Debinka byla toulavá kočička, ale přesto ji James Herriot občas vídal hřát se u krbu v domě paní Pickeringové, kam býval zavolán k prohlídkám jejích basetů. Jednoho zasněženého vánočního rána přišla Debinka do domu znovu - a tentokrát přinesla i svoje malé koťátko... Dojemný příběh s kouzelnou vánoční atmosférou, nádherně ilustrovaný Ruth Brownovou, jistě najde domov v srdci každého milovníka zvířat.
Třetí výběr z nezapomenutelných povídek (Moje nejmilejší psí historky a Moje nejmilejší kočičí historky) slavného spisovatele-zvěrolékaře, obsahuje jeho nejoblíbenější vyprávění o kravách, psech, nádherných koních, kozách i opuštěných beráncích. Vypráví zde o dobách, kdy jej řinčící telefon uprostřed nehostinných nocí povolával k nemocným zvířatům. V takových okamžicích se však odhalují i pravé charaktery venkovských lidí, které Herriot dokáže mistrně přiblížit čtenáři. Text je opět doplněn brilantními ilustracemi Lesley Holmesové, které dokonale vystihují yorkshirskou krajinu a pomáhají čtenáři ještě hlouběji proniknout do atmosféry příběhů.
Hodně smíchu a pár slz: vzpomínky na Betty MacDonaldovou. Po beznadějně rozebraném prvním vydání se vrací vzpomínání na nezapomenutelnou a všemi milovanou dámu a její povedenou rodinu. Laskavost, moudrost, vtip, který pomůže překonat překážky a nástrahy, nekonvenční přístup k životu a hlavně nezdolná chuť do života – tak by dal charakterizovat životní příběh autorky bestselleru Vejce a já, Betty MacDonaldové. Vzpomínky na společné zážitky, tak jak je zachytila její spolužačka a celoživotní přítelkyně, nepřinášejí ucelený životopis slavné spisovatelky. O to více nám však přibližují lidskou bytost z masa a kostí, jejíž vzácný dar přenést se přes životní trable s úsměvem, humorem a nadhledem nám všem tolik imponuje.
Zastavili jsme před domem a celá rodina včetně dětí a psů se vyřinula na ulici. Už to věděli. Mary jim zatelefonovala, když jsem byla u plicního specialisty. Měla jsem už připravenou postel - maminčinu velkou postel s nebesy, ve které jsme se všichni narodili a odstonávali své dětské choroby. Čekal mě oheň v krbu, vůně horké, čerstvé kávy a mnoho lásky a pochopení. Asi až příliš mnoho. Propadla jsem sebelítosti. Namísto abych si přiznala, že je to vlastně velká úleva vědět, co mi chybí, a vědět, že jsem byla nemocná a ne líná a tupá, ronila jsem slzy na maminčinu modrou prošívanou deku a v duchu jsem si kreslila žaluplné scénky, jak Anka a Janka kladou květiny na můj čerstvý rov. Byla jsem ohromná fňukna bez špetky smyslu pro humor. Kašlala jsem celou noc a bavilo mě to.
Betty MacDonaldová (1908-1958) napsala za svůj život čtyři úspěšné romány pro dospělé a čtyři knihy pro děti o paní Láryfáry. Ve všech vycházela ze svého života, z jehož obtíží se s humorem sobě vlastním dokázala vypsat. Její poslední román z r. 1955 líčí život s druhým manželem Donem a dvěma pubertálními dcerami, který trávili na překrásném, ale obtížně dostupném ostrově Vashon, kam se po zakoupení domu a kusu pláže přestěhovali ze Seattlu. Dnes je ze stodoly, kterou tam MacDonaldovi postavili, hotýlek, vedle něhož stále stojí slepičárna, kterou Bettin manžel krátce provozoval v návaznosti na úspěch knihy Vejce a já.
Pokračování románu Vejce a já líčí svízelná léta ekonomické krize 30. let, dobu, kdy se po rozvodu se svým prvním mužem s oběma dcerami nastěhovala zpět ke své rodině do Seattlu. Opět s neúnavným a tolik povzbuzujícím humorem popisuje řadu všelijakých zaměstnání, kterými musela projít, aby se protloukla, což vystihuje název knihy. Vzpomíná na to, že nejlepší na celé krizi bylo to, že se jejich rodina zase dala dohromady. Humorně líčený přístup autorky k neradostným překážkám v životě našel v poválečném světě velkou odezvu, mluvil z duše mnoha jiným.
