Lovec démonů

Světlo dne postupně mizelo a šířily se stíny pozdního odpoledne. V údolích se tvořily mlhy, ale vrcholky kopců a hor a také špičky vysokých stromů byly ještě zalité sluncem. Den se chýlil ke konci a příroda se chystala na noc. Nechystal se na ni ale jeden osmiletý chlapec. Les ho vždycky lákal a přitahoval, protože se v něm daly udělat nejrůznější objevy! Les byl jeho druhým domovem. Tady mohl běhat, skákat, výskat a nikdo ho zde v ničem neomezoval. Kromě toho v lese slýchával zvuky.