku vedle sebe. Román je komorní studií lidské úzkosti a touhy; vztahy manželů oživí náhlé manželovo zjištění ženiny nevěry, děj a psychologické napětí vrcholí při tajemných návštěvách, kdy po tři noci za sebou kdosi v noci zvoní u dveří. Když se třetí noc muž rozhodne neznámému návštěvníkovi otevřít, žena jej na schodech předběhne, aby tomu zabránila, zřítí se a zahyne. Novela je portrétem úspěšného zaměstnance-manažera, který po penzionování neví co s volným časem a s úžasem zjišťuje kolem sebe spoustu znepokojujících skutečností. Jeho trápení končí nástupem do nového zaměstnání.
Tato kniha byla vydána českým nakladatelstvím Twisted Spoon Press, které sídlí v Praze a vydává díla českých a slovanských autorů v anglickém jazyce.
Oficiální anotace nakladatelství: Egon Hostovský (1908—1973) was one of the most distinctive and prolific figures in Czech prose. The Arsonist, published in 1935 and awarded Czechoslovakia's State Prize for Literature in 1936, explores the world of youth against the backdrop of an eastern Bohemian bordertown being menaced by fire. The elusive nature of the arsonist and the frustration of the town's residents in identifying him, as the reality of what threatens them is encoded in wind, smoke, and clouds, reveal the emptiness and inflexibility of their lives. For it is the intangible and unknown that is the real source of their terror. And fire transforms and reshapes all that come in contact with it. This is the first English translation.
Podtitul: spisy Egona Hostovského svazek 2 Černá tlupa dle 1. vydání roku 1933: Konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti. Mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa. Postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí. Žhář dle 4. vydání roku 1968: Ve východočeském pohraničním městečku řádí v noci žhář.Vylepuje výhružné plakáty,děsí jimi pokojné obyvatele a vzápětí své hrozby splňuje.Je hledán četnictvem a vystrašenými občany a zatímco se všichni dohadují o jeho podobě a jménu a hlavně o pohnutkách jeho zločinů,uniká,jako by byl neviditelný.... celý text
Osnovou knihy je drama exilu,osud emigranta, cizince, který hledá své zakotvení. V zajímavém spojení ojedinělých memoárů a citlivé autobiografické prózy se autor soustřeďuje na vlastní nitro.
Špionážní román z doby vítězného Února
Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází 60 let od prvního vydání. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Erik Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Petr Král.
Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…
V malém pohraničním městečku Starkov se scházejí čtyři sourozenci, aby se dohodli o dědictví po zemřelém otci, přičemž tento spor je jak materiální, tak duchovní. Události jsou sledovány očima nejmladšího z dětí Emila, kterému silný citový otřes a pocit viny umožní pochopit, že musí nalézt cestu k lidem a tím i sám k sobě.
Cizinec hledá byt začíná v roce 1947 v New Yorku, kde český emigrant marně hledá byt, v němž by našel útočiště a konečně se mohl vyrovnat sám se sebou, s válečnými událostmi, ztrátou vlasti a přizpůsobit se novému prostředí. Je to román o nestálosti a nenaplněnosti lidského pozemského údělu a vyjadřuje bezvýchodné pocity a únavu člověka bez domova. Dobročinný večírek se odehrává v 50. letech během jednoho večera v salóně jistého newyorského hotelu, kde je pořádán večírek ve prospěch východoevropských emigrantů. Večírek probíhá ve znamení několika skandálů a vrcholí krádeží, vraždou a sebevraždou, přičemž se autor zaměřil na groteskní a shovívavou charakteristiku několika účastníků. Kniha je ve své celkové podobě kultivovaným podobenstvím o odlidštěném poválečném světě a jeho nevinných obětech.
Kniha obsahuje dvě práce významného českého exilového spisovatele, napsané v druhé polovině šedesátých a na počátku sedmdesátých let dvacátého století: divadelní hru "Osvoboditel se vrací" a prózu "Epidemie". "Osvoboditel se vrací" je v tvorbě Egona Hostovského výjimkou, neboť se jedná o jediné dramatické dílo, které napsal pro jevištní uvedení. Jeho divadelní hra je situovaná do fiktivního státu, na jehož území právě skončila krutá občanská válka. Tato zlomová událost je pro autora příležitostí, aby prostřednictvím jednajících postav vyslovil své názory na problematiku bytí člověka, do jehož života mnohdy neurvale zasahují politické a společenské systémy a jejich proměny. "Epidemie" je pak brilantní novelou o vynikajícím vedoucím pracovníkovi, který odchází do důchodu. Tímto aktem pro něho ale rázem přestává existovat svět, který dosud vnímal jako soubor neotřesitelných jistot, zaručující mu určité, do jisté míry výsadní postavení. Je náhle posedlý neklidem a bezradností, nedokáže se sblížit se svým okolím a to zas nechápe jeho a proto se rozhodne svou psychickou situaci razantně řešit. Obsahem i popisem mezního, vypjatého stavu lidského jedince chce Hostovský zároveň varovat před možností ztráty základních hodnot a principů v mezilidských vztazích.
