O osudu, duchařství a hluku

První práce klade důraz na roli osudu v životě člověka, neboť každá lidská bytost má již při narození určenu příslušnou životní dráhu, k níž bude díky osudu vždy směřovat. Tuto nepopiratelnou danost však většina lidí pochopí až v závěru vlastního života, jenž se právě tehdy projeví jako umělecké dílo vedené určitým pevným záměrem. V následujícím textu Schopenhauer vymezuje podstatu vlastní teorie snů - zaměřuje se především na tzv. pravdivý sen, kdy sníme pouze skutečnost, která nás obklopuje. Pravdivé snění stojí u zrodu náměsíčnictví a hypnotického spánku... Sny německý filozof pojímá zcela v souladu s vlastní koncepcí vůle, jež coby věc o sobě vůbec nepodléhá omezení času a prostoru. Závěrečný příspěvek odhaluje negativní vliv různých forem hluku na člověka a velice originálně tak předjímá nebezpečí, ohrožující současnou společnost. Lidská bytost, nedostatečně citlivá vůči hluku, nedokáže ocenit veškeré myšlenky, vědecké i umělecké snažení. Úvahy významného německého voluntaristického filozofa o lidském životě, snech a nebezpečí hluku.