Život Ježíšův
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
Nový překlad životopisu Ježíše Krista, který patří ke zlatému fondu světové literatury 20. století. Díla francouzského spisovatele a nositele Nobelovy ceny Françoise Mauriaca (1885–1970) čtenáři dodnes vyhledávají pro jeho schopnost popsat nejjemnější hnutí lidské duše, v níž spolu zápasí síly dobra a zla. „Přestože autor zpodobil Krista příliš podle svého, dobře ví, že jeho kniha šťastně znepokojila uspaná svědomí. Když máme co do činění s tímto světem, za který Kristus odepřel se modlit, pociťujeme takový stud, když o Něm mluvíme, že se musíme v myšlenkách zastavit před touto prověřenou moudrostí: vše se děje, jako by každý křesťan měl předem stanovený podíl na Otcově poli, který má být zorán a oset. Selžeme-li, podstatná část našeho úkolu se přesto naplní skrze nás a proti naší vůli. Milost nás totiž přesto použije k dosažení cíle, který nás přesahuje: jako by autor dramatu napovídal špatnému herci slova role, kterou herec hraje jen rty a nerad; jako by se autor nakonec, aniž by si toho diváci všimli, sám postavil na jeho místo. Dosažený úspěch zdaleka není takový, jaký by byl, kdyby byl herec neselhal, ale koneckonců se to dotkne těch srdcí, jichž se to mělo dotknout.“
Nákup knihy
Život Ježíšův, François Mauriac, Otto Albert Tichý, Miloš Krejza
- Jazyk
- Rok vydání
- 1937
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Život Ježíšův
- Jazyk
- česky
- Autoři
- François Mauriac, Otto Albert Tichý, Miloš Krejza
- Vydavatel
- Vyšehrad
- Rok vydání
- 1937
- Vazba
- pevná s přebalem
- Kategorie
- Náboženství
- Anotace
- Nový překlad životopisu Ježíše Krista, který patří ke zlatému fondu světové literatury 20. století. Díla francouzského spisovatele a nositele Nobelovy ceny Françoise Mauriaca (1885–1970) čtenáři dodnes vyhledávají pro jeho schopnost popsat nejjemnější hnutí lidské duše, v níž spolu zápasí síly dobra a zla. „Přestože autor zpodobil Krista příliš podle svého, dobře ví, že jeho kniha šťastně znepokojila uspaná svědomí. Když máme co do činění s tímto světem, za který Kristus odepřel se modlit, pociťujeme takový stud, když o Něm mluvíme, že se musíme v myšlenkách zastavit před touto prověřenou moudrostí: vše se děje, jako by každý křesťan měl předem stanovený podíl na Otcově poli, který má být zorán a oset. Selžeme-li, podstatná část našeho úkolu se přesto naplní skrze nás a proti naší vůli. Milost nás totiž přesto použije k dosažení cíle, který nás přesahuje: jako by autor dramatu napovídal špatnému herci slova role, kterou herec hraje jen rty a nerad; jako by se autor nakonec, aniž by si toho diváci všimli, sám postavil na jeho místo. Dosažený úspěch zdaleka není takový, jaký by byl, kdyby byl herec neselhal, ale koneckonců se to dotkne těch srdcí, jichž se to mělo dotknout.“