James Herriot, pevně upnutý v bezpečnostních pásech v kokpitu leteckého trenažéru, musel vyměnit své civilní holínky a manšestrové kalhoty za boty ze skopovice a neforemnou leteckou výbavu, ale novou profesi nenalezl. Nakonec RAF musely přijmout na jeho stanovisko... Další svazek jeho pamětí zastihuje autora snícího o dni, kdy se bude moci vrátit ke své ženě Heleně a k malému synkovi, společníkovi a veterináři Siegfriedovi, věčnému studentu Tristanovi - a všem starým přátelům z Darowby - dvounohým i čtyřnohým. Herriotova knížka je vyprávěním o úspěších i omylech, o životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat
Zuzi a Koko jsou sestry a přitom i nejlepší přítelkyně. Jejich přátelství však málem vezme za své v prvním ročníku internátní školy v Laurel Crest. Když se seznámí s Puanani, milou havajskou dívkou z vedlejšího pokoje, Koko je jí úplně okouzlená. Zuzi si však o ní myslí, že jenom dělá potíže a rozbroje. Puanani chodí na vyučování bosa, učí celou školu tančit hula a jíst papaáje. Internátní škola, to jsou na jednu stranu veselé eskapády a dobrodružství, půlnoční večírky, první schůzky, zároveň jim však přináší sebepoznání a toleranci k těm, kteří se liší. Kniha navazuje na předchozí dva příběhy o Zuzi a Koko, v tomto vyprávění autorka navíc uplatnila svoji znalost Havaje a svůj obdiv k této zemi a nechává nahlédnout čtenáře do půvabů těchto ostrovů a jejich obyvatel.
Kultivovaný detektivní příběh odehrávající se během plavby zaoceánským parníkem. Detektiv doktor Fell pomáhá kapitánu Whistlerovi s řešením případu, který se stal na jeho luxusní lodi plující z New Yorku do Southamptonu. Během plavby je přepaden synovec člena americké vlády a je mu odcizena část amatérského filmu, který natočil a na kterém je zachycen jeho strýc v kompromitující situaci. Zveřejnění filmu by mělo pro strýcovu kariéru nedozírné následky. Dále se lordu Sturtonovi ztratí vzácný šperk „smaragdový slon“ a je zavražděna lordova asistentka. Poté, co doktor Fell zjistí, že s lordovou identitou není vše v pořádku, odhalí pachatele a dovede případ ke zdárnému konci.
James Herriot opět vypráví zejména o lásce, přátelství a oddanosti - k lidem i ke zvířatům. Vtipně vykresluje krušný život veterináře ve tvrdé yorkshirské krajině. Zvěrolékař už dokonale srostl s drsnou krajinou yorkshirských blat a získal si oblibu zdejších svérázných obyvatel. Oblíbili si ho však nejen lidé, ale také jeho zvířecí pacienti. V Darrowby už má zavedenou veterinární praxi a neustálé trampoty se zvířecími pacienty a někdy i s jejich lidskými majiteli už bere s laskavým humorem. Herriotova knížka je vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. Autor to dokázal s nepřekonatelným, jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový - a proto si získal srdce čtenářů na celém světě.
Pátý svazek pamětí zastihuje Herriota ve výcvikovém táboře kdesi v Anglii, přičemž uprostřed bitevní vřavy sní o lidech a zvířatech, která opustil. Vydavatel: Baronet - Praha
Hrůzostrašné, legrační i mravoličné vyprávění bylo kdysi určeno autorčiným kamarádům. Trocha té nostalgie ulpěla na jinak žertovném pojednání o dvou malých holčičkách, které se ocitnou v nevlídném dětském domově, ovšem nakonec díky vlastní odvaze a daru v každé situaci vidět ty lepší stránky naleznou radost a štěstí. Žertovné ilustrace stejně jako v případě Paní Láryfáry potěší nejen děti, ale všechny čtenáře, kteří si zachovali dětskou duši.
Tato autobiografie rozhodně nezapře spřízněnost s humornými romány autorčiny sestry Betty MacDonaldové. Mary, inspirována sestřiným příkladem, si zaznamenávala své zážitky z manželství a z manželovy lékařské praxe. Na podkladě těchto zápisků pak napsala vtipnou a duchaplnou knihu. Humor a nadhled nad životními problémy, elán a schopnost vybrat si z toho, co každý den přináší, to dobré, jsou hlavními poznávacími znaky této knihy, stejně jako rodiny Bardových. V kize uvedeno chybné ISBN 978-80-904302-4
Knížka známého anglického veterináře vypráví o lásce, přátelství a pochopení k lidem, zvířatům i přírodě. Tento soubor příběhů je znám také pod názvem To by se zvěrolékaři stát nemělo.
Vzpomínky na Betty MacDonaldovou a její rodinu
Úsměvný román Čtyřicítka – no a co? navazuje na její román Slasti a strasti života s doktorem. Zde se s Mary setkáváme už jako s matkou tří neposedných a vynalézavých holčiček a manželkou věčně zaměstnaného lékaře. A co víc, najednou je jí čtyřicet a má pocit, že má právo a všechny důvody k sebelítosti, chuť zavrtat se do postele a nejméně dvacet let nevylézt. Vždyť mládí je to tam a před sebou vidí jen životní pustinu. Každodenní úprk od jedné povinnosti ke druhé však rozhoduje za ni, a tak se nakonec Mary nad svou depresí zvítězí. V tomto poklidném, vpravdě rodinném románu není nouze o nejrůznější vtipné situace, které dávají nahlédnout i do dalších zajímavých osudů. Je to vyprávění o životě docela obyčejném, a přesto výjimečném tím, že se autorka přes všechny trable dokáže přenést s humorem.
Zakladatelkou rodu je chudá urozená dívka, proti své vůli provdaná za syna nevzdělaného, ale velmi bohatého chovatele ovcí z Yorkshiru. Dívka, která tajně a beznadějně miluje vévodu z Yorku, je zpočátku vyděšená a znechucená primitivním prostředím nového domova, ale s odvahou se ujme povinností hospodyně a brzy zvelebí rodinné sídlo. Stane se významnou osobností kraje, manželovi porodí deset dětí, kterým poskytne šlechtickou výchovu a syny vychová jako věrné stoupence Yorků. Po smrti manžela, kterého si krátce před jeho smrtí upřímně zamilovala, povznese rodinu mezi společenskou elitu širokého okolí.
Osmdesátá léta minulého století studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem vrcholí. Agentům CIA se podaří odhalit, že ruské zemědělství utrpělo díky svému špatnému systému hospodaření a kontroly značné škody a že zemi hrozí hladomor. Američané, každoroční dodavatelé pšenice do SSSR, se tuto zprávu snaží využít ve svůj prospěch při jednání o odzbrojení. Vše probíhá podle plánu a dohoda je téměř uzavřena. Pak se však objeví na světové scéně skupina ukrajinsko-židovských emigrantů, kteří se rozhodnou odstranit nenáviděného šéfa KGB. Během několika hodin se jim podaří rozvrátit jednání a nastolit pouze dvě alternativy zničení západní Evropy, nebo třetí světová válka. Napjatou situaci se pokusí vyřešit Adam Murdo z britské tajné služby SIS, když přinese alternativu třetí ďáblovu.
Gyp a Sweep byli jako štěňata nerozluční kamarádi. Po půldruhém roce se však jejich cesty rozdělily a Sweep dostal jiného pána, který z něj vycvičil skvělého ovčáckého psa. Gyp, který nebyl tak šikovný, zůstal na statku, ale na svého bratříčka a kamaráda nikdy nezapomněl. Byl veselý a hravý, ale nikdy v životě ani jedinkrát nezaštěkal. Po čase však Sweepa uviděl na soutěžní přehlídce ovčáckých psů a všem vyrazil dech…
Jedna z příjemných, nenáročných knížek o soužití člověka se zvířetem.
Další knížka podmanivých příběhů Jamese Herriota vypráví v dvaapadesáti zastaveních nejen o čtyřnohých pacientech, ale také o jeho blízkých, o manželce Heleně, synkovi Jimmym a dcerce Rosii, oddaném pomocníku Siegfriedovi, stejně jako o mnoha dalších barvitých postavách a postavičkáchz yorkshirské vrchoviny...
Tato překrásně ilustrovaná knížka obsahuje deset nejoblíbenějších příběhů o psech z pera Jamese Herriota podle vlastního výběru nejslavnějšího veterináře. Všechny již byly dříve vydány v českém jazyce jako součást jeho jiných vyprávění, některé v poněkud jiné podobě. V nové, původní, rozkošné předmluvě vypráví autor o svých vlastních psech, beaglovi Samovi, teriéru Bodiem a dalších milovaných zvířatech. Z následujících okouzlujících stran živě vystupují věrohodně popsané charaktery Jocka, který se za žádných okolností nevzdává boje o svou pozici psí jedničky, Brendyho s jeho nutkáním prozkoumávat odpadkové koše a dalších výrazných psích individualit. Ve výběru však najdeme i něžné příběhy opuštěných psů, kteří získali nový domov a novou naději jako zlatý teriér Roy, i příběhy o důležitosti psů pro život osamělých stárnoucích lidí. Nevyhnutelně zde jsou i tři příběhy o pekingském psíku Tricki Woo, Herriotovu oblíbenci - jak v knihách tak ve filmu a televizi. Ilustrace Lesley Holmesové vystihují nejen charakter každého ze psů ale také dokumentují krásnou yorkshirskou krajinu, v níž James Herriot žil a v níž se jeho příběhy odehrávají.
Deset veselých i dojemných povídek o kočkách, které vybral autor ze svých dříve vydaných knih.
Vy neznáte Ponga a Slečinku a jejich lidské oblíbence, pana a paní Dearlyovy? Opravdu nevíte, jaké krušné chvíle jim uchystala zlá Kruťanda z Ďáblovic? Tak pojďte honem do pohádky!
Kdo poznal Ponga a Slečinku v pohádkovém dobrodružství Sto a jeden dalmatinec, ví, že většina i těch nejobyčejnějších psů je neobyčejná. Nejenže milují lidi a jsou jim bezmezně oddáni, ale nechybí jim ani odvaha spoji se proti nepřízni osudu a seprat se s ním. V lidském světě se totiž psi nepohybují jen mezi samými Dearlyovými, kteří mimochodem na různé Kruťandy z Ďáblovic také nestačí ...
Pokračování úsměvných příhod veterináře na drsné yorkshirské vysočině... Obsahuje druhou knihu série s názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ (angl. It Shouldn't Happen to a Vet). První díl v nakladatelství Knižní klub vyšel pod názvem „To by se zvěrolékaři stát nemělo, díl 1“ a obsahoval knihu „Zvěrolékař na blatech“ (angl. Od Only They Could Talk; vyšlo také pod názvem „Kéž by uměli mluvit“)....
Úsměvné příběhy yorkshirského veterináře, plné životní pohody elánu a optimismu. Obsahuje první díl série s názvem „Zvěrolékař na blatech“ (vyšlo také pod jménem „Kéž by uměli mluvit“).
Hamburk, rok 1963. Když se Peteru Millerovi, mladému ambicióznímu reportérovi, dostane do rukou deník se svědectvím o nelidských krutostech velitele koncentračního tábora v lotyšské Rize, zavětří šanci na senzační článek. V honbě za sólokaprem se bezhlavě pouští do riskantního pátrání na vlastní pěst. V Německu se však najde jen málokdo, kdo by měl zájem vyhledávat nebo soudit bývalé nacisty. Snaha vystopovat Roschmanna a předat ho spravedlnosti nakonec Millera zavede do samého středu mocné tajné organizace Odessa, kterou SS vytvořila proto, aby ochránila své členy, ukrývající se ve všech koutech světa......
Čokoládou lze obalit oříšek, kandované ovoce nebo fondán, jestliže se ovšem přidá jed, má kroužek detektivů-amatérů práci na několik večerů. Klasický román se znamenitě charakterizovanými postavami, lidskými vztahy i reakcemi a prostoupený navíc typickým britským humorem.
Tato knížka je vydání dvou oblíbených knih Jamese Herriota: Kéž by uměli mluvit (If Only They Could Talk) a To by se zvěrolékaři stát nemělo (It Shouldn’t Happen to a Vet). Zvěrolékařovy příběhy se dají číst vždy zas a znovu, dýchají člověčenstvím a láskou k neopakovatelnosti života, přijímaného a žitého statečně a s úsměvem. „Jestliže se rozhodnete stát se veterinářem, nebudete nikdy bohatí, ale povedete život nekonečně zajímavý a pestrý,“ vyslechl kdysi za studií budoucí autor těchto čtenářsky vděčných vyprávění z celoživotní praxe na anglickém venkově. Šňůra perliček, kterou zatím navlékl, mistrných žánrových obrázků zvířat a lidí kolem nich, tvoří „dlouhý příběh složený z drobných triumfů i pohrom“, jež ho kdy potkaly. Z každé epizody přitom vycítíte Herriotův oddaný a něžný vztah k němým pacientům, vlídnost vůči jejich majitelům, lásku ke kraji, s nímž se bytostně sžil, a ironicky humorný nadhled nad schválnostmi života a lidskými povahovými nedostatky. V tomto úvodním z volně na sebe navazujících svazků se autor představí coby čerstvý absolvent veteriny, který si teprve vydobývá ostruhy a postupně si u opatrných, málo důvěřivých farmářů získává respekt. Seznámí nás také se svým prvním zaměstnavatelem a pozdějším společníkem Siegfriedem Farnonem, s jeho poněkud fanfaronským, ale neméně sympatickým bratrem Tristanem, s nezapomenutelným Skeldale House v Darrowby i se svou budoucí ženou Helenou Aldersovou.
