Zdeněk Vančura Pořadí knih

Slavný bestseller autorky líčí podivuhodný příběh krásné francouzské vychovatelky,která po skandální milostné romanci v rodině francouzského vévody odplová ze starého kontinentu,aby začala nový život v Novém světě.

Výbor z prací Zdeňka Vančury. Teoretické, stylistické, překladatelské a periodizační studie, vynikající portréty autorských osobností i objevné rozbory konkrétních děl. Průvodce po stránkách anglické a americké literatury od jejích počátků po současnost.

Slovník spisovatelů Spojených států amerických je dílem prof. dr. Zdeňka Vančury, DrSc. (1903-1974), který je autorem hesláře a většiny hesel. Slovník byl dokončen kolektivem jeho žáků a spolupracovníků, hlavní redakci převzala PhDr. Eva Masnerová, CSc. Slovník spisovatelů USA se snažípodat ucelený pohled na šíři literární produkce v této zemi od koloniálního období až po současnost. Zpracoval Zdeněk Vančura a kolektiv autorů za vedení Evy Masnerové: Martin Hilský, Josef Jařab, Milan Lukeš, Radoslav Nenadál a Zdeněk Stříbrný. Úvodní studii napsala a chronologický přehled sestavila Eva Masnerová. Vydání první. 01-068-79

Studie o minulých dvaceti letech anglického románu se omezuje jen na tvorbu ostrovních britských autorů a sleduje cíl především informativní.

Do značné míry autobiografický román z roku 1929 je širokým obrazem osudů jedné americké rodiny z prvních desítiletí 20. století, vykreslený s nesmírně citlivým psychologickým přístupem i vášnivým zaujetím. Vydání třetí.

Román patří k stěžejním dílům amerického prozaika, laureáta Nobelovy ceny (1949). Hrdinou knihy, zavádějící na americký Jih, je sirotek, o němž těžko říci, zda je původu bílého nebo černošsky smíšeného, který se však jako vyděděnec společnosti hlásí k původu černému a posléze se stává obětí společenských konfliktů a rasové zaujatosti. Není však obětí pokornou, nýbrž vzpurnou, a jako žhář a vrah není ani obětí nevinnou, nýbrž provinilou. Jeho vina je součástí viny spoluobčanů, přátel i nepřátel, zvrhlé rasové nenávisti vůbec. Dramatický příběh je zarámován poutí těhotné dívky, hledající otce svého dítěte.

„Je to rozšířená moralita, ale stylisticky nekomplikovaná, psaná na způsob detektivky.“ Takto charakterizoval autor román v dopise svému americkému příteli Henry Millerovi. Příběh, jehož děj se odehrává na poválečné prázdninové cestě skupiny britských turistů, plavících se parníkem po východním Středomoří, spojuje tajuplnou krásu starořeckého mýtu o Minotaurovi s reálnou skutečností několika turistů, uvězněných nedobrovolně v jedné z podzemních chodeb krétského labyrintu. Autor zde na pozadí středomořské přírody a historických památek a také na pozadí filosofických a etických úvah z poválečné Evropy načrtává zdařilé psychologické portréty jednotlivých postav.

Druhý román amerického autora předvádí dva protagonisty, Asu Leventhala, redaktora malého obchodního časopisu, který se pere s životem, a jeho vyděrače, frázistu a antisemitu Allbeeho, jenž své vydírání zakládá na historce, že mu žid kdysi ublížil a způsobil jeho životní ztroskotání.Jestliže se vyděrač označuje za oběť, je jí ve skutečnosti citlivý a poctivý Leventhal, jenž o své vině přemýšlí a snaží se tuto vinu, ve skutečnosti vinu pomyslnou, napravit. Autor zde původní otázku, kdo z nich dvou je čí osobní obětí, rozvádí na otázku, do jaké míry jsou oba obětí společnosti, okolností, náhod i svých vlastních nedostatků. Kniha je opatřena doslovem „Saul Bellow nejsoustředěnější“ od Zdeňka Vančury.

Básně T. S. Eliota, včetně kompletních skladeb Pustina (1922) a Čtyři kvartety (1943). Obsahuje i známou báseň Dutí lidé (The Hollow Men, 1925). Výbor z veršů významného anglického básníka, dramatika a literárního kritika amerického původu, nositele Nobelovy ceny, představující podstatnou část autorovy lyriky. Výbor obsahuje básně z původních samostatně vyšlých sbírek (Prufrock a jiná pozorování, 1917; Pustina, 1922; Popeleční středa, 1930; Čtyři kvartety, 1943) i básně zahrnuté v souboru jeho básnického díla (Básně). Verše moderní experimentálni formy (potlačování dějového vysvětlování, vynechávání spojovacích článků, asociace), v nichž autor od nihilistického sarkasmu dochází k náboženské meditaci o životě, smrti, času a věčnosti. Předmluvu napsal Zdeněk Vančura. Z anglického originálu „Collected Poems 1909–1935“ a „Four Quartets“ přeložil a poznámkami opatřil Jiří Valja.

Zčásti autobiografickými prvky prokládaný třetí román anglického spisovatele, čelného představitele tzv. "nové vlny" dělnické tvorby. Jeho hrdina, chlapec z chudých poměrů, odchází znechucen rodinnými poměry z domova, najde si místo v dolech na severu Anglie, dře i divoce užívá života achce být vždy a všude lvem, který "požírá jiné, ale sám se sežrat nedá". Nakonec jej však ovládne dívka, do níž se zamiloval.