Klasická veselohra anglického autora je o dvou oxfordských studentech, Charliem a Jackem, kteří se chystají pozvat dívky svého srdce na milostnou schůzku. Tu však s ohledem na svou stydlivost i možné snadnější získání obou dívek hodlají zinscenovat jako setkání s Charlyovou tetou. Zlomyslnánáhoda spolu s dluhy, typickým to průvodcem studentských let v každé zemi a době, zaviní, že v roli Charleyovy tety vystoupí poněkud rozmazlený student Babberley.
Zdeněk Vančura Knihy
Autor (narozený na počátku XX. století v Koreji a později žijící v USA) vzpomíná v této knize, která u nás vyšla již v době meziválečné, na dobu, kdy Korea byla ještě nezávislým císařstvím. Y. Kang zde jednak formou objektivně pojatých pamětí vypráví o svém dětství a jinošstvía o národních tradicích a duchovní kultuře a jednak formou básnického vidění navozuje obraz ztraceného domova
Sonety je básnická sbírka 154 sonetů, kterou napsal William Shakespeare. Jejich tématy jsou láska, krása, politika a pomíjivost života a citů. Souběžný anglický text. 22-098-76
Výbor z díla amerického básníka, který chtěl lidi učit hledat a nalézat krásu i v každodenním životě a své básně, v nichž uplatňoval vzácnou schopnost zvukomalby, přednášel v nejrozmanitějším prostředí a bezprostředně tak jimi působil na široké vrstvy lidové.
Druhý román amerického autora předvádí dva protagonisty, Asu Leventhala, redaktora malého obchodního časopisu, který se pere s životem, a jeho vyděrače, frázistu a antisemitu Allbeeho, jenž své vydírání zakládá na historce, že mu žid kdysi ublížil a způsobil jeho životní ztroskotání.Jestliže se vyděrač označuje za oběť, je jí ve skutečnosti citlivý a poctivý Leventhal, jenž o své vině přemýšlí a snaží se tuto vinu, ve skutečnosti vinu pomyslnou, napravit. Autor zde původní otázku, kdo z nich dvou je čí osobní obětí, rozvádí na otázku, do jaké míry jsou oba obětí společnosti, okolností, náhod i svých vlastních nedostatků. Kniha je opatřena doslovem „Saul Bellow nejsoustředěnější“ od Zdeňka Vančury.
Román patří k stěžejním dílům amerického prozaika, laureáta Nobelovy ceny (1949). Hrdinou knihy, zavádějící na americký Jih, je sirotek, o němž těžko říci, zda je původu bílého nebo černošsky smíšeného, který se však jako vyděděnec společnosti hlásí k původu černému a posléze se stává obětí společenských konfliktů a rasové zaujatosti. Není však obětí pokornou, nýbrž vzpurnou, a jako žhář a vrah není ani obětí nevinnou, nýbrž provinilou. Jeho vina je součástí viny spoluobčanů, přátel i nepřátel, zvrhlé rasové nenávisti vůbec. Dramatický příběh je zarámován poutí těhotné dívky, hledající otce svého dítěte.
Canterburské povídky náleží již více než šest set let ke světové literární klasice. Hlavním důvodem, proč jsou stále živou četbou, je skutečnost, že Geoffrey Chaucer, královský panoš, celní úředník, příležitostný diplomat a básník, nenapsal intelektuální dílo z uzavřeného dvorského prostředí, typické pro tehdejší literaturu, ale plnokrevné příběhy o životě ve všech jeho podobách; jeho povídky jsou strhujícím obrazem velké země na sklonku středověku a jejích obyvatel, urozených i neurozených, movitých i chudých, laskavých i vypočítavých, inteligentních i přihlouplých, tedy lidí se všemi jejich přednostmi a nectnostmi.
V románě rozvíjí anglický autor generační problém, otázku, jaký má mít mládež vztah k hodnotám generace rodičů. Mladá, ušlechtilá a průbojná dívka se zde v citovém vztahu kmuži vyrovnává s přežitky doby na jedné straně a přitom se snaží neupadnout do tzv. "svobody" moderních ženna straně druhé, přičemž se tak ocitá ve sporu, ve kterém se kdysi ocitli její otec a matka. 24-039-71
Slavný bestseller autorky líčí podivuhodný příběh krásné francouzské vychovatelky,která po skandální milostné romanci v rodině francouzského vévody odplová ze starého kontinentu,aby začala nový život v Novém světě.
