Debinka byla toulavá kočička, ale přesto ji James Herriot občas vídal hřát se u krbu v domě paní Pickeringové, kam býval zavolán k prohlídkám jejích basetů. Jednoho zasněženého vánočního rána přišla Debinka do domu znovu - a tentokrát přinesla i svoje malé koťátko... Dojemný příběh s kouzelnou vánoční atmosférou, nádherně ilustrovaný Ruth Brownovou, jistě najde domov v srdci každého milovníka zvířat.
Román anglického veterináře, navazující na jeho knihu To by se veterináři stát nemělo, zavádí opět do světa drobných yorkshirských farmářů a zemědělců a v úsměvném nadhledu líčí vzrušující i dojemné příběhy venkovského zvěrolékaře v době, kdy se nad idylou anglického venkova stahovala mračna druhé světové války.
Gyp a Sweep byli jako štěňata nerozluční kamarádi. Po půldruhém roce se však jejich cesty rozdělily a Sweep dostal jiného pána, který z něj vycvičil skvělého ovčáckého psa. Gyp, který nebyl tak šikovný, zůstal na statku, ale na svého bratříčka a kamaráda nikdy nezapomněl. Byl veselý a hravý, ale nikdy v životě ani jedinkrát nezaštěkal. Po čase však Sweepa uviděl na soutěžní přehlídce ovčáckých psů a všem vyrazil dech…
Pokračování úsměvných příhod veterináře na drsné yorkshirské vysočině... Obsahuje druhou knihu série s názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ (angl. It Shouldn't Happen to a Vet). První díl v nakladatelství Knižní klub vyšel pod názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo, díl 1“ a obsahoval knihu „Zvěrolékař na blatech“ (angl. Od Only They Could Talk; vyšlo také pod názvem „Kéž by uměli mluvit“).... celý text
Svazek dvou děl: • Zvěrolékař jde do boje • Zvěrolékař v povětří Příhody ze služby u Britského královského letectva. Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshire. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva.
... Kočky hrály v mém životě vždycky významnou roli. Prozařovaly pohodou dny mého chlapectví v Glasgow, pak čas mé veterinární praxe a jsou se mnou i teď, kdy odpočívám po skončeném pracovním údělu. Byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem zvolil dráhu veterináře. Za mých školních let kraloval světu mých zvířat nádherný irský setr Don, s nímž jsem téměř čtrnáct let putoval po skotských kopsích. Když jsem se ale z těch toulek vracel, vítaly mě mé kočky, ovíjely se mi s nahrbenými hřbety kolem nohou, předly a tiskly tlamičky do mých dlaní. V naší domácnosti nikdy nechyběly kočky a všechny měly svůj specifický šarm. Zamiloval jsem si je pro jejich vrozenou grácii, půvab a ostýchavost zdrženlivost a pro jejich hloubku oddanost a dychtil jsem po dni, kdy se o nich dokonale poučím ve veterinární škole.
Úsměvné příběhy yorkshirského veterináře, plné životní pohody elánu a optimismu. Obsahuje první díl série s názvem „Zvěrolékař na blatech“ (vyšlo také pod jménem „Kéž by uměli mluvit“).
Tato překrásně ilustrovaná knížka obsahuje deset nejoblíbenějších příběhů o psech z pera Jamese Herriota podle vlastního výběru nejslavnějšího veterináře. Všechny již byly dříve vydány v českém jazyce jako součást jeho jiných vyprávění, některé v poněkud jiné podobě. V nové, původní, rozkošné předmluvě vypráví autor o svých vlastních psech, beaglovi Samovi, teriéru Bodiem a dalších milovaných zvířatech. Z následujících okouzlujících stran živě vystupují věrohodně popsané charaktery Jocka, který se za žádných okolností nevzdává boje o svou pozici psí jedničky, Brendyho s jeho nutkáním prozkoumávat odpadkové koše a dalších výrazných psích individualit. Ve výběru však najdeme i něžné příběhy opuštěných psů, kteří získali nový domov a novou naději jako zlatý teriér Roy, i příběhy o důležitosti psů pro život osamělých stárnoucích lidí. Nevyhnutelně zde jsou i tři příběhy o pekingském psíku Tricki Woo, Herriotovu oblíbenci - jak v knihách tak ve filmu a televizi. Ilustrace Lesley Holmesové vystihují nejen charakter každého ze psů ale také dokumentují krásnou yorkshirskou krajinu, v níž James Herriot žil a v níž se jeho příběhy odehrávají.
Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života - o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby.
Samostatné vydání druhého humoristického románu americké spisovatelky o jejím onemocnění tuberkulozou, který vyšel dosud v českém překladu jen jako součást knihy Co život dal a vzal.
Betty MacDonaldová (1908-1958) napsala za svůj život čtyři úspěšné romány pro dospělé a čtyři knihy pro děti o paní Láryfáry. Ve všech vycházela ze svého života, z jehož obtíží se s humorem sobě vlastním dokázala vypsat. Její poslední román z r. 1955 líčí život s druhým manželem Donem a dvěma pubertálními dcerami, který trávili na překrásném, ale obtížně dostupném ostrově Vashon, kam se po zakoupení domu a kusu pláže přestěhovali ze Seattlu. Dnes je ze stodoly, kterou tam MacDonaldovi postavili, hotýlek, vedle něhož stále stojí slepičárna, kterou Bettin manžel krátce provozoval v návaznosti na úspěch knihy Vejce a já.
Hrůzostrašné, legrační i mravoličné vyprávění bylo kdysi určeno autorčiným kamarádům. Trocha té nostalgie ulpěla na jinak žertovném pojednání o dvou malých holčičkách, které se ocitnou v nevlídném dětském domově, ovšem nakonec díky vlastní odvaze a daru v každé situaci vidět ty lepší stránky naleznou radost a štěstí. Žertovné ilustrace stejně jako v případě Paní Láryfáry potěší nejen děti, ale všechny čtenáře, kteří si zachovali dětskou duši.
J. Herriot opět vypráví zejména o lásce, přátelství a oddanosti - k lidem i ke zvířatům. Vtipně vykresluje krušný život veterináře ve tvrdé yorkshirské krajině. Zvěrolékař už dokonale srostl s drsnou krajinou yorkshirských blat a získal si oblibu zdejších svérázných obyvatel. Oblíbili si ho však nejen lidé, ale také jeho zvířecí pacienti. V Darrowby už má zavedenou veterinární praxi a neustálé trampoty se zvířecími pacienty a někdy i s jejich lidskými majiteli už bere s laskavým humorem.
James Herriot pokračuje ve své venkovské praxi, překonal první těžké začátky, získal si oblibu, a někdy se sám sobě diví, proč setrvává na nevlídných yorkshirských blatech. Ovšem na druhé straně má už v Darrowby zavedenou praxi , a trampoty se zvířecími pacienty a často nevypočitatelným šéfem, které dovede Herriot tak kouzelně vylíčit, mu vyvažují schůzky s krásnou dívkou Helen. Herriotova knížka je vyprávěním o úspěších a omylech, životních výhrách a klopýtnutích, s nimiž se musí vyrovnat každý. A autor to dokázal s nepřekonatelným hřejivým humorem, který je nadčasový a proto získává stále nové a nové čtenáře po celém světě. (DBK)... celý text
James Herriot, pevně upnutý v bezpečnostních pásech v kokpitu leteckého trenažéru, musel vyměnit své civilní holínky a manšestrové kalhoty za boty ze skopovice a neforemnou leteckou výbavu, ale novou profesi nenalezl. Nakonec RAF musely přijmout na jeho stanovisko... Další svazek jeho pamětí zastihuje autora snícího o dni, kdy se bude moci vrátit ke své ženě Heleně a k malému synkovi, společníkovi a veterináři Siegfriedovi, věčnému studentu Tristanovi - a všem starým přátelům z Darowby - dvounohým i čtyřnohým. Herriotova knížka je vyprávěním o úspěších i omylech, o životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat
Zuzi a Koko jsou sestry a přitom i nejlepší přítelkyně. Jejich přátelství však málem vezme za své v prvním ročníku internátní školy v Laurel Crest. Když se seznámí s Puanani, milou havajskou dívkou z vedlejšího pokoje, Koko je jí úplně okouzlená. Zuzi si však o ní myslí, že jenom dělá potíže a rozbroje. Puanani chodí na vyučování bosa, učí celou školu tančit hula a jíst papaáje. Internátní škola, to jsou na jednu stranu veselé eskapády a dobrodružství, půlnoční večírky, první schůzky, zároveň jim však přináší sebepoznání a toleranci k těm, kteří se liší. Kniha navazuje na předchozí dva příběhy o Zuzi a Koko, v tomto vyprávění autorka navíc uplatnila svoji znalost Havaje a svůj obdiv k této zemi a nechává nahlédnout čtenáře do půvabů těchto ostrovů a jejich obyvatel.
