Niet divu že toto dielo slúžilo ako predlho pre Orwella. Dielo bolo vo svojej dobe považované za fikciu budúcnosti,dnes sa to až desivo blíži realite.
Více o knize
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.
Nákup knihy
My, Jevgenij Zamjatin
- Jazyk
- Rok vydání
- 1990
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
- Titul
- My
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jevgenij Zamjatin
- Vydavatel
- Odeon
- Rok vydání
- 1990
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 239
- ISBN10
- 8020701168
- ISBN13
- 9788020701169
- Série
- Štítky
- Beletrie, Sci-Fi, Klasika, Rusko, Dárky pro muže, Dystopie, Zfilmováno, Ruská literatura, Satira, Svoboda, Utopie, Diktatura, Totalita, Humorné Sci-Fi, Totalitní stát, Fiktivní deníky
- První vydání
- 1920
- Původní název
- Мы (My)
- Hodnocení
- 3,9 z 5
- Anotace
- Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.

















