Debinka byla toulavá kočička, ale přesto ji James Herriot občas vídal hřát se u krbu v domě paní Pickeringové, kam býval zavolán k prohlídkám jejích basetů. Jednoho zasněženého vánočního rána přišla Debinka do domu znovu - a tentokrát přinesla i svoje malé koťátko... Dojemný příběh s kouzelnou vánoční atmosférou, nádherně ilustrovaný Ruth Brownovou, jistě najde domov v srdci každého milovníka zvířat.
Román anglického veterináře, navazující na jeho knihu To by se veterináři stát nemělo, zavádí opět do světa drobných yorkshirských farmářů a zemědělců a v úsměvném nadhledu líčí vzrušující i dojemné příběhy venkovského zvěrolékaře v době, kdy se nad idylou anglického venkova stahovala mračna druhé světové války. Dotisk v roce 1997.
Gyp a Sweep byli jako štěňata nerozluční kamarádi. Po půldruhém roce se však jejich cesty rozdělily a Sweep dostal jiného pána, který z něj vycvičil skvělého ovčáckého psa. Gyp, který nebyl tak šikovný, zůstal na statku, ale na svého bratříčka a kamaráda nikdy nezapomněl. Byl veselý a hravý, ale nikdy v životě ani jedinkrát nezaštěkal. Po čase však Sweepa uviděl na soutěžní přehlídce ovčáckých psů a všem vyrazil dech…
Pokračování úsměvných příhod veterináře na drsné yorkshirské vysočině... Obsahuje druhou knihu série s názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ (angl. It Shouldn't Happen to a Vet). První díl v nakladatelství Knižní klub vyšel pod názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo, díl 1“ a obsahoval knihu „Zvěrolékař na blatech“ (angl. Od Only They Could Talk; vyšlo také pod názvem „Kéž by uměli mluvit“).... celý text
Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshir. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva. Knížka je omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař jde do boje a Zvěrolékař v povětří.... celý text
Deset veselých i dojemných povídek o kočkách, které vybral autor ze svých dříve vydaných knih.
Úsměvné příběhy yorkshirského veterináře, plné životní pohody elánu a optimismu. Obsahuje první díl série s názvem „Zvěrolékař na blatech“ (vyšlo také pod jménem „Kéž by uměli mluvit“).
Neobyčejné příběhy o poutu mezi psem a člověkem vyprávějí světoví autoři veterinář James Herriot, A. P. Terhune, autor nesmrtelné Lassie, literární velikáni jako Rudyard Kipling, Jack London, Anatole France či G. K. Chesterton a populární humoristé P. G. Wodehouse a Jerome K. Jerome. Všechny příběhy – dojemné i legrační – mají jedno společné: lásku k našim čtvernohým kamarádům, k životním průvodcům člověka, kteří nás svou bezmeznou oddaností a nezištným přátelstvím nás zušlechťují.
Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života - o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby.
Zastavili jsme před domem a celá rodina včetně dětí a psů se vyřinula na ulici. Už to věděli. Mary jim zatelefonovala, když jsem byla u plicního specialisty. Měla jsem už připravenou postel - maminčinu velkou postel s nebesy, ve které jsme se všichni narodili a odstonávali své dětské choroby. Čekal mě oheň v krbu, vůně horké, čerstvé kávy a mnoho lásky a pochopení. Asi až příliš mnoho. Propadla jsem sebelítosti. Namísto abych si přiznala, že je to vlastně velká úleva vědět, co mi chybí, a vědět, že jsem byla nemocná a ne líná a tupá, ronila jsem slzy na maminčinu modrou prošívanou deku a v duchu jsem si kreslila žaluplné scénky, jak Anka a Janka kladou květiny na můj čerstvý rov. Byla jsem ohromná fňukna bez špetky smyslu pro humor. Kašlala jsem celou noc a bavilo mě to.
