Více o knize
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.
Nákup knihy
Reprezentace české středověké šlechty, Robert Šimůnek
- Jazyk
- Rok vydání
- 2013
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Reprezentace české středověké šlechty
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Robert Šimůnek
- Vydavatel
- Argo
- Vydavatel
- 2013
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8025710041
- ISBN13
- 9788025710043
- Kategorie
- Dějiny / Historie
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.