Zdeněk Vančura Pořadí knih (chronologicky)

Der Bärenführer Peter Petermichel zieht mit seinem Bären Peterpetz durch die Weltgeschichte. Peterpetz ist ein Bär mit schlechtem Benehmen und Peter Petermichel hat mit ihm überaus große Widerwärtigkeiten auszustehen. Aber es gibt ja noch den Bärenschreck Huchhuchhuch. Ob er es schafft, dem Bären Manieren beizubringen, erfährt man in diesem fantasiereichen Buch.

Slavný bestseller autorky líčí podivuhodný příběh krásné francouzské vychovatelky,která po skandální milostné romanci v rodině francouzského vévody odplová ze starého kontinentu,aby začala nový život v Novém světě.

Výbor z prací Zdeňka Vančury. Teoretické, stylistické, překladatelské a periodizační studie, vynikající portréty autorských osobností i objevné rozbory konkrétních děl. Průvodce po stránkách anglické a americké literatury od jejích počátků po současnost.

Slovník spisovatelů Spojených států amerických je dílem prof. dr. Zdeňka Vančury, DrSc. (1903-1974), který je autorem hesláře a většiny hesel. Slovník byl dokončen kolektivem jeho žáků a spolupracovníků, hlavní redakci převzala PhDr. Eva Masnerová, CSc. Slovník spisovatelů USA se snažípodat ucelený pohled na šíři literární produkce v této zemi od koloniálního období až po současnost. Zpracoval Zdeněk Vančura a kolektiv autorů za vedení Evy Masnerové: Martin Hilský, Josef Jařab, Milan Lukeš, Radoslav Nenadál a Zdeněk Stříbrný. Úvodní studii napsala a chronologický přehled sestavila Eva Masnerová. Vydání první. 01-068-79

Studie o minulých dvaceti letech anglického románu se omezuje jen na tvorbu ostrovních britských autorů a sleduje cíl především informativní.

Próza plná básnického kouzla i naléhavosti. Román s autobiografickými prvky podává obraz Ameriky z přelomu 19. a 20. století s širokým obrazem osudů jedné americké rodiny z prvních, vykreslený s nesmírně citlivým psychologickým přístupem i vášnivým zaujetím.

Román patří k stěžejním dílům amerického prozaika, laureáta Nobelovy ceny (1949). Hrdinou knihy, zavádějící na americký Jih, je sirotek, o němž těžko říci, zda je původu bílého nebo černošsky smíšeného, který se však jako vyděděnec společnosti hlásí k původu černému a posléze se stává obětí společenských konfliktů a rasové zaujatosti. Není však obětí pokornou, nýbrž vzpurnou, a jako žhář a vrah není ani obětí nevinnou, nýbrž provinilou. Jeho vina je součástí viny spoluobčanů, přátel i nepřátel, zvrhlé rasové nenávisti vůbec. Dramatický příběh je zarámován poutí těhotné dívky, hledající otce svého dítěte.

„Je to rozšířená moralita, ale stylisticky nekomplikovaná, psaná na způsob detektivky.“ Takto charakterizoval autor román v dopise svému americkému příteli Henry Millerovi. Příběh, jehož děj se odehrává na poválečné prázdninové cestě skupiny britských turistů, plavících se parníkem po východním Středomoří, spojuje tajuplnou krásu starořeckého mýtu o Minotaurovi s reálnou skutečností několika turistů, uvězněných nedobrovolně v jedné z podzemních chodeb krétského labyrintu. Autor zde na pozadí středomořské přírody a historických památek a také na pozadí filosofických a etických úvah z poválečné Evropy načrtává zdařilé psychologické portréty jednotlivých postav.

Druhý román amerického autora předvádí dva protagonisty, Asu Leventhala, redaktora malého obchodního časopisu, který se pere s životem, a jeho vyděrače, frázistu a antisemitu Allbeeho, jenž své vydírání zakládá na historce, že mu žid kdysi ublížil a způsobil jeho životní ztroskotání.Jestliže se vyděrač označuje za oběť, je jí ve skutečnosti citlivý a poctivý Leventhal, jenž o své vině přemýšlí a snaží se tuto vinu, ve skutečnosti vinu pomyslnou, napravit. Autor zde původní otázku, kdo z nich dvou je čí osobní obětí, rozvádí na otázku, do jaké míry jsou oba obětí společnosti, okolností, náhod i svých vlastních nedostatků. Kniha je opatřena doslovem „Saul Bellow nejsoustředěnější“ od Zdeňka Vančury.

Básně T. S. Eliota, včetně kompletních skladeb Pustina (1922) a Čtyři kvartety (1943). Obsahuje i známou báseň Dutí lidé (The Hollow Men, 1925). Výbor z veršů významného anglického básníka, dramatika a literárního kritika amerického původu, nositele Nobelovy ceny, představující podstatnou část autorovy lyriky. Výbor obsahuje básně z původních samostatně vyšlých sbírek (Prufrock a jiná pozorování, 1917; Pustina, 1922; Popeleční středa, 1930; Čtyři kvartety, 1943) i básně zahrnuté v souboru jeho básnického díla (Básně). Verše moderní experimentálni formy (potlačování dějového vysvětlování, vynechávání spojovacích článků, asociace), v nichž autor od nihilistického sarkasmu dochází k náboženské meditaci o životě, smrti, času a věčnosti. Předmluvu napsal Zdeněk Vančura. Z anglického originálu „Collected Poems 1909–1935“ a „Four Quartets“ přeložil a poznámkami opatřil Jiří Valja.