Další knížka podmanivých příběhů Jamese Herriota vypráví v dvaapadesáti zastaveních nejen o čtyřnohých pacientech, ale také o jeho blízkých, o manželce Heleně, synkovi Jimmym a dcerce Rosii, oddaném pomocníku Siegfriedovi, stejně jako o mnoha dalších barvitých postavách a postavičkách z yorkshirské vrchoviny...
Herriot vypráví o tom, jak se sžíval s krásnou, ale mnohdy i tvrdou yorkshirskou přírodou a hlavně se svými zvířecími "pacienty". Je to vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. James Herriot to dokázal s nepřekonatelným, jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový - a proto si získal srdce čtenářů na celém světě.
Knížka vypráví o tom, jak jsou manželská blaženost v hnízdečku lásky v Darrowby a zázrak domácího vaření po několika měsících drsně přerušeny kvůli odchodu Jamese Herriota do války. Výcvik v RAF důkladně prověřuje jeho houževnatost - ale dobrého veterináře neudoláte. Pátý svazek pamětí Jamese Herriota ho zastihuje ve výcvikovém táboře kdesi v Anglii, přičemž uprostřed bitevní vřavy sní o lidech a zvířatech, které opustil. Herriotova knížka je vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. Autor to dokázal s jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový.
Jedna z příjemných, nenáročných knížek o soužití člověka se zvířetem.
Recounts the years of economic crises of the 30's, after the divorce from her first husband when she moved back to her family in Seattle with her two daughters.
Hamburk, rok 1963. Když se Peteru Millerovi, mladému ambicióznímu reportérovi, dostane do rukou deník se svědectvím o nelidských krutostech velitele koncentračního tábora v lotyšské Rize, zavětří šanci na senzační článek. V honbě za sólokaprem se bezhlavě pouští do riskantního pátrání na vlastní pěst. V Německu se však najde jen málokdo, kdo by měl zájem vyhledávat nebo soudit bývalé nacisty. Snaha vystopovat Roschmanna a předat ho spravedlnosti nakonec Millera zavede do samého středu mocné tajné organizace Odessa, kterou SS vytvořila proto, aby ochránila své členy, ukrývající se ve všech koutech světa...
Vy neznáte Ponga a Slečinku a jejich lidské oblíbence, pana a paní Dearlyovy? Opravdu nevíte, jaké krušné chvíle jim uchystala zlá Kruťanda z Ďáblovic? Tak pojďte honem do pohádky!
Osmdesátá léta minulého století studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem vrcholí. Agentům CIA se podaří odhalit, že ruské zemědělství utrpělo díky svému špatnému systému hospodaření a kontroly značné škody a že zemi hrozí hladomor. Američané, každoroční dodavatelé pšenice do SSSR, se tuto zprávu snaží využít ve svůj prospěch při jednání o odzbrojení. Vše probíhá podle plánu a dohoda je téměř uzavřena. Pak se však objeví na světové scéně skupina ukrajinsko-židovských emigrantů, kteří se rozhodnou odstranit nenáviděného šéfa KGB. Během několika hodin se jim podaří rozvrátit jednání a nastolit pouze dvě alternativy zničení západní Evropy, nebo třetí světová válka. Napjatou situaci se pokusí vyřešit Adam Murdo z britské tajné služby SIS, když přinese alternativu třetí ďáblovu.
