Čeština tisíciletá. Zrod slovanského jazykového prostředí uprostřed Evropy

Více o knize

Právě před tisíci lety se jako první slovanský jazyk zrodila čeština Během necelého století, v čase knížat Václava, Boleslava I. a Boleslava II., vytvořila nové jazykové prostředí, v němž žijeme až podnes. Čeština se stala epicentrem řady jazykových změn, které se šířily střední a středojižní Evropou od Baltu až po Jadran a Balkán (tedy v kruhu o průměru větším než 1000 kilometrů) a které vedly k odlišení slovanských jazyků na tomto území, jež bylo tehdy slovanské, tj. včetně dnešního severovýchodního Německa, Rakouska a Maďarska. Rozpad do jednotlivých jazyků je tradičně popisován jako proces „velkého třesku“, v němž se ono společné území rozdělilo na skupinu západní, východní a jižní. Monografie je zásadním dílem pražského funkčního strukturalismu. Je to četba při vší erudici napínavá a v soudobých evropských poměrech zároveň vysoce aktuální: jsme mluvčími jazyka, který má tisíciletou kontinuitu a který ve své minulosti již mnohokrát přispěl k vývoji Evropy.