Praha má tajemná

Už sám název města Praha není zcela jednoznačný, většina lidí dodnes neví, co slovo Praha vlastně znamená. V knize se to však dozvíte hned v první kapitole. Kniha začíná založením města Prahy v roce 905, pokračuje přes dobu Jana Husa, Karla IV., Přemysla Otakara II., Bílou horu a poslední stránky se věnují 20. století, mimo jiné i domu, kde v roce 1916 bydlel Franz Kavka. Z mnoha kapitol této knihy je zajímavá například kapitola Hradby, kde se dočtete o hradbách jako takových, kdy, kým a jak byly vystavěny. Další kapitoly, které stojí za zmínku jsou například „Karel, otec vlasti“ či „O čistotě a pořádku“, v níž se mimo jiné můžete dočíst, že čistota rozhodně nebyla v Praze běžnou záležitostí a že o pořádku ve městě se dalo žřídka kdy hovořit. Dalšími tématy knihy jsou například popravy, kati, strašidla a mnoho dalších. Paní Borská tuto publikaci pojala jako výpravný příběh historických událostí našeho hlavního města. Vypráví barvitě a poutavě o věcech tak obyčejných, jako jsou hradby a pro nás již tak samozřejmých, jako Karlův most. Její spisovatelské umění se rozhodně nedá srovnat s běžnou historickou publikací. Ilona Borská se ve své knize věnuje především lidem, obyčejným Pražanům, kteří žili o několik století dříve než my. Ačkoli se kniha jmenuje Praha má tajemná a dozvíte se v ní, jak už bylo zmíněno, o stavbách , hradbách a uličkách, příběhy lidí zde hrají zásadní roli. Z těch „lidských“ kapitol bych ráda upozornila především na kapitolu o židech. Jejich těžký úděl, popisuje Ilona Borská dle historických pramenů a kronik Prahy. Židé byli několikrát vyhnáni z města, zavíráni do ghét a jejich postavení mezi ostatními lidmi bylo mnohdy až šokující. Na to, aby vás kniha zaujala, rozhodně nemusíte být Pražák a dokonce ani nemusíte Prahu znát. Ať tak či tak, po přečtení této tenké knížky zcela jistě pocítíte touhu, některá zde popisovaná místa navštívit. A možná si při čtení ani neuvědomíte, že se vlastně vzděláváte. ?