Třetí výběr z nezapomenutelných povídek (Moje nejmilejší psí historky a Moje nejmilejší kočičí historky) slavného spisovatele-zvěrolékaře, obsahuje jeho nejoblíbenější vyprávění o kravách, psech, nádherných koních, kozách i opuštěných beráncích. Vypráví zde o dobách, kdy jej řinčící telefon uprostřed nehostinných nocí povolával k nemocným zvířatům. V takových okamžicích se však odhalují i pravé charaktery venkovských lidí, které Herriot dokáže mistrně přiblížit čtenáři. Text je opět doplněn brilantními ilustracemi Lesley Holmesové, které dokonale vystihují yorkshirskou krajinu a pomáhají čtenáři ještě hlouběji proniknout do atmosféry příběhů.
Stanley Bonnet se narodil v Londýně v roce 1925. V sedmnácti letech se přihlásil dobrovolně k námořnictvu, kde sloužil jako radista. Je veteránem pěti konvojů do Murmanska, byl členem posádky tórpédoborce HMS VIRAGO, který potopil neblaze proslulý bitevní křižník SCHARNHORST, a posléze se účastnil i rozhodující námořní bitvy proti Japonsku. Válka skončila a Stanley Bonnet se rozhodl, že bude o svých zážitcích vypovídat. Začal psát o moři a o válce. Hrdiny jeho částečně autobiografického románu se stali torpédoborec Ludgate, spuštěný na vodu v Rhosythských docích, a sedmnáctiletý Nick, sirotek vržený do světa zpod trosek rozbombardovaného domova na předměstí Londýna. Kniha vyšla V Anglii poprvé v roce 1979 a o čtyři roky později u nás a četná reedice ve Velké Británii i překlady do různých jazyků svědčí o tom, že se směle zařadil mezi slavná díla. Prolínání tvrdého života na palubě válečného plavidla brázdícího Severní moře i ledový oceán, a Nickova sílící láska k mladičké Pavlíně, jediné osobě, která mu na světě zbyla, jen umocňuje dramatické napětí i působivost Bonnettova literárního návratu k událostem, jež čtenáře dosud nenechávají v klidu.
Zakladatelkou rodu je chudá urozená dívka, proti své vůli provdaná za syna nevzdělaného, ale velmi bohatého chovatele ovcí z Yorkshiru. Dívka, která tajně a beznadějně miluje vévodu z Yorku, je zpočátku vyděšená a znechucená primitivním prostředím nového domova, ale s odvahou se ujme povinností hospodyně a brzy zvelebí rodinné sídlo. Stane se významnou osobností kraje, manželovi porodí deset dětí, kterým poskytne šlechtickou výchovu a syny vychová jako věrné stoupence Yorků. Po smrti manžela, kterého si krátce před jeho smrtí upřímně zamilovala, povznese rodinu mezi společenskou elitu širokého okolí.
Tato autobiografie rozhodně nezapře spřízněnost s humornými romány autorčiny sestry Betty MacDonaldové. Mary, inspirována sestřiným příkladem, si zaznamenávala své zážitky z manželství a z manželovy lékařské praxe. Na podkladě těchto zápisků pak napsala vtipnou a duchaplnou knihu. Humor a nadhled nad životními problémy, elán a schopnost vybrat si z toho, co každý den přináší, to dobré, jsou hlavními poznávacími znaky této knihy, stejně jako rodiny Bardových.
Stejné IBSN jako vydání z roku 1995, jiná obálka, měkké, brožované vydání.
Humorné vyprávění Betty MacDonald, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova.
Hodně smíchu a pár slz: vzpomínky na Betty MacDonaldovou. Po beznadějně rozebraném prvním vydání se vrací vzpomínání na nezapomenutelnou a všemi milovanou dámu a její povedenou rodinu. Laskavost, moudrost, vtip, který pomůže překonat překážky a nástrahy, nekonvenční přístup k životu a hlavně nezdolná chuť do života – tak by dal charakterizovat životní příběh autorky bestselleru Vejce a já, Betty MacDonaldové. Vzpomínky na společné zážitky, tak jak je zachytila její spolužačka a celoživotní přítelkyně, nepřinášejí ucelený životopis slavné spisovatelky. O to více nám však přibližují lidskou bytost z masa a kostí, jejíž vzácný dar přenést se přes životní trable s úsměvem, humorem a nadhledem nám všem tolik imponuje.
