Žoržína

Podtitul: ztracené dětství Psychologická próza o rodině českých emigrantů, kteří po roce 1968 zakotvili ve Švýcarsku a obtížně se snažili přizpůsobit, je komponována jako výpověď třináctileté dívky tápající v nových poměrech a trpící ztrátou dosavadních jistot. Próza, napsaná na základě skutečného příběhu, popisuje situaci rodiny architekta, který v hektickém posrpnovém období odešel do ciziny a když konečně rodina zakotvila ve Švýcarsku, snažil se za všech okolností splynout s prostředím hostitelské země. Třináctiletá dcera, která se na počátku dospívání musela smířit se ztrátou všeho, co dosud znala a přijmout věci, vymykající se jejímu chápání, ve své bezprostřední výpovědi odhaluje s naivní bezelstností základní rozpory a stíny života ve vynucené emigraci, stesk, osamělost, posun vztahů v rodině a především ztrátu jistoty. Její dětství, hluboce poznamenané samotným aktem emigrace, dostává tragickou tečku smrtí matky, která pro ni znamenala poslední citové spojení s bývalým domovem. Novela vyšla poprvé v roce 1985 ve Švýcarsku pod názvem Romance pro Žoržínu.