Zčásti autobiografickými prvky prokládaný třetí román anglického spisovatele, čelného představitele tzv. "nové vlny" dělnické tvorby. Jeho hrdina, chlapec z chudých poměrů, odchází znechucen rodinnými poměry z domova, najde si místo v dolech na severu Anglie, dře i divoce užívá života achce být vždy a všude lvem, který "požírá jiné, ale sám se sežrat nedá". Nakonec jej však ovládne dívka, do níž se zamiloval.

V tragickém příběhu mladého člověka, který v touze po bohatství a vynikajícím společenském postavení se neštítí ani vraždy, autor zachytil mnoho stránek amerického života a obžaloval společnost, která byla spoluvinna na hrdinově zoufalém pokusu vymanit se ze svého postavení.

Výbor z díla amerického básníka, který chtěl lidi učit hledat a nalézat krásu i v každodenním životě a své básně, v nichž uplatňoval vzácnou schopnost zvukomalby, přednášel v nejrozmanitějším prostředí a bezprostředně tak jimi působil na široké vrstvy lidové.

Canterburské povídky náleží již více než šest set let ke světové literární klasice. Hlavním důvodem, proč jsou stále živou četbou, je skutečnost, že Geoffrey Chaucer, královský panoš, celní úředník, příležitostný diplomat a básník, nenapsal intelektuální dílo z uzavřeného dvorského prostředí, typické pro tehdejší literaturu, ale plnokrevné příběhy o životě ve všech jeho podobách; jeho povídky jsou strhujícím obrazem velké země na sklonku středověku a jejích obyvatel, urozených i neurozených, movitých i chudých, laskavých i vypočítavých, inteligentních i přihlouplých, tedy lidí se všemi jejich přednostmi a nectnostmi.

Studie anglisty Zdeňka Vančury z 50. let 20. století si klade za cíl zhodnotit (převážně) dramatické dílo George Bernarda Shawa z marxistických pozic. Autor se ptá, jak a v čem ovlivnily Shawovy filosofické názory uměleckou hodnotu jeho her, a odpovídá si z vlastního (materialistického a kolektivistického) stanoviska. Zároveň stručně načrtává spisovatelovu biografii a podrobně vykresluje obsah leckterých dramat. Proto lze knížku použít i jako úvod do četby George Bernarda Shawa.

Sonety je básnická sbírka 154 sonetů, kterou napsal William Shakespeare. Jejich tématy jsou láska, krása, politika a pomíjivost života a citů. Souběžný anglický text. 22-098-76

Povídky:Legenda o Spícím luhuRip van WinkleTlustý gentlemanAndulka DelarbrováPříšerný ženichPekelná vrataPirát KidĎábel a Tom WalkerWolfert Weber aneb Zlaté snyDobrodružství černého rybáře

V románě rozvíjí anglický autor generační problém, otázku, jaký má mít mládež vztah k hodnotám generace rodičů. Mladá, ušlechtilá a průbojná dívka se zde v citovém vztahu kmuži vyrovnává s přežitky doby na jedné straně a přitom se snaží neupadnout do tzv. "svobody" moderních ženna straně druhé, přičemž se tak ocitá ve sporu, ve kterém se kdysi ocitli její otec a matka. 24-039-71

Autor (narozený na počátku XX. století v Koreji a později žijící v USA) vzpomíná v této knize, která u nás vyšla již v době meziválečné, na dobu, kdy Korea byla ještě nezávislým císařstvím. Y. Kang zde jednak formou objektivně pojatých pamětí vypráví o svém dětství a jinošstvía o národních tradicích a duchovní kultuře a jednak formou básnického vidění navozuje obraz ztraceného domova.

K domovu pohleď, anděle (Příběh zasutého života) je autobiografický román z roku 1929 s širokým obrazem osudů jedné americké rodiny z prvních desetiletí 20. století, vykreslený s nesmírně citlivým psychologickým přístupem i vášnivým zaujetím. Edice Evropský literární klub Praha, překlad Zd. Vančura a Vlad. Vendyš. Vyšlo 6. května 1936. Vytiskla knihtiskárna Jiřího Jelena na Mělníce.

Klasická veselohra anglického autora je o dvou oxfordských studentech, Charliem a Jackem, kteří se chystají pozvat dívky svého srdce na milostnou schůzku. Tu však s ohledem na svou stydlivost i možné snadnější získání obou dívek hodlají zinscenovat jako setkání s Charlyovou tetou. Zlomyslnánáhoda spolu s dluhy, typickým to průvodcem studentských let v každé zemi a době, zaviní, že v roli Charleyovy tety vystoupí poněkud rozmazlený student Babberley.