Jostein Gaarder Pořadí knih

Životní filosofie pro děti i dospělé podle autora bestselleru Sofiin svět Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál. Ve sbírce úvah koncipovaných jako dopis vnoučatům přemítá nad životem, smrtí, náboženstvím, časem, láskou, přírodou nebo budoucností. A v záplavě složitých i podnětných otázek hledá odpověď na tu nejdůležitější: Jak můžeme zachovat planetu pro generace, jež přijdou po nás?„Svět je takový, jak ho prožíváme.“

Dojemný a pravdivý příběh o tom, co je v životě důležité a jak se vyrovnat s tím, že na tomto světě nebudeme věčně. První den na univerzitě potkává Albert u automatu na kávu dívku Eirin. Po třiceti sedmi letech spokojeného společného života obdrží Albert neblahou zprávu, se kterou se musí vyrovnat. Eirin zrovna není doma, a tak Albert impulzivně odjede na chatu u jezírka, kde se během 24 hodin pokusí sepsat příběh svého života. Je spousta věcí, které musí pochopit. A je jedno důležité rozhodnutí, které během toho jednoho dne musí učinit.

Akademik a lingvista Jakop je natolik osamělý, že navštěvuje pohřby cizích lidí. Na smutečních hostinách se dává do řeči s pozůstalými. Díky své sečtělosti a jazykové pohotovosti si pokaždé vymyslí příběh, který jej k nebožtíkovi váže a baví jím ostatní hosty. Přestože je znalcem vztahů a jazyků, sám je z pletiva skutečných lidských vztahů vytržen a má jen jednoho přítele, jejž s oblibou cituje. Ovšem ani Pelle není člověk z masa a kostí…

Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Dívka jménem Nova si 11. prosince 2082, tedy o sedmdesát let později, než je Annina přítomná chvíle, otevře počítač anajde tam dopis od prababičky z 11. prosince 2012. Svět budoucnosti vypadá docela jinak. V rodinném sadu stojí rodiče na žebříku a opylovávají štětečkem stromy, protože hmyz je vzácnost. Nova si přeje zažít svět, jak vypadal za prababiččina mládí. Kdyby se tak Nova mohla vrátit, mohla by něčemu zabránit, dělat něco jinak, vynasnažit se nějak, aby zvířata nevyhynula. (Některé vyhynulé druhy se podařilo udržet jen ve speciální zoologické zahradě.) Jako červená nit se knihou táhne téma: Každý by si měl uvědomit, že jeho odpovědností je, abychom zanechali zemi v takovém stavu, v jakém byla, když jsme na ní žili. Autor se nevyhýbá ani politickým tématům, jako je rozšiřující se poušť a z toho plynoucí agresivita tamních národů, přílišné spoléhání na těžbu ropy, obchodování s tzv. klimatickými kvótami. V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii.

Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Dívka jménem Nova si 11. prosince 2082, tedy o sedmdesát let později, než je Annina přítomná chvíle, otevře počítač a najde tam dopis od prababičky z 11. prosince 2012. Svět budoucnosti vypadá docela jinak. V rodinném sadu stojí rodiče na žebříku a opylovávají štětečkem stromy, protože hmyz je vzácnost. Nova si přeje zažít svět, jak vypadal za prababiččina mládí. Kdyby se tak Nova mohla vrátit, mohla by něčemu zabránit, dělat něco jinak, vynasnažit se nějak, aby zvířata nevyhynula. (Některé vyhynulé druhy se podařilo udržet jen ve speciální zoologické zahradě.) Jako červená nit se knihou táhne téma: Každý by si měl uvědomit, že jeho odpovědností je, abychom zanechali zemi v takovém stavu, v jakém byla, když jsme na ní žili. Autor se nevyhýbá ani politickým tématům, jako je rozšiřující se poušť a z toho plynoucí agresivita tamních národů, přílišné spoléhání na těžbu ropy, obchodování s tzv. klimatickými kvótami. V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii.

Anton je plyšový medvídek, který vzpomíná, jak ho kluk Jonatán vozil s sebou na kole a ukazoval mu svět. Pak ale Jonatána srazilo auto a Anton zůstal sám. Zajímavě působí pozorování z perspektivy neživé hračky, která uvažuje typickým gaarderovským způsobem o tajemství života a smrti. A jemná melancholie Düzakinových ilustrací tato témata dokonale doplňuje.

Odkud a kam jdeme? Byl svět odjakživa? Bude dál existovat, až tu nebudu? Kniha otázek, které sestavil Jostein Gaarder s hlubokým porozuměním a citem pro dětské chápání a vnímání. Každá otázka navozuje okruh dalších a dalších témat, o nichž si budou děti s rodiči povídat. Jostein Gaarder, autor románu o dějinách filosofie Sofiin svět, dokázal, že stejně citlivě dokáže promlouvat k dětem jako k teenagerům.

Steinn a Solrun se kdysi milovali, rozešli se a po letech se náhodou znovu setkávají na terase osamělého starého hotelu v západním Norsku. Právě na tomto místě kdysi zažili cosi podivného, událost, která jimi hluboce otřásla a vedla k jejich rozchodu. Na to, co se tenkrát přihodilo, mají dodnes oba naprosto odlišný názor. Mohou si dnes porozumět? Rozhovor, který znovu otevírají, je dialogem dvou rozdílných světonázorů. Hrad v Pyrenejích je román o lásce a zároveň ideový román. Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Co je to vědomí? Může lidský život osvětlit výhradně rozum a věda, anebo existují duchovní síly, které jsou lidskému chápání skryté?

Světová literatura ve španělském překladu - setkání čtyř rozdílných, kteří spolu hrají několik dní bridge a diskutují o spoustě zajímavých tématech.... Popis: «El escritor noruego levanta su particular homenaje a Espana, a una geografía y una cultura que, según confiesa, le fascinan.» El Mundo ?Tiene el Universo una finalidad concreta? ?Es el mundo realmente como lo percibimos? Apoyándose en la historia de la evolución, Jostein Gaarder nos guía hasta la solución a estas preguntas filosóficas en una trama llena de suspense y acción, un viaje desde el paraíso natural de las islas Fidji a la Espana del flamenco y el arte.

Žabí zámek napsal Jostein Gaarder v roce 1988 a byl druhou knihou pro děti tohoto autora. V českém jazyce vychází poprvé v překladu Jarky Vrbové. Již v této knížce však nalezneme předzvěst jeho budoucích knih jako Tajemství karet a slavný Sofiin svět. Pohádkové dobrodružství malého Štěpána, které malý chlapec prožije ve snu, je komornější. Vyrovnává se s prvním setkáním se smrtí v rodině, ztrátou milovaného dědečka a prvním uvědoměním vlastní identity, odpovědnosti v životě a potvrzením důležitých hodnot. Malý i velký čtenář je zde pohádkou nenápadně posouván k přemýšlení způsobem, který je typický pro tohoto norského spisovatele a filosofa. Příběh doprovodil kongeniálně František Skála jr. svými nápaditými kolážemi s ilustracemi. Je na první pohled patrné, že výtvarníka příběh zaujal, a vznikla tak dárková knížka, která osloví malé i velké.