Úsměvný román Čtyřicítka – no a co? navazuje na její román Slasti a strasti života s doktorem. Zde se s Mary setkáváme už jako s matkou tří neposedných a vynalézavých holčiček a manželkou věčně zaměstnaného lékaře. A co víc, najednou je jí čtyřicet a má pocit, že má právo a všechny důvody k sebelítosti, chuť zavrtat se do postele a nejméně dvacet let nevylézt. Vždyť mládí je to tam a před sebou vidí jen životní pustinu. Každodenní úprk od jedné povinnosti ke druhé však rozhoduje za ni, a tak se nakonec Mary nad svou depresí zvítězí. V tomto poklidném, vpravdě rodinném románu není nouze o nejrůznější vtipné situace, které dávají nahlédnout i do dalších zajímavých osudů. Je to vyprávění o životě docela obyčejném, a přesto výjimečném tím, že se autorka přes všechny trable dokáže přenést s humorem.
Čokoládou lze obalit oříšek, kandované ovoce nebo fondán, jestliže se ovšem přidá jed, má kroužek detektivů-amatérů práci na několik večerů. Klasický román se znamenitě charakterizovanými postavami, lidskými vztahy i reakcemi a prostoupený navíc typickým britským humorem.
Román Poslední láska patří do okruhu velmi oblíbených konfrontací britského a amerického způsobu života - vzpomeňme například na Hostující profesory od Davida Lodge. Také tento román se odehrává v akademickém prostředí a jejími protagonisty jsou universitní učitelé. V milostném příběhu stárnoucí neprovdané americké profesorky, která se na studijním pobytu v Londýně zamiluje do amerického „prosťáčka”, a v paralelně se odvíjející milostné historii jejího mladšího kolegy, jenž propadne kouzlu náladové anglické herečky, provádí Alison Lurie důkladné srovnání dvou anglosaských kultur a zároveň ještě důkladnější exkurszi do „hlubin” lidských duší, jež - nazírány z mnoha úhlů a rozmanitých pohledů - postupně odkrývají svou složitost a křehkost.... celý text
Kdo poznal Ponga a Slečinku v pohádkovém dobrodružství Sto a jeden dalmatinec, ví, že většina i těch nejobyčejnějších psů je neobyčejná. Nejenže milují lidi a jsou jim bezmezně oddáni, ale nechybí jim ani odvaha spoji se proti nepřízni osudu a seprat se s ním. V lidském světě se totiž psi nepohybují jen mezi samými Dearlyovými, kteří mimochodem na různé Kruťandy z Ďáblovic také nestačí ...
Kultivovaný detektivní příběh odehrávající se během plavby zaoceánským parníkem. Detektiv doktor Fell pomáhá kapitánu Whistlerovi s řešením případu, který se stal na jeho luxusní lodi plující z New Yorku do Southamptonu. Během plavby je přepaden synovec člena americké vlády a je mu odcizena část amatérského filmu, který natočil a na kterém je zachycen jeho strýc v kompromitující situaci. Zveřejnění filmu by mělo pro strýcovu kariéru nedozírné následky. Dále se lordu Sturtonovi ztratí vzácný šperk „smaragdový slon“ a je zavražděna lordova asistentka. Poté, co doktor Fell zjistí, že s lordovou identitou není vše v pořádku, odhalí pachatele a dovede případ ke zdárnému konci.
Vzpomínky na Betty MacDonaldovou a její rodinu
Ulrika, pětadvacetiletá dívka, se dostane do rodiny bohatého starožitníka, který krutě vládne své rodině. Při požáru vídeňského divadla zachrání jeho dceru Josefinu a vetře se do jeho přízně. Převrátí život rodiny naruby, podmaní si starého, podivínského a lakomého starožitníka, svede jeho syna, manipuluje všemi pasivními členy rodiny a nakonec se zmocní rodinného majetku. Ulrika všechny své činy zaměřuje na jediné a to je získání peněz.Teprve na konci života Ulrika poznává, že opravdovou lásku si za peníze koupit nemůže.
