Šéf

Více o knize

Když jsem poprvé potkala Chase Parkera, udělala jsem zrovna špatný dojem. Skrývala jsem se na toaletě v restauraci a nechávala kamarádce vzkaz, abych se dostala z příšerného rande. Chase mě zaslechl a začal dávat nevyžádané vztahové rady, přičemž mě nazval pěknou mrchou. Odpověděla jsem mu, ačkoli jsem musela uznat, že byl pohledný, a vrátila se ke stolu. Když kolem nás později prošel, ušklíbnul se na mě, a já ho nemohla přestat sledovat. Zjistila jsem, že mě několikrát přistihl při pohledu na něj. Když se s partnerkou objevili u našeho stolu, myslela jsem, že mě přišel napráskat, místo toho však předstíral, že se známe, a začal vyprávět fiktivní historky z našeho smyšleného dětství. Nudné rande se proměnilo v bizarně zábavné. Po rozloučení jsem na něj nemohla přestat myslet, i když jsem věděla, že se už nikdy nepotkáme. Jaká byla pravděpodobnost, že se dva cizinci potkají znovu ve městě s osmi miliony obyvateli? A jaká byla pravděpodobnost, že se o měsíc později stane mým novým šéfem?