Smutně ironická zpověď o hledání naděje. Román, obsahující četné autobiografické souvislosti, je vrcholným dílem českého spisovatele. Spletitý děj knihy je osnován se smyslem pro tajemnost a napětí. Skutečnost se prolíná s horečnatými přeludy, časové podněty jsou spojeny s otázkamipo smyslu lidského života a hledáním základních jistot. Psychologicky náročné dílo, které dosáhlo v zahraničí významného úspěchu a bylo též zfilmováno.
Kniha obsahuje tři díla z literární tvorby Egona Hostovského, citlivého vypravěče, který varuje svým dílem před lhostejností, sobeckostí a slabostí, úzkostlivě hledá lidské hodnoty a volá po jejich zachování. LISTY Z VYHNANSTVÍ - V pásmu dopisů sleduje vypravěčovy emigrantské osudy,jeho setkání s lidmi, vzpomínky na domov. SEDMKRÁT V HLAVNÍ ÚLOZE - Vypráví příběh spisovatele Kavalského a 7 postavách kolem něho. Člověka, jehož lidé nenávidějí a přece jsou jím přitahováni a dělají vše co jim poručí. CIZINEC HLEDÁ BYT - Děj začíná v prosinci 1945 v New Yorku. Je po válce, ale hrdina nese dále svůj kříž. Bloudí po městě a hledá si byt.
New York, léta padesátá, doba studená války. Psychiatr doktor Malík, je povolán tajnými službami léčit psychicky vyčerpaného agenta, aby vše zůstalo v tajnosti, dochází onen agent k doktoru Malíkovi do jeho bytu vždy o půl noci. Ale vše se komplikuje, boj mezi jednotlivými stranami a minulostdoktora Malíka.
Cizinec hledá byt začíná v prosinci 1945 v New Yorku, kde český emigrant, lékař Václav Marek, marně hledá byt, v němž by našel stůl a klid ke své práci, jíž chce dokončit. Avšak je neustále zatahován do osobních problémů jeho hostitelů. Svoji práci nemůže nikdy dokončit, protože jeněčím, co je mimo naše možnosti, je symbolem bloudění a tudíž je hlavní postava na nekonečné pouti života, na které nenalezne to, co hledá. Je člověkem, který nikdy nezakotví, je Ashaverem (věčným poutníkem).
Náročný, intelektuální a existenciálně laděný román, který poprvé vyšel v roce 1942 v americkém exilu, líčí kafkovským stylem předválečné období a atmosféru intelektuální pražské společnosti. Spisovatel a básník Josef Kavalovský žije, píše a prožívá své pijácké sny ve společnosti své rodiny a několika přátel. Všichni jsou na něm závislí, milují ho či nenávidí, ale nikdo se od něho nemůže osvobodit, třebaže on sám všechny ničí. Hrdina cítí blížící se válečnou katastrofu, má strach a ví, že se neumí bránit a proto všechno a všechny opouští a prchá ze země. Originální, mnohokrát v cizině oceněný román je v autorově tvorbě výjimečný stylem i básnickým jazykem.
Ve třech povídkách tohoto sevřeného souboru představuje autor nesourodou trojici starých mužů, scházejících se na přízračně izolovaném místě v jakési klášterní zahradě a vzpomínajících na své životy. Pro bývalého důstojníka, krejčího i básníka se vlastní minulost přetavila dojedné reprezentativní příhody, na niž každý dokola vzpomíná a tyto vzpomínky, i když zřejmě nejsou docela pravdivé, odrážejí v působivých zkratkách tři životní pohledy, osudy, tři různé životní moudrosti. Zdroj: https://search.mlp.cz/cz/titul/tri-starci/175108/#book-content
Román z doby první republiky. Ve východočeském pohraničním městečku řádí v noci žhář. Vylepuje výhružné plakáty, jimi děsí pokojné obyvatele a vzápětí své hrozby splňuje. Je hledán četnictvem a vystrašenými občany a zatímco se všichni dohadují o jeho podobě a jménu a hlavněo pohnutkách jeho zločinů, uniká, jako by byl neviditelný.
Konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti. Mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa. Postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí.