Všechny párty zejtřka

Bridge, kniha 3. Colin Laney, který je na strukturu toku informací citlivý jako nikdo jiný na Zemi, v současné době přebývá v lepenkové krabici v Tokiu. Tělem mu zmítá horečné blouznění, ale v duchu se žene volný jako vždy, a ví že se cosi chystá. Ne však v Tokiu; on sám u toho nebude. Něco se chystá v San Francisku a on tam někoho potřebuje poslat. Rydellovi v cestě do San Franciska nic nebrání. Jeho současný zaměstnavatel (Lucky Dragon, pobočka na Sunset Boulevard, jedna z několika set frančíz řízených ze Singapuru) mu dal vlastně právě velmi důrazně najevo, že může jít, kam chce, tím, že mu dal výpověď. To se Rydellovi stává často. Přesto ale je na něj spoleh. Chevette se mu do náruče nehrne, ačkoliv ze všech jejích bývalých kluků by ji něco táhlo snad jenom za ním. Právě utíká před svým posledním klukem, který si rád bouchne. Tak jako tak ale utíká od San Franciska, do svého starého domova na mostě, kde bydlí lidé, kteří nemají kam jít. Vyzná se natolik, aby tam přežila. Harwood je v San Francisku celou dobu. Na základě svých informací ví, stějně jako Laney, že se blíží změna. Hodlá v tom novém světě zařídit všechno tak, aby se potom na potravinovém řetězci nacházel stejně vysoko jako předtím. A je kvůli tomu odhodlán i sem tam někoho zabít. V sanfranciské mlze se to snadno utají, pokud o toto utajení člověku jde, a realita jako by zde byla značně nestálá. V této mlze se s grácií pohybuje jakýsi nenápadný muž, v jehož stopách zůstávají mrtví lidé, takže na jeho přítomnost Laneyho upozorní příval prázdných míst. Chlapec jménem Silencio nemluví, ale žene se sítěmi kyberinformací za jediným předmětem, který si podmanil jeho představivost. A Rei Toei, japonská idoru, dál zkoumá všechno lidské. Sama člověkem tak úplně není, ale pracuje na tom. A kdo může v mlhách San Franciska, v této vzácné chvilce dějin, říci, co je a co není možné…