Boží hody. Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě

Podtitul: Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě Historie a tradice židovské kuchyně. Kulturní a náboženské zvyky dodržované při výběru, přípravě a konzumaci pokrmů. Význam jídla v židovské víře, symbolika židovských svátků a pokrmů, které k nim neodmyslitelně patří. Příspěvek ke kulturním dějinám českých a moravských Židů. Po obecnějších úvodních kapitolách následuje popis jednotlivých tradičních pokrmů a slavnostních rituálů náboženských svátků, které jsou doprovázeny příslušnými náboženskými jídelními předpisy. Spisovatelka rozvíjí toto základní téma v zajímavých historických souvislostech a vrací se i k dějinám českých Židů, židovských obcí a jednotlivých židovských rodin od středověku po současnost. „Předně ujasnění: ač jedná o jídle, není to kuchařka, nýbrž knížka ke čtení; pojednání o vztahu Židů v Čechách a na Moravě (a nejen tam) k jídlu a o významu jídla v jejich životě. Sama jsem chtěla vědět, jak to bylo v dřívějších generacích, nejen co Židé jedli, ale také jak se víra a jídlo prolínaly, jaký byl postoj rabínů k tomu či onomu pokrmu převzatému od křesťanského okolí a které požehnání k němu patřilo, jak se různé pokrmy vyvinuly, jaký je původ jejich jmen a co z toho všeho zbylo dodneška. Zdálo se mi důležité zaznamenat i kulinární stránku historie Židů v zemích Koruny české, protože zrcadlí jejich každodenní život, jejich radosti a strasti. Jídlo hrálo a hraje v životě Židů velkou úlohu, protože je nerozlučně spjato s náboženskými příkazy. Snad v žádném náboženství není víra tak úzce spojena s jídlem jako v židovském. Křesťané se mají v pátek, na Popeleční středu a čtyři dny před hlavními velikonočními svátky zdržet masa, muslimům je zakázáno jíst vepřové a pít alkoholické nápoje, ale u Židů se několik stručných přikázání Bible, která se týkají požívání masa zvířat, sobotního odpočinku a oslavy svátků, proměnilo během staletí v nesmírně obsáhlou rabínskou literaturu.“