Yorkshire je krajina s drsným podnebím a není zde místo pro změkčilce, tudíž mladý zvěrolékař byl nucen mnohokrát zalehnout pod telící se krávu okolo čtvrté hodiny ranní bez snídaně a pouze v lehké košili... Omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu.
Svazek dvou děl: • Zvěrolékař jde do boje • Zvěrolékař v povětří Příhody ze služby u Britského královského letectva. Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshire. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva.
Román Poslední láska patří do okruhu velmi oblíbených konfrontací britského a amerického způsobu života - vzpomeňme například na Hostující profesory od Davida Lodge. Také tento román se odehrává v akademickém prostředí a jejími protagonisty jsou universitní učitelé. V milostném příběhu stárnoucí neprovdané americké profesorky, která se na studijním pobytu v Londýně zamiluje do amerického „prosťáčka”, a v paralelně se odvíjející milostné historii jejího mladšího kolegy, jenž propadne kouzlu náladové anglické herečky, provádí Alison Lurie důkladné srovnání dvou anglosaských kultur a zároveň ještě důkladnější exkurszi do „hlubin” lidských duší, jež - nazírány z mnoha úhlů a rozmanitých pohledů - postupně odkrývají svou složitost a křehkost....
Stanley Bonnet se narodil v Londýně v roce 1925. V sedmnácti letech se přihlásil dobrovolně k námořnictvu, kde sloužil jako radista. Je veteránem pěti konvojů do Murmanska, byl členem posádky tórpédoborce HMS VIRAGO, který potopil neblaze proslulý bitevní křižník SCHARNHORST, a posléze se účastnil i rozhodující námořní bitvy proti Japonsku. Válka skončila a Stanley Bonnet se rozhodl, že bude o svých zážitcích vypovídat. Začal psát o moři a o válce. Hrdiny jeho částečně autobiografického románu se stali torpédoborec Ludgate, spuštěný na vodu v Rhosythských docích, a sedmnáctiletý Nick, sirotek vržený do světa zpod trosek rozbombardovaného domova na předměstí Londýna. Kniha vyšla V Anglii poprvé v roce 1979 a o čtyři roky později u nás a četná reedice ve Velké Británii i překlady do různých jazyků svědčí o tom, že se směle zařadil mezi slavná díla. Prolínání tvrdého života na palubě válečného plavidla brázdícího Severní moře i ledový oceán, a Nickova sílící láska k mladičké Pavlíně, jediné osobě, která mu na světě zbyla, jen umocňuje dramatické napětí i působivost Bonnettova literárního návratu k událostem, jež čtenáře dosud nenechávají v klidu.
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.
Ulrika, pětadvacetiletá dívka, se dostane do rodiny bohatého starožitníka, který krutě vládne své rodině. Při požáru vídeňského divadla zachrání jeho dceru Josefinu a vetře se do jeho přízně. Převrátí život rodiny naruby, podmaní si starého, podivínského a lakomého starožitníka, svede jeho syna, manipuluje všemi pasivními členy rodiny a nakonec se zmocní rodinného majetku. Ulrika všechny své činy zaměřuje na jediné a to je získání peněz.Teprve na konci života Ulrika poznává, že opravdovou lásku si za peníze koupit nemůže.
Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života - o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby.
Crownovi jsou obyčejná americká rodina, která žije poklidným a obvyklým způsobem. Až do osudného léta, které změní všem jejím členům život. Lucy odjede se svým synem Tonym, který se vzpamatovává z těžkého revmatického onemocnění, na prázdniny k jezeru. Aby se Tony vrátil snadněji do běžného života, najmou pro něj rodiče společníka, vysokoškoláka Jeffa… A drama začíná, pak už nic není jako dřív. Lucy Crownová je jeden z nejpopulárnějších amerických románů poválečného období. Oživuje zajímavým způsobem starý oidipovský motiv v podmínkách moderní společnosti. Shaw je mistr dialogu a skvělý vypravěč, takže jde o dílo jak myšlenkově, tak formálně poutavé a atraktivní.
