Lubomír Emil Havlík

Lubomír Emil Vilém Havlík – historik, medievalista, vědecký pracovník, doc., PhDr., DrSc.

Narodil se ve Znojmě dne 30. srpna 1925. Jeho otec Emil Felix byl správcem na Louckém klášteře.

Obecnou školu vychodil ve Znojmě, stejně tak gymnázium. Zásluhou ředitele gymnázia dr. Karla Polesného si oblíbil dějiny. Střední školu byl donucen z důvodu okupace dokončit v Kroměříži. Teprve po skončení 2. světové války se mohl zapsat na vysokou školu. Studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor filozofie a angličtina. Navštěvoval též přednášky z prehistorie a historie. Studium filozofie a angličtiny úspěšně ukončil v letech 1949-1950. Studium historie a prehistorie vystudoval při zaměstnání a úspěšně ho ukončil v roce 1952. Na doktorát se připravoval u profesora Rudolfa Holinky. Jeho první velká práce se týkala dějin podunajských Slovanů. Za vedení archeologa Viléma Hrubého se též účastnil vykopávek v Uherském Hradišti.

V roce 1950 se vrátil do Znojma, kde působil jako profesor na gymnáziu, poté na měšťanské škole a nakonec s ním byl, z politických důvodů pro ztrátu důvěry ukončen pracovní poměr.

V letech 1953–1956 působil jako vedoucí knihovny Umělecko-průmyslového muzea v Brně.

Po smrti profesora Rudolfa Holinky našel mladý Havlík zastání v profesoru Josefu Macůrkovi a akademikovi Janu Eisnerovi, kteří mu nabídli vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd.

Zabýval se dějinami česko-polských a česko-jugoslávských vztahů. Napsal první česky psané dějiny Byzance, podílel se na dějinách Ruska, Jugoslávie, Maďarska, Gruzie, Arménie a Střední Asie. napsal 350 velkých a nespočet malých studií.

Jako hlavní editor vydal v letech 1965–1977 pět svazků Pramenů dějin Velké Moravy.

Od roku 1965 pracoval ve Slovanském ústavu v Brně. Od roku 1963 nepravidelně přednášel na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity o Velké Moravě. Od 70. let tam pracoval jako externí učitel.

Od roku 1973 byl členem Komise pro studium slovanských kultur středověku. V roce 1986 byl zvolen za člena Společenství evropských historiků v Římě a v roce 1996 navrhla Českomoravská společnost přátel historické vlastivědy v Praze, aby byl jmenován jejím čestným členem. V době od 30. listopadu 1996 do své smrti 5. března 2000 byl mistrem Společenství Moravských rytířů svatého Rostislava a Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana.

Zemřel 5. března 2000, tři dny po srdečním záchvatu při přednášce Musejní a vlastivědné společnosti v Brně.

DÍLA: Lubomír Havlík je spoluautorem mnoha knih, napsal desítky studií a referátů do mezinárodních sborníků a kongresových publikací, stejný počet vědeckých studií a úvah uveřejňovaných v odborných časopisech u nás, v Rakousku, Polsku, Rusku, Německu, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.

V roce 1990 se podílel na natáčení filmu Moravská země. Film sv. Cyril a Metoděj byl za jeho účasti natočen Českou televizí pro Řecko v několika jazykových mutacích.

Z jeho díla:

• Počátky historického Znojemska (Vlastivědný věstník moravský 7, 1952)
• Znojmo : z minulosti města a jeho památek (Brno, 1956)
• Znojmo v době knížecí (In: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě, Znojmo 1990)
• Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje (Brno, 1999)
• O vzniku moravského státu (Vlastivědný věstník moravský 9, 1954)
• Velká Morava a středoevropští Slované (Praha, 1964)
• Morava v 9. a 10. století
• Kronika o Velké Moravě (Brno, 1987, 1992)
• Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů (Brno, 1994)
• Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů (In: Moravský historický sborník, Brno 1995)
• Moravské letopisy : dějiny Moravy v datech (Brno, 1993)
• Geneze feudální společnosti a státu ve slovanském prostředí (Praha, 1987)
• Slovanské státní útvary raného středověku (Praha, 1987)
• Přehledné dějiny Byzance (Brno, 1971, 1979)
• Dějiny středověké Gruzie (Brno, 1980)
• Magnae Moraviae Fontes Historici (Brno, 1966-1977